Jiří Hartl (23. března 1781 Lužany – 13. dubna 1849 Stará Paka) byl český kantor, hudebník, kapelník a skladatel. Je známý jako průkopník lendleru v Čechách se svými početnými unikátními rukopisy a sborníky na toto téma.
Mladí Jiří Josef Benedikt Hartl se narodil 23. března 1781 v Lužanech nedaleko Jičína do rodiny místního kantora Jiřího Hartla a jeho manželky Anny, dcery koželuha Jana Golla z Nové Paky.
Jeho otec byl nejen člověk vzorný a zbožný, ale také velmi dobrý hudebník. Byl aktivním zpěvákem a varhanistou. Prostředí lužanské školy a jeho příklad se patrně podepsal na jeho synech, ze kterých se celkem 3 stali učiteli.
Nejvýznamnějším a nejvlivnějším z nich byl ale bezesporu prostřední Jiří, který již od mala projevoval výjimečný hudební talent, který už od děství rozvíjel při výuce hry na housle, varhany, klarinet i fagot.
Základní vzdělání získal Jiří na lužanské škole u svého otce. Kvůli tehdejším jazykovým poměrům byl Jiří kolem svých 15 let poslán na roční výměnu do německé rodiny. Poté pracoval jako školní pomocník u svého otce, v moravském Rousínově a v Uhrách.
Po smrti svého otce roku 1803 se z Uher vrátil zpět do rodných Lužan, kde byl zanedlouho úředně potvrzen novým učitelem. V listopadu téhož roku zde ale uvolnil místo staršímu bratru Leopoldovi. Zatímco Leopold převzal lužanskou školu, Jiří se společně s jeho matkou stěhuje do Staré Paky. Na staropacké škole pak působí celkem 43 let.
Činnost ve Staré Pace vlevo|náhled|280x280pixelů|stará roubená škola ve Staré Pace, dlouholeté působiště Jiřiho Hartla Ve Staré Pace to Hartlova rodina neměla vůbec lehké. Jiří Hartl měl během 22 let se svou manželkou Marií 10 dětí. Od pondělí do soboty byl Hartl celý den ve třídě a v neděli ráno měl službu v kostele a opakovací hodinu pro mládež. Velká rodina navíc žila v jedné malé místnosti.
Hartlovy příjmy jako učitele a hudebníka také nebyly nijak štědré. V květnu 1833 byl na něj navíc v důsledku potyček s roškopovskými obyvateli, co vinili Hartla za úřední problémy s jejich školou, spáchán neúspěšný atentát když spal. Na stěně a v rámech v jeho místnosti u jeho lůžka bylo nalezeno 35 sekaných broků.
Hartlova profese kantora byla velmi všestranná. Byl správcem místního kůru a příležitostně řídil také sbor či komorní orchestr. Měl značnou znalost dobové produkce vrcholného klacisismu, což dokládají jeho skladby i rodinné zápisy. V rodinném archivu se dochovali zbytky Hartlových klasicistních skladeb Concerto a Aria in Dis.
Hartl na staropackém kůru založil tradici figurální hudby. Nedochovaly se ale bohužel jeho chrámové skladby; figurální mše, skládány patrně po vzoru Mozarta, jehož hudby si oblíbil.
Za nákupy nástrojů a hudebními příležitostmi se Hartl vydával do Prahy, Hostinného, Hradce a Rožmitálu.
Dále se Hartl aktivně angažoval a přivydělával jako kapelník venkovského štrajchu. Jeho nevýznamnější pozůstalostí jsou jeho unikátní rukopisy dobové taneční hudby s názvy Partibus pr. Violin Prim für mich Georgius Hartl ludimagistro in Alt Paka a Partyska pro Jiřího Hartla.
Rukopisný sborník Partibus, pocházející přibližně z let 1811 – 1822 je nejbohatším a nejstarším pramenem lendleru v Čechách. Obsahuje více jak 800 notací instrumentálních nápěvů a je tak výborným praktickým zdrojem v tomto oboru.
