Únos je československé filmové drama z roku 1952. Podle vlastního scénáře, na kterém spolupracovali s Františkem Břetislavem Kuncem ho natočili Ján Kadár a Elmar Klos. Šlo o první snímek autorské dvojice Kádár-Klos, která společně vytvořila osm filmů, včetně oskarového Obchodu na korze. Pro Elmara Klose se jednalo o jeho režisérský debut.
Inspirací ke vzniku snímku byl koordinovaný únos tří letadel Douglas DC-3 z Československa do americké okupační zóny Německa z března 1950.
Děj filmu Inženýr Prokop (Ladislav Pešek) se chystá k letu z Ostravy do Prahy, kde se má na ministerstvu rozsoudit spor o rozběhnutí výroby v novém závodu. Na letišti se setkává s poslancem Horvátem (Jiří Dohnal), který Prokopa k přesunu výroby přemlouvá s hodlá se schůzky s ministrem zúčastnit také. K letadlu se naopak nedostavuje Prokopův asistent Šimáček (Miloslav Holub), který byl coby americký agent zatčen.
Po vzletu se záškodníci zmocňují řízení letadla. Míří na vojenské letiště Ronau v Západním Německu, kde se cestující okamžitě stávají předmětem zájmu shromážděných novinářů. Ne všichni jsou ale ze svojí nové situace nadšeni. Prokop, Horvát a další cestující, kteří nechtějí požádat o azyl, jsou převezeni na ústředí vojenské základny.
Horvát Prokopa přesvědčuje, aby zničil průmyslové plány, které s sebou vezl na schůzku s ministrem. Prokop však se zničení plánů nesouhlasí. Oba dva odmítají s Američany spolupracovat. Ti se pokouší plánů zmocnit násilím. Vychází však najevo, že Prokopovi spolucestující plány zničili sami.
Prokop je odvezen do špionážní centrály, kde se setkává s Horvátem. Prokop se domnívá, že Horvát plány ukryl, což mu poslanec potvrdí, Američané však jeho doznání odposlechnou. Odvážejí Horváta z centrály, tomu se ale podaří zmocnit se vojenského džípu. Následně si stopne německého komunistu, který ho zaveze k československému konzulovi v Mnichově (Ladislav Boháč).
Zadržovaní Čechoslováci jsou volní, odmítají se však vrátit bez inženýra Prokopa, který je stále vězněný ve špionážní centrále. Do případu se vkládá německá levice, která stupňuje tlak na státní úřady. Teprve pod tímto nátlakem je Prokop propuštěn. Celá skupina se vrací domů, zatímco žadatelé o azyl živoří v utečeneckém táboře.
Ocenění V roce 1953 byla kolektivu tvůrců filmu udělena Státní cena II. stupně „za umělecky přesvědčivé a neobyčejně úspěšné zobrazení vlasteneckého postoje naišch lidí v boji za mír proti imperialistickým podněcovatelům nové války, za odhalení ideově bojového způsobu metody a cíle agresorů v západním Německu a za zdrařilý způsob konfrontování mirového života našeho lidu s horečnou psychózou západního Německa“.
Šest jednotlivců si pak za účast na vzniku filmu odneslo Umělecké prémie za rok 1952.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Československé černobílé filmy Kategorie:Filmy z roku 1952 Kategorie:Československé propagandistické filmy komunistického režimu Kategorie:Filmy Jána Kadára a Elmara Klose Kategorie:Filmy o letectví