Owen Lattimore (29. července 1900 ve Washingtonu, D.C. – 31. května 1989 v Providence, Rhode Island) byl americký sinolog a mongolista. Byl vlivným autorem na témata Číny a střední Asie, vyučoval sinologii na Johns Hopkins University v letec 1938 a 1963, v letech 1963 až 1970 vyučoval na anglické Univerzitě v Leedsu, kde byl pozván, aby zakládal sinologická studia. Ve 30. letech byl redaktor časopisu Pacific Affairs. V roce 1969 se stal prvním cizincem zvoleným členem Mongolské akademie věd. Již za druhé světové války působil jako spolupracovník amerického ministerstva zahraničí (a zároveň prezidenta Čankajška), ovšem veškerá spolupráce se státem skončila v 50. letech 20. století, kdy se Lattimoere stal obětí mccarthismu.

Životopis

Studia, první cesty a publikování Lattimore se narodil do rodiny obchodníka pracujícího v Číně, kde strávil rané dětství. Jeho mladší bratr byl překladatel Richmond Lattimore a sestra Eleanor Frances Lattimore. Navštěvoval školy v Anglii a Lausanne než sám na začátku 20. let 20. století začal pracovat jako obchodník a novinář v Číně. Během této doby procestoval Mongolsko a Mandžusko a vrátil se do Spojených států, kde studoval na Harvardově univerzitě. Poté se vrátil do Číny, kde se v roce 1925 v Pekingu oženil s Eleanor Holgateovou. Eleanor studovala na Northwestern University a v té době pracovala jako učitelka v Číně.

Spolu se svou ženou podnikl Lattimore na konci 20. let 20. století rozsáhlé cesty do střední Asie a následně publikoval vynikající popisy svých cest a pozorování, například The Desert Road to Turkestan (1928) a High Tartary (1930).

V letech 1934 až 1941 byl redaktorem časopisu Pacific Affairs, který vydával Institute of Pacific Relations, a během této doby napsal nejen Mongolian Journeys (1941), ale také svoje hlavní dílo Inner Asian Frontiers of China (1940). V roce 1938 také přijal profesuru na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Druhá světová válka, Čankajškův poradce a OWI Během druhé světové války, v letech 1941 až 1944, pracoval na žádost amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta pro americké ministerstvo zahraničí jako poradce Čankajška. Z této funkce však rezignoval, protože nedokázal Čankajška přesvědčit k zavedení programu sociální spravedlnosti.

Následně, v letech 1944 až 1945, pracoval pro americký úřad Office of War Information (OWI), pro který řídil operace v Pacifiku. Během této doby patřil k tzv. China Hands, specialistům ministerstva zahraničí na Čínu.

Poválečné období a oběť mccarthismu Po válce publikoval řadu důležitých sloupků o středoasijských tématech, které vyšly souhrnně v publikacích Solution in China (1945) a The Situation in China (1949).

Na počátku 50. let, během mccarthismu a druhé vlny tzv. rudé paniky, se Lattimore, který se tehdy účastnil mise OSN v Afghánistánu, dostal do podezření ze špionáže pro Sovětský svaz. Nakonec trojici Lattimora, Philipa Jessupa a Johna Stewarta Servicea a jejich práci v diplomatických službách a pro levicový časopis Amerasia vyšetřovala Tydingsova komise. Republikánský senátor Joseph McCarthy Lattimora označil za „vrcholného sovětského agenta ve Spojených státech“ a popsal ho jako „hlavního architekta zahraniční politiky Spojených států, která vyústila v dobytí pevninské Číny komunistickou stranou“. Lattimore však popřel, že by byl zastáncem komunismu nebo komunistických zájmů. Počáteční fázi obvinění proti němu popsal ve své autobiografické knize Ordeal by Slander, která vyšla v roce 1950.

Během tohoto období bylo proti němu vzneseno pět obvinění, ale všechna byla zastavena. Svědčili proti němu i někteří univerzitní profesorové, jako například Nikolaus Poppe. V roce 1955 americký federální soud konečně zamítl obvinění proti němu jako neformální a nejasná.

Lattimore získal Guggenheimovo stipendium a v roce 1963 se stal prvním profesorem sinologie na Univerzitě v Leedsu a vyučoval tam až do svého odchodu do důchodu v roce 1975. V roce 1969 se stal prvním cizincem zvoleným členem Mongolské akademie věd. Díky svým mnohaletým pedagogickým a spisovatelským pracím je považován za otce mongolistiky a středoasijských studií v USA a Velké Británii a v čínských studiích kladl větší důraz na čínskou než západní perspektivu.

Ve svých četných knihách se zabýval středoasijskými tématy, jako je buddhismus v Mongolsku, nebo národ Nanjců.Owen Lattimore: The Gold tribe of the lower Sungari. In: Memoires of the American Anthropological Association 40, 1933, S. 1–77. Psal také články a úvody k dílům jiných autorů, například ke knize Jacka Beldena China shakes the world. Jeho písemná pozůstalost je uložena v Knihovně Kongresu.

Na jeho počest byl pojmenován ptakopánvový plaz Goyocephale lattimorei, objevený v roce 1982. Od roku 1943 byl členem Americké filozofické společnosti.

Publikace The Desert Road to Turkestan (1928) High Tartary (1930) Manchuria: Cradle of Conflict (1932) The Mongols of Manchuria: Their Tribal Divisions, Geographical Distribution, Historical Relations with Manchus and Chinese, and Present Political Problems (1934) Inner Asian Frontiers of China (1940) Mongol Journeys (1941) (mit Eleanor Holgate Lattimore): The Making of Modern China: A Short History (1944) Solution in Asia (1945) An Inner Asian Approach to the Historical Geography of China (1947) The Situation in Asia (1949) Ordeal by Slander, Memoiren (1950) Pivot of Asia: Sinkiang and the Inner Asian Frontiers of China and Russia (1950) Nationalism and Revolution in Mongolia (1955) Nomads and Commissars: Mongolia Revisited (1962) Studies in Frontier History: Collected Papers, 1928–1958 (1962) (mit Eleanor Holgate Lattimore): Silks, Spices, and Empire: Asia Seen Through the Eyes of Its Discoverers (1968)

Odkazy Reference

Literatura John T. Flynn: The Lattimore Story, Devin-Adair, 1953 James Cotton: Asian Frontier Nationalism: Owen Lattimore and the American Policy Debate, Manchester University Press, 1989 Robert P. Newman: Owen Lattimore and the "Loss" of China, University of California Press, 1992 Lionel S. Lewis: The Cold War and Academic Governance: The Lattimore Case at Johns Hopkins, SUNY Press, 1993

Externí odkazy

Kategorie:Američané Kategorie:Američtí sinologové Kategorie:Mongolisté Kategorie:Pedagogové na Univerzitě v Leedsu Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Narození v roce 1900