Druhý z nich s názvem Partyska, pocházející přibližně z let 1820 – 1843 pak obsahuje více jak 300 notových osnov.
Dílo Partibus (c. 1811 - 1822) - rukopisný sborník venkovského lendleru, obsahuje více jak 800 notací instrumentálních nápěvů Partyska (c. 1820 - 1843) - rukopisný sborník venkovského lendleru, obsahuje více jak 300 notových osnov Concerto - klacisistní skladba Aria in Dis - klacisistní skladba Rodina Nespočet Hartlových potomků po další generace pokračovalo v jeho stopách hudby a pedagogiky a někteří z nich se stali osobnostmi velkého významu.
Hartlův vnuk ze strany jeho třetího nejstaršího syna Emanuela Hans Hartl (1858 – 1943) byl politikem a pedagogem v Liberci. Byl poslancem říšského sněmu a také senátorem národního shromáždění.
Další jeho vnuk, syn jeho druhého nejmladšího syna Antonína Jindřich Hartl (1856 – 1900) se zase stal evropsky známým varhaníkem, dirigentem a hudebním skladatelem. Ke konci života žil a skládal v Srbsku.
Posledním v řadě byl syn Hartlova druhého nejstaršího syna Jiřího František Hartl (1862 – 1944), který byl též plodným skladatelem. Byl ředitelem měšťanské školy v Nové Pace, ředitelem kůru Československé církve a aktivně publikoval do časopisu Česká hudba. náhled|311x311pixelů|Marie Johana Hartlová, manželka Jiřího Hartla (1816)
Smrt Jiří Hartl odešel na odpočinek roku 1846. Ještě předtím od knížete obdržel dekret, který strvzoval nástupnictví jeho syna Františka jako učitele ve Staré Pace.
Jiří Josef Benedikt Hartl, muž pracovitý, zbožný a cílevědomý, výjimečný to kantor a muzikant, zemřel 13. dubna 1849 ve Staré Pace na plicní tuberkulózu ve věku 68 let. Tři dny nato byl pohřben na staropackém hřbitově.
Ještě za svého života si opatřil litý kříž a kámen pro svůj hrob. Nechyběl ani jím složený epitaf:
Hartlův odkaz náhled|300x300pixelů|první strana Hartlova nejhodnotnějšího rukopisu Partibus Rukopisy a paměti
Dochované rukopisy Jiřího Hartla jsou unikátní a vzácné nejen pro svůj hudební a historický přínos, ale také protože jsou důkazem často opomíjené ačkoli zásadní role venkovských učitelů v tehdejším kulturním rozvoji.
Rozsáhlé paměti Hartla samotného i jeho potomků nám poté umožnují autenticky sledovat nelehké a častokrát dramatické osudy tehdejšího kantora a vytvořit si reálný obraz o podmínkách učitelů na české vesnici na přelomu 18. a 19. století. náhled|315x315pixelů|Hartlův zápis na oltářních dveřích v kostele sv. Vavřince ve Staré Pace Stopy Jiřího Hartla v kraji
Kromě Hartlovy dochované olejomalované podobizny z roku 1816 se zlatým rámcem Hartl zanechal několik stop v staropackém kostele. Do trámu ve zvonici je jím vyřezaný německý nápis zachycující jeho dávný příchod do Staré Paky:
"Georg Hartl aus Luschan gekommen bin ich auf Altpackau für ein Lehrer. Den 5. november Anno 1803. 22 Jahre alt."
Další zde Hartlem zanechané nápisy se vyskytují uvnitř nástrojové skříně na místním kůru, na zadní straně oltářních dvířek, na pultě u starých varhan či dokonce na lavici v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace.
Reference
Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Interpreti a kapely lidové hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Klasicistní skladatelé Kategorie:Narození 23. března Kategorie:Narození v roce 1781 Kategorie:Narození v Lužanech (okres Jičín) Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1849 Kategorie:Muži