Luční potok (též Býčkovický potok) je významný pravostranný přítok Labe pramenící v jihozápadní části Hlupic a do Labe ústící v Třebouticích v okrese Litoměřice. Svými četnými přítoky odvodňuje rozsáhlé území západně a jižně od hory Sedlo (726 m n. m.) a v jeho povodí se nalézají dvě evropsky významné lokality, obě chráněné pro výskyt raka kamenáče (Austropotamobius torrentium).
Název Ve starších kartografických dokumentech se objevuje řada termínů a jejich variant, kterými byl potok označován: Eichbusch B., Eichbuschbach, Eichbusch Bach, Luha, Luha B., Luhabach, Luha Bach, Luhbach, Luppitz Bach, Morlb., Morlbach, Pitschkow Bach, Pitschkowitzer Bach, Plöschenbach.
Charakteristika toku
Obecná charakteristika Potok pramení v nadmořské výšce 470 m, délka toku je 13,8 km a do Labe ústí v nadmořské výšce 146 m. Plocha povodí činí 65,3 km² a zasahuje do sedmi obcí: Staňkovice, Chudoslavice, Třebušín, Býčkovice, Ploskovice, Horní Řepčice a Křešice. Od svého prameniště meandruje potok po celé své délce jižním směrem až k Zahořanům, kde se stáčí na západ a širokým obloukem se vrací k jihu a vtéká do Labe. S výjimkou krátkého úseku u zahořanského zámku je koryto potoka přirozené, dno je kamenité s tůněmi. Kromě raka kamenáče byl v potoce zaznamenán výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana štíhlého (Rana dalmatina) a hnědého (Rana temporaria), vranky obecné (Cottus gobio), pstruha obecného (Salmo trutta), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a žluvy hajní (Oriolus oriolus).
V literatuře bývá zaměňován s Ploskovickým potokem.
Průběh toku Horní tok potoka až k severnímu okraji Starého Mlýnce protéká širokým údolím mezi vrchy Kalich a Soudný kámen (546 m n. m.) v kopcovitém terénu východní části Českého středohoří. Podloží údolí tvoří slínovce svrchní křídy s čtvrtohorními překryvy, nivu pokrývají modální fluvizemě, modální a pseudoglejové kambizemě a modální pararendziny. Koryto je zde výrazněji zaříznuto do terénu a spád potoka prudší. Pramení na lesních pozemcích, jeho břehy lemují smrky, javory, jasany a habry, jižněji na polích zemědělského charakteru to jsou olše, vrby a lísky. Asi 20 m pod silnicí třetí třídy spojující Třebušín s Dolním Týncem je nefunkční rozdělovací objekt k napájení rybníku Machčák, v němž byl rovněž zaznamenán výskyt raka kamenáče.
Střední a dolní tok potoka protéká Ralskou pahorkatinou s převážně zemědělskou krajinou, v Býčkovicích, Zahořanech a Třebouticích zasahuje do intravilánu obcí. Potok zde na několika úsecích vytváří krátká vedlejší ramena: ve Starém Mlýnci, severně od zavlažovací nádrže Býčkovice, ve Velkém Újezdě a v Třebouticích. Tok potoka byl regulován a napřímen v blízkosti zámeckého areálu v Zahořanech.
Potok má v celé své délce pstruhovou vodu, je rybářsky obhospodařován, pouze pramenná část je chovná a lov ryb je zde zakázán. Rybářský revír je registrován jako 443 031 Luční potok u místní organizace Českého rybářského svazu v Litoměřicích.
Přítoky Přítoky Lučního potoka od pramene:
Levostranné: 1.–2. – dva bezejmenné přítoky pramenící západně od osady Zadní Nezly (Horní Týnec), 3.–4. – dva velmi krátké přítoky, jižní s průtočným rybníkem, jihovýchodně od osady Zababeč, 5. – bezejmenný přítok pramenící severně od Starého Mlýnce, 6. – Kotelický potok (název od Kotelic), u Starého Mlýnce, 7. – krátký bezejmenný přítok pramenící jihozápadně od osady Nový Mlýnec (Kotelice), 8. – bezejmenný přítok ústící do potoka v osadě Leopoldův Mlýn (Starý Mlýnec), 9. – bezejmenný přítok ústící do potoka v Býčkovicích, 10. – Široký potok, východně od zámku Velký Újezd, 11. – bezejmenný přítok (nazývaný jako Třebutičský či Sedlecký potok), po průtoku návesním rybníkem v Zahořanech, východně místního zámku.
Pravostranné: 1. – bezejmenný přítok pramenící severně od vrchu Kalich, ústící do potoka u osady Na Potoce (Třebušín), 2. – krátký bezejmenný přítok východně od Třebušína, 3. – bezejmenný přítok jižně od Starého Mlýnce, 4. – Trojhorský potok, jižně od osady Leopoldův Mlýn, 5. – Chudoslavický potok, východně od Těchobuzic, 6. – Těchobuzický potok, jihovýchodně Těchobuzic, 7. – Ploskovický potok, severně od Velkého Újezda.
Ochrana přírody Horní a střední tok potoka až ke křížení se silnicí I/15 leží v CHKO České středohoří. Část horního toku, od osady Na Potoce pod křížení se silnicí třetí třídy mezi Třebušínem a Dolním Týncem, tedy východně od vrcholu Kalich, je pro výskyt raka kamenáče od roku 2005 chráněná jako evropsky významná lokalita (EVL) zapsaná jako Luční potok - Třebušín pod kódem NATURA CZ0423219. Leží na území obce Třebušín a její rozloha je 0,6592 ha. Rizikovými faktory pro ochranu raka kamenáče jsou nedostatek a přehřívání vody (optimální teplota je 14–18 °C), znečištění vody cizorodými látkami, tvorba migračních bariér a nevhodné úpravy koryta toku. K dalším faktorům patří račí mor či množení přirozeného predátora raků norka amerického. Druhá oblast výskytu raka kamenáče chráněná jako EVL od stejného roku, zapsaná jako Bezejmenný přítok Trojhorského potoka pod kódem NATURA CZ0423198, leží západně od Kalicha na přítoku Trojhorského potoka, který bývá označován jako Třebušínský potok. I ta leží na území Třebušína, její rozloha je 1,9463 ha a zahrnuje část horního a střední toku potoka až po křížení se silnicí třetí třídy spojující Třebušice s Rýdečí.
Odkazy
Reference <ref name="Beze"
Externí odkazy
Kategorie:Potoky v Českém středohoří Kategorie:Potoky v okrese Litoměřice Kategorie:Přítoky Labe Kategorie:Vodní toky v CHKO České středohoří Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Třebušín Kategorie:Býčkovice Kategorie:Křešice