Juralit byl podnik v Lipníku nad Bečvou, který vyráběl předměty ze stejnojmenné hmoty.
Historie Dne 2. března 1866 byla v Lipníku zaregistrována živnost Gerson Zerkowitz, výrobce hedvábných krinolín. Na živnost navázala dne 29. prosince 1880 výroba firmy Zerkowitz Brüder, která v Lipníku vybudovala výrobní areál.
V roce 1916 zakoupila továrnu společnost Erste österreichische Posamenten- und Spizen- Fabriks, A.G., vormals Zerkowitz Max & Salo.
Po přijetí nostrifikačního zákona bylo sídlo společnosti dne 26. července 1921 (27. února 1922) přemístěno do Prahy s názvem Zerkowitz A.G. Band-, Spitzen-, Posamentenfabriken, česky uváděná jako Zerkowitz akciová společnost, továrna na stuhy, krajky a prýmky.
Juralit - firma Objekt továrny v Lipníku koupil Emil Schreiber. Opatřil si oprávnění k výrobě tzv. základních pryskyřic. Výrobu pryskyřic začal v roce 1930 ve společnosti „Juralit“, Emil Schreiber, továrna na umělou pryskyřici. Název „Juralit“ vznikl složením Jura a lit; syn Emila Schreibera se jmenoval křestním jménem „Jiří“ – odtud „Jura“, a „lit“ je odvozen od způsobu výroby, tj. lití hmoty.
Emil Schreiber byl židovského původu, a proto se s nástupem nacismu chystal emigrovat. Vstoupil do jednání o prodeji továrny s firmou Explosia. Ta získala továrnu v arizačním řízení dne 1. září 1940. Získala i továrnu na kyslík, kterou vlastnil židovský podnikatel Richard Tramer, protože byla součástí výrobního areálu. Továrna na kyslík vystupovala od roku 1937 jako firma „Oxygen“, ale v roce 1939 se tohoto názvu musela vzdát kvůli žalobě firmy „Oxygena". Vznikla společnost Explosia, akciová továrna na látky výbušné, pobočný závod v Lipníku nad Bečvou (dříve „Juralit“)
Explosia vložila továrnu v Lipníku nad Bečvou do společnosti UMA, výroba a zpracování umělých hmot, a.s., kterou založila s firmou Zbrojovka Brno dne 29. září 1941. Po 2. světové válce byla výměrem ministerstva průmyslu ze dne 17. srpna 1945 na firmu uvalena národní správa.
Dne 31. května 1946 byl závod vrácen původnímu majiteli. Vystupovala jako „Juralit“. Emil Schreiber, továrna na umělou pryskyřici a kyslík.
Po roce 1948 byla firma včleněna do podniku Ostravit. V šedesátých letech spadala firma pod Přerovské chemické závody. V roce 1976 byly výroba v Lipníku nad Bečvou ukončena.
Juralit - litá pryskyřice Juralit je litá fenolová pryskyřice (tzv. ušlechtilá), což je fenolformaldehydová pryskyřice resolového typu, připravená kondenzací fenolu s velkým molárním přebytkem formaldehydu. Vzájemný poměr reakčních hmot měl vliv na výsledné vlastnosti pryskyřice. Parametry pryskyřice se regulovaly intenzitou vakuového odvodnění. Získaná tekutá pryskyřice se nalévala do forem, které byly pomalu zahřívány. Délka zahřívání forem měla vliv na výslednou tvrdost odlitku. Odlitek se dál mechanicky obráběl broušením a leštěním. Finální produkt bylo možno vyrobit z většího bloku pryskyřice jeho rozřezáním, frézováním nebo soustružením.
Litá pryskyřice může být transparentní, zbarvená nebo s barevnými efekty napodobující slonovinu, rohovinu, jantar nebo želvovinu.
Sortiment Hmota imitující přírodní materiály se používala v bižuterii: korále, náramky, knoflíky, náušnice, kameny do prstenů, brože. Dále se vyráběly popelníky, cigaretové špičky, šachové figurky, hrací kostky, kulečníkové koule, tužky, nábytková kování, kartáče, holicí štětky nebo písmena potřebná pro tisk plakátů.
Reference
Kategorie:Chemické firmy Kategorie:Zaniklé firmy v Olomouckém kraji Kategorie:Firmy v okrese Přerov Kategorie:Lipník nad Bečvou