Židovský stát (v německém originále Der Judenstaat) je kniha rakouského novináře Theodora Herzla, zakladatelské dílo sionismu (byť samotný pojem sionismus zavedl Nathan Birnbaum). Brožura byla vydaná v únoru 1896 v Lipsku a Vídni nakladatelstvím M. Breitenstein's Verlags-Buchhandlung. Má podtitul "Versuch einer modernen Lösung der Judenfrage" (Návrh moderního řešení židovské otázky).
Národ a stát Základní myšlenkou knihy je, že moderní "rasový" antisemitismus dostal Židy do pasti. Jejich integrace do jednotlivých moderních národů, při zachování si pouze osobitého náboženství nebo dokonce i při zřeknutí se tohoto náboženství, kvůli rasovému antisemitismu již není možná, a to ani v nejcivilizovanějších zemích jako Francie (přímým Herzlovým motivem k sepsání knihy byla Dreyfusova aféra). Asimilace by dle Herzla byla možná, kdyby dvě generace Židů nečelily perzekuci a nenávisti, ale to se dle Herzla nikdy nestane. Židé tedy musí přijmout identitu samostatného národa, a ten potřebuje samostatný stát, usuzuje Herzl.
Z historických důvodů by bylo nejlepší, aby tento stát vznikl v Palestině, ale do úvahy dle Herzla připadala i Jižní Amerika, zejména Argentina, která evropské migranty v té době vítala. Odmítal ovšem, aby židovská imigrace do těchto oblastí předcházela vyjednání vzniku nového státu. To by dle Herzla vedlo jen k tomu, že místní obyvatelstvo si vynutí zastavení této imigrace. Mezinárodněpolitické řešení židovské otázky musí tudíž dle Herzla předcházet imigraci. Klíčem podle něj je diplomacie, v případě Palestiny tedy zejména jednání s Osmanskou říší (která v té době území kontrolovala, ztratila ho během první světové války).
Dalším důležitým krokem bylo dle Herzla vykupování půdy nějakou společností, jež by byla obdobou zejména britských chartered companies (podobné ale vznikaly i jinde, například Nizozemská západoindická společnost). Podobná společnost, Jewish Colonial Trust (dnešní Banka Le'umi), skutečně roku 1899 vznikla, získala však jen zlomek prostředků, s nimiž Herzl v knize počítal, neboť projekt nezískal zdaleka takovou podporu u bohatých západních Židů, v jakou Herzl doufal.
Podoba státu Podle Herzla by ústava nového státu měla být poměrně flexibilní a moderní. Obecně považoval konstituční monarchii nebo aristokratickou republiku za nejlepší formy vlády, přičemž se přimlouval za druhou variantu. Ideálem mu byla Benátská republika. Varoval před přílišnou přímou demokracií v novém státě, "protože v politice neexistují jednoduché otázky, na které lze odpovědět pouze ano či ne." Prosazoval nicméně zavedení všeobecného rovného volebního práva a štědrý systém sociálního zabezpečení.
Jako jazyk nového státu navrhl němčinu (všichni Židé, které znal, německy mluvili; až později zjistil, jak je jazyková otázka komplikovaná). Možnosti obnovit hebrejštinu jako moderní živý jazyk se v knize vysmál ("Nemůžeme spolu mluvit hebrejsky. Kdo z nás umí dost hebrejsky na to, aby si v tomto jazyce vyžádal jízdenku na vlak?"). Herzl počítal s tím, že si z různých domovin imigrující Židé přinesou rozličné zvyky a kultury, nicméně z knihy je patrné, že si není vědom existence milionů Židů žijících v arabském prostředí, a že měl na mysli vybudování kultury západoevropského typu, což vyzrazují bezelstné pasáže o vybudování krásných operních domů (Herzl opery miloval po celý život, zejména Wagnerovy) či velkých bulvárů po vzoru Paříže. Užil dokonce formulace, že Židé musejí "vybudovat lepší a spravedlivější Evropu v Orientu."
Herzl zdůrazňoval, že stát a náboženství musejí být odděleny a zabránit se musí také přílišné úloze armády v novém státě ("Budeme vědět, jak je udržet v chrámech, stejně jako udržíme naši profesionální armádu v kasárnách"). Pokud Židé ve svém státě budou mít národnostní či náboženské menšiny, mají je dle Herzla chránit ("A pokud se stane, že mezi námi budou žít lidé jiných vyznání, jiných národností, pak jim poskytneme čestnou ochranu a právní rovnost.").
Zajímavosti Herzl se věnoval i některým detailům jako třeba vlajce nového státu. Chtěl, aby na ní bylo sedm zlatých hvězd. To pozdější sionistické hnutí ale nerespektovalo.
Herzl původně uvažoval o podtitulu Projev k Rothschildům, s jejichž zapojením do navrhovaného projektu boje za nový stát počítal. Byl však Edmondem Jamesem de Rothschildem předem odmítnut. Baron Rothschild považoval navrhované úsilí za nebezpečné pro Židy žijící v evropských zemích a navíc měl vlastní projekt židovských zemědělských osad v Palestině a bál se, že by mohl být Herzlovými nápady ohrožen. Přesto Herzl v knize Rothschildy nepřímo oslovuje a snaží se jim vlichotit názorem, že někdo z Rothschildů by měl být voleným dóžetem v novém státě. Edmonda Jamese si tím ale nezískal, byť ten později svůj názor na sionismus změnil a začal se sionisty spolupracovat.
Odkazy
Reference
Související články Návrhy na židovský stát
Externí odkazy
Kategorie:Sionismus Kategorie:Knihy z roku 1896 Kategorie:Politická literatura