Riquewihr (alsasky Rïchewïhr) je francouzská obec nacházející se ve departementu Haut-Rhin a od 1. ledna 2021, na území Evropského společenství Alsasko, v regionu Grand Est. Je členem sdružení Nejkrásnější vesnice Francie.
Poloha Riquewihr se nachází jižně od Hunawihru a Ribeauvillé, 10 km severně od Kaysersbergu na alsaské vinařské stezce.
Dějiny Počátky Riquewihru sahají až do římských dob. Hrobky nalezené v okolí dokazují existenci osídlení v 8. a 9. století.
Kolem roku 1000 patřil Riquewihr spolu se svým hradem Reichenstein vévodům z Alsaska a Eguisheimu-Dabo. Poprvé je zmíněn pod názvem Richovilare v roce 1049 jako dar klášteru Sainte-Croix-en-Plaine poblíž Colmaru. V roce 1094 vlastnilo opatství Sainte-Croix-en-Plaine vinice v Riquewihru. Vesnice Richovilare přešla v 11. století do rukou hrabat z Eguisheim-Dabo.
Ve 13. století se panství dostalo do rukou šlechtické rodiny Reichensteinů, ale její členové si získali nechvalně známou pověst loupeživých pánů. V roce 1269 obléhal hrad Reichenstein Rudolf Habsburský s podporou vojsk z měst Štrasburk a Colmar, aby obnovil pořádek a bezpečnost. Bratři Gislinové byli odsouzeni k smrti a oběšeni poblíž hradu. Rudolf poté vesnici Riquewihr povýšil na město.
Město a hrad se staly majetkem pánů z Horbourgu v panství Riquewihr. Burkhardt V. de Horbourg nechal v roce 1291 postavit hradby se třemi branami a obklopit město širokým a hlubokým příkopem. Riquewihr se tak stal malou pevností, 300 m dlouhou a 220 m širokou, která mohla v případě potřeby poskytnout útočiště obyvatelům několika sousedních vesnic.Přístup do města zajišťovaly dvě brány, spodní, zbořená v roce 1804, a horní, známá jako Dolder. Tato brána, zakončená pětipatrovou věží, je vysoká 25 m. V dobách nebezpečí mohl být průchod uzavřen velmi robustní dvoukřídlou branou a padací mříží. Zvon v malé zvonici sloužil jako poplašný signál v případě blížícího se nepřítele. Vnitřek Dolderu kdysi sloužil jako obydlí správce vesnice. Část těchto hradeb se dochovala v severní a západní části města.
Páni z Horbourgu, kteří neměli žádné potomky, prodali v roce 1324 své majetky Ulrichovi III. z Württembergu.
V roce 1397 si hrabě Eberhard IV. z Württembergu si vzal dědičku Montbéliardského hrabství, Henriettu d'Orbe. Poté, co se Riquewihr stal hlavním městem, vládly dvě rodiny, Württembergští-Montbéliardští, svému panství, které prosperoval až do třicetileté války.
Ve 14. století jsou uváděny tři kostely. Farní kostel zasvěcený svaté Markétě. Kvůli prasklinám, které postihly hlavně loď a chór, byl v roce 1833 odsvěcen a v roce 1845 zbořen. Dále kostel Notre-Dame a kostel Saint-Erard sloužící špitálu
Prosperující obchod s vínem, vyvážený po celé říši a hanzovních měst přinesl velkou prosperitu, o čemž svědčí rezidence pocházející převážně ze 16. století.
V roce 1534 zavedl luteránský hrabě Jiří z Württembergu reformaci na panství.
