náhled|Svatyně Imáma Husajna Svatyně Imáma Husajna (arabsky: مَقَام الإِمَامُ الْحُسَيْن اِبِنْ عَلي; Maqām al-ʾImām al-Ḥusayn ʾibn ʿAlī) je mauzoleum a ší'itská mešita nacházející se v posvátném městě Karbala v Iráku. Ve svatyni se nachází hrob Husajna ibn Alího, vnuka proroka Mohameda, a leží poblíž místa, kde v roce 680 n. l. podstoupil mučednictví během bitvy u Kerbelá.
Hrob Husajna je považován za jedno z nejsvětějších míst v ší'itském islámu mimo Mekku a Medínu. Každoročně miliony poutníků navštěvují město, aby uctili svátek Ášúrá, který připomíná Husajnovu smrt.
Stavba Svatyně je obehnána zdí s dřevěnými branami pokrytými skleněnými dekoracemi. Brány vedou do nádvoří, které je rozděleno na menší prostory s mnoha ívány (klenuté sály) podél zdí. Svatyně zaujímá plochu 59x75 metrů, má deset bran a asi 65 zdobených místností sloužících ke studiu.
Husajnův hrob je uzavřen v kovové mřížové konstrukci zvané zářih, která se nachází přímo pod zlatou kopulí. Kopule je vysoká 27 metrů a je celá pokrytá zlatem. V dolní části ji obklopuje dvanáct oken. Nový zářih nad hrobem byl slavnostně otevřen 5. března 2013.
Kontroverze vyvolaly plány na nahrazení historické kopule moderní ocelovou konstrukcí, což bylo kritizováno ochránci památek jako vážné narušení historické integrity svatyně.
Nedaleko se nachází Mešita Al-Abbáse.
Historie Husajn ibn Alí po svém příjezdu do Kerbelá zakoupil kus půdy od kmene Baní Asad. On a členové jeho rodiny jsou pohřbeni v této části, známé jako Al-Ḥā'ir (arabsky: الحائر), kde se v současnosti nacházejí dvě svatyně.
Navzdory mnoha pokusům následných vládců, jako byli Al-Rašíd a Al-Mutawakkil, o omezení rozvoje oblasti, se toto místo od Husajnovy smrti v roce 680 proměnilo v město. Ti, kteří pohřbili Husajna ibn Alího, vytvořili pro hrob ochrannou schránku, ale větší stavební práce na místě hrobu započaly až za vlády al-Saffáha (vládl 750–754 n. l.), prvního chalífy Abbásovského chalífátu. Za vlády Hárúna al-Rašída (vládl 786–809 n. l.), pátého abbásovského chalífy, byly stavby přerušeny a lidem bylo zabráněno navštěvovat hrob. Ovšem za vlády al-Má'múna (vládl 813–833 n. l.), sedmého abbásovského chalífy, byly stavební práce na místě hrobu obnoveny. V roce 850 n. l. však al-Mutawakkil nařídil zničení hrobu a následné zaplnění vzniklé jámy vodou. Jeho syn, chalífa al-Muntasir, ale lidem opět umožnil místo hrobu navštěvovat, a od té doby se výstavba a rozvoj okrsku kolem hrobu postupně zvyšovala.
V roce 982 se Adhud ad-Dawlah stal prvním, kdo položil základy pro rozsáhlou výstavbu a bohatě místo vyzdobil. Také postavil domy a trhy kolem okrsku a obklopil Kerbelá vysokou zdí, čímž z ní udělal silnou pevnost. V roce 1016 došlo k požáru v důsledku pádu dvou svící na dřevěné dekorace. Státní ministr Hasan ibn Fadl nechal poškozené části přestavět. Mezi vládce, kteří svatyně a jejich okolí rozšířili, vyzdobili a udržovali v dobrém stavu, patří Fath-Ali Shah Qajar. V roce 1250 nařídil stavbu dvou svatyní – jedné nad Husajnovým hrobem a druhé nad hrobem jeho nevlastního bratra, Abbáse ibn Alího.
Pohřbené osobnosti Hrob Husajna ibn Alího se nachází uprostřed obvodu a nazývá se rawḍah („zahrada“). Kromě něho jsou ve svatyni hroby jeho dvou synů: Alího al-Akbara a Alího al-Asghara, dále jeho přítele a společníka Habíba ibn Madháhir al-Asadí, který byl jednou z obětí bitvy u Kerbely a ve společném hrobě, který byl poté zasypán až do úrovně země, leží všech 72 mučedníků z Kerbelá.Karbāsī, Muḥammad Ṣādiq Muḥammad; كرباسي، محمد صادق محمد،. (1998). Tārīkh al-marāqid : al-Ḥusayn wa-ahl baytihi wa-anṣārih (in Arabic). Markaz al-Ḥusaynī lil-Dirāsāt., مركز الحسيني للدراسات. (al-Ṭabʻah 1 ed.). Landan: al-Markaz al-Ḥusaynīyah lil-Dirāsāt. .
Ve svatyni je také hrob Ibráhíma al-Mudžába, prvního správce Svatyně Imáma Husajna, vnuka sedmého ší'itského imáma Músy al-Kázima.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Svatyně Kategorie:Islám Kategorie:Irák