Stanislav Volodymyrovyč Asejev (ukrajinsky Станіслав Володимирович Асєєв; 1. října 1989 Doněck) je ukrajinský spisovatel a novinář, aktivista za lidská práva a zakladatel Justice Initiative Fund. Byl vězněn na Donbasu, bojoval v rusko-ukrajinské válce.

V květnu 2014 se jeho rodné město Doněck dostalo pod kontrolu ruských ozbrojenců; on tam zůstal. V letech 2015 až 2017 publikoval své reportáže (pod pseudonymem Stanislav Vašin) v ukrajinských médiích. Dne 2. června 2017 zmizel. Dne 16. července agent Ministerstva státní bezpečnosti Doněcké lidové republiky (DLR) potvrdil, že byl unesen ozbrojenci z DLR.

Navzdory mezinárodní podpoře byl Asejev odsouzen k 15 letům vězení a strávil 962 dní ve věznici Izolacyja. Byl propuštěn v rámci výměny vězňů, 29. prosince 2019 byl předán ukrajinským úřadům.

Život Asejev se narodil v roce 1989 v Doněcku. V roce 2006 absolvoval střední školu v Makijivce. Už v 17 letech zahájil studium filosofie a religionistiky v Doněcku. Mezi jeho filozofické zájmy patřila francouzská a německá ontologie 20. století.

Po absolvování univerzity odjel do Paříže, kde se chtětl přihlásit do francouzské cizinecké legie, ale kvůli fyzickému stavu nebyl přijat. Vrátil se na Ukrajinu a pracoval jako nakladač, stážista v bance, hrobník, poštovní operátor nebo prodavač. náhled|Francis Fukuyama se Stanislavem Asejevem na Stanfordově univerzitě

Žurnalistika v Doněcku Asejev zůstal v Doněcku i poté, co ho v roce 2014 dobyli proruští ozbrojenci. Válku na Donbase a svůj život za ruské okupace popsal ve svých románech a novinových reportážích. Pro reportáže z území okupovaných ruskou armádou a proruskými ozbrojenci používal pseudonym Stanislav Vašin. Asejevův postoj nebyl jasně proukrajinský (komentátoři ho často obviňovali z „nedostatku vlastenectví“ nebo „nezralosti politických názorů“).

V roce 2015 jeho reportáže publikoval deník Ukrajinska pravda. V letech 2016–2017 byl dopisovatelem Mirror Weekly nebo americké vládní stanice Rádio Svoboda.

Únos Asejevova poslední reportáž pro RFE/RL byla odeslána 2. června 2017. Jeho matka (žijící v Makijivce u Doněcka) ho šla navštívit a v jeho bytě našla stopy po nelegálním vniknutí a prohlídce. Jeho spolužák a bývalý poslanec Jehor Firsov informoval o jeho zmizení 6. června a obvinil z únosu ozbrojence podporované Ruskem. Dne 16. července 2017 agent ministerstva státní bezpečnosti DNR potvrdil Asejevově matce, že její syn je ve vazbě a je podezřelý ze špionáže. Nezávislá média nesměla z území kontrolovaného DNR informovat.

V červenci 2018 Asejev ve vězení zahájil hladovku.

V říjnu 2019 Nejvyšší soud DNR shledal Asejeva vinným z organizování extremistické skupiny, špionáže a podněcování ke špionáži a veřejných činů zaměřených na narušení územní celistvosti DNR; byl odsouzen k 15 letům vězení. Byla zahájena mezinárodní kampaň #FreeAseyev za jeho propuštění. Našla odezvu v Kyjevě, Lvově, Kramatorsku, ale i New Yorku, Římě nebo Londýně.

K jeho okamžitému propuštění vyzvaly např. Amnesty International, Human Rights Watch, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, PEN International nebo Reportéři bez hranic.

Asejev byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi DLR, Luhanskou lidovou republikou a Ukrajinou dne 29. prosince 2019.

Politická aktivita náhled|Asejev s americkými senátory v pražské kanceláři Rádia Svoboda Po propuštění se Asejev začal zabývat právy zajatců z nelegálních věznic v Rusku a na okupovaných územích. Dne 29. ledna 2020 přednesl projev v Radě Evropy, v němž žádal členské státy, aby vyvinuly tlak na Rusko k propuštění zajatců. Dne 14. února 2020 se Asejev setkal v pražské kanceláři Rádia Liberty se skupinou amerických senátorů, aby projednali propuštění zbývajících zajatců na okupovaných územích Doněcké oblasti. Následujícího dne vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde mluvil o nelidském zacházení se zajatci ze strany ozbrojenců.

Ozbrojené síly Ukrajiny V roce 2023 Asejev vstoupil jako pěšák do ukrajinských ozbrojených sil. V dalším roce utrpěl během bojů na Donbasu zranění a byl hospitalizován. Poté se vrátil na frontu. O dva měsíce později utrpěl těžší zranění od minových šrapnelů, po kterém znovu skončil v nemocnici.

Na podzim roku 2024 byl jako bývalý válečný zajatec demobilizován. Za svou službu byl vyznamenán Brigádním křížem.

náhled|Asejev na prezentaci svých knih s Timothym Snyderem

Česky vyšlo Cesta světla: Zápisky z jednoho koncentráku, Grada, 2025, ISBN 978-80-271-5427-2

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ukrajinští spisovatelé Kategorie:Ukrajinští vězni Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození v roce 1989 Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Rusko-ukrajinské války