Během třicetileté války se Alsaskem prohnaly armády různými zemí a zpustošily většinu měst a vesnic. V letech 1635 a 1652 byl Riquewihr obléhán, dobyt a vypleněn vojsky lotrinského vévody. Od roku 1607 do roku 1626 zde sídlil burgvogt (hlavní magistrát), známý jako Johann Conrad Krämer. Za jeho správy probíhaly rekonstrukční a opevňovací práce, které umožnily obyvatelstvu Riquewihru najít útočiště v opevněných hradbách. Během tohoto období čelilo Alsasko nejrůznějším armádám, které drancovaly a vykupovaly obyvatelstvo. V roce 1626 byl novým burgvogtem jmenován Michel Hauweber. Vévoda z Württembergu ho pověřil obranou hradu a pevnosti. V roce 1635 město Riquewihr obsadil francouzský oddíl šestnácti mužů z Colmaru.
Riquewihr se z válečných škod jen s obtížemi vzpamatovával a průchod armád francouzského krále v roce 1675 situaci nezlepšil. V roce 1680 se zástupci Ludvíka XIV. zmocnili Riquewihru, který však zůstal podřízen zákonům a zvyklostem Svaté říše římské a nařízením hrabat z Württembergu.
Riquewihr byl poté definitivně připojen k Francii v roce 1786, anexe byla ratifikovaná Pařížskou smlouvou dne 21. května 1786 mezi francouzským králem a vévodou z Württembergu. Během Francouzské revoluce museli Württemberkové opustit své majetky v Alsasku, zejména knížectví Montbéliard.
Na rozdíl od jiných vesnic v regionu (jako Mittelwihr, Bennwihr nebo Sigolsheim) Riquewihr unikl zničení během druhé světové války díky své poloze.
Pamětihodnosti Zřícenina opevněného hradu château de Bilstein, která se nachází na cestě do Aubure, východně od Ribeauvillé. Stojí na skalnatém hřebeni v nadmořské výšce 700 m. Hrad je poprvé zmiňován v roce 1217 v kronice Richera le Lorrain, mnicha a opata ze Senones. V té době patřil vévodovi lotrinskému, který jej daroval jako léno rodině Horbourgů. Nedaleko Riquewihru se nacházejí zříceniny hradu Reichenstein, který byl zničen v roce 1269 Rudolfem Habsburským kvůli loupežím jeho majitelů, bratří Giselinů. Neoklasicistní radnice z roku 1809. Bývalý zámek hrabat z Montbéliard-Württembergu 2. čtvrtiny 16. století (1539), on doku 1900 chráněn jako historická památka, sídlo Muzea komunikace. Musée de la Communication en Alsace (Muzeum komunikace v Alsasku) v bývalém zámku hrabat z Württembergu o dějinách poštovnictví v Alsasku. Muzeum bylo uzavřeno v roce 2016. Ancienne cour de l'abbaye d'Autrey (bývalý dvůr opatství Autrey), v roce 1579 koupil zdejší vinař a měšťan Melchior Strauss tento dvůr, zmiňovaný o století dříve, od augustiniánských kanovníků z Autrey poblíž Rambervillers. V letech 1579–1581 jej obnovil milánský stavitel Antoine Muzat. Rok 1581 je vyryt na dveřích věže a na rohovém ostění poblíž arkýře. Stavba je od roku 1990 zapsána na seznamu historických památek. Ancienne cour des Évêques de Strasbourg (bývalý dvůr štrasburských biskupů). Bývalý palác Berkheim, 37 rue du Général-de-Gaulle. Dolder byl vstupní branou do města Riquewihr, postavený současně s městskými hradbami ve 13. století (1291). Brána sloužil k ochraně města před cizím vpádem. Dolder v alsaštině znamená nejvyšší bod. Strana obrácená k městu je hrázděná. Čtyřpatrová zvonice je vysoká 25 m obývala ji rodina správce. Správce měl na starosti hlídání a večerní zavírání brány a upozorňování obyvatelstva na jakékoli neobvyklé události spuštěním poplachu. Pro tento účel měl na vrcholu zvonice malý zvon. Tento zvon byl odlit v roce 1842. V interiéru Dolderu se nachází místní muzeum lidového umění a tradic. Obsahuje sbírku zbraní 15. století a různé nástroje a předměty přímo související s vinařskou profesí. Porte Haute (Vysoká brána) se nachází na západě. Vzhledem k rozvoji střelných zbraní byla kolem roku 1500 postavena druhá hradba, která měla posílit tři nejzranitelnější strany města (východ, jih a západ). Místo bylo vybaveno padacím mostem, který je stále částečně viditelný na vnější zdi budovy, a také průchodem, kde kdysi stávala mohutná dvoukřídlá dřevěná brána. Tato padací mříž, instalovaná kolem roku 1500, je jednou z nejstarších v Evropě. Tato brána, spolu s hradbami a baštami, byla postavena na popud vévody z Württembergu. Přibližně ve stejnou dobu byl k budově přidán hluboký a široký příkop. Z obranných věží ohrady postavené v roce 1291 se dochovaly pouze jihozápadní rohové věže (Hellerova věž), severozápadní rohová věž (Anabaptistská věž) a severozápadní rohová tour des Voleurs (tj. Věž zlodějů). Brána na konci obce byla zbořena na začátku 19. století ve stejnou dobu jako jižní Tour blanche (Bílá věž). Tour des Arianes byla postavená v roce 1550. Uvnitř se nachází mučírna s autentickými nástroji. V roce 1484 obyvatelé požádali pána panství, aby je v této věži již nevěznil a aby ji rezervoval pro cizince. Bílá věž, která již neexistuje, byla určena k ubytování vězňů z Riquewihru. Studna z růžového pískovce ze 16. století se nachází mezi rue Hederich a rue Général-de-Gaulle. Musée Hansi je věnováno Jeanu-Jacquesovi Waltzovi, známému jako Hansi, vystavuje sbírku 150 kusů litografií, akvarelů, pohlednic, etiket na víno, plakátů, knih nebo nádobí. bývalý kostel Notre-Dame přestavěný ve 14. století se nachází na adrese Place des Trois-Églises 16. Stavba kostela se připisuje hraběti Oldřichu III. z Württembergu, který do tohoto kostela přenesl zázračný obraz Panny Marie z hradu Bilstein, který se tak stal oblíbeným poutním místem. V roce 1534, během reformace, byl kostel přeměněn na protestantskou faru a zázračný obraz byl zničen. Zvonice a presbytář byly zničeny během Francouzské revoluce. Budova má dochované gotické prvky. Velké lomené oblouky, vysoké trojlístkové okno a velké kružbové okno v západním štítu. Ve druhém patře je okno datováno rokem 1573. kaple Saint-Erard bývalého špitálu (14.-16. století), 14 rue des Trois-Églises protestantský kostel sv. Markéty (église protestante Sainte-Marguerite) postavený v letech 1846-1859 katolický kostel sv. Markéty (église catholique Sainte-Marguerite) postavený v letech 1846-1849
Město má mnoho domů ze 16. a 17. století zapsaných na seznamu historických památek:
Dům, 1 rue des Trois-Églises (1480) Domy (15.-16. století), 13 a 13 bis rue du Général-de-Gaulle Vinařský dům přezdívaný Mrakodrap (1561) Vinařský dům Nid de cigogne (Čapí hnízdo) ze 16. století), 16 rue du Général-de-Gaulle Bývalý bednářský dům (16. století), 18 rue du Général-de-Gaulle Dům Conrada Ortlieba (16. století), 2 rue du Cerf Dům Au Bouton d'or (U zlatého špuntu) ze 16. století, 16 rue de la Première-Armée Bývalý vinařský dům (16.-17. století), 18 rue de la Couronne Vinařský dům (1551), 6 rue Latérale Dieffenbachův dům (1606), 12 rue du Général-de-Gaulle
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v departementu Haut-Rhin Kategorie:Nejkrásnější vesnice Francie