Pralesnička pruhovaná (Phillobates vittatus) je druh žáby z čeledi pralesničkovitých, endemitní v Kostarice.
Popis Pralesnička pruhovaná je poměrně velký druh pralesničky, dosahující v dospělosti délky 3,5 cm, přičemž samice jsou typicky větší než samci. Má hladší tělo než ostatní druhy rodu, s téměř zcela svažujícím se hřbetem, na rozdíl od P. bicolor a P. terribilis nejsou její lopatky zpod kůže obvykle vidět, což jí dodává zavalitý vzhled. Základní barva je černá ale může vypadat leskle díky chemickým pigmentům v kůži. Nohy jsou modře strakaté a boky jsou modře nebo zeleně mramorované. Nejcharakterističtějším znakem tohoto druhu jsou dva pruhy na zádech, podle nichž je pojmenován. Tyto pruhy jsou obvykle ohnivě oranžové ale mohou být i zlatožluté nebo zelené a táhnou se kousek od kloaky až po špičku nosu žáby.
Jed Jako jiné druhy rodu Phillobates má kůži nasycenou neurotoxickým alkaloidním jedem. Jed se nazývá batrachotoxin a P. vittatus i P. lugubris jsou považovány za netoxické, protože mají tento jed v nízkých koncentracích. Třebaže je až čtvrtým nejjedovatějším druhem rodu, je pralesnička pruhovaná stále vysoce jedovatým živočichem. Její jed způsobuje silnou bolest následovanou tonicko-klonickými křečemi a paralýzou, pokud je dávka dost silná. Jako ochrana slouží žábě její nápadné zbarvení, upozorňující na jedovatost. Vzhledem k tomu, že má na šípovou žábu velkou velikost, dokáže ve své kůži uchovat velké množství jedu. V zajetí chované exempláře jed postrádají, což vypovídá o tom, že jed nevyrábějí samy, ale přijímají ho konzumací určitých druhů hmyzu nebo jiných bezobratlých.
Vědci dosud nepopsali zdroj batrachotoxinu u žádného druhu z rodu Phillobates, nicméně jedovatí novoguinejští ptáci přijímají tento jed z malého brouka čeledi bradavičníkovití (Melyridae).
Biotop Jejím přirozeným biotopem jsou výlučně nížinné deštné pralesy. Obývá primární i sekundární porosty ve výškách 20–550 m n. m. Je to denní pozemní druh vázaný na vodní prameny. Vajíčka klade obvykle nad zemí na listy rostlin.
Rozmnožování V době rozmnožování klade samice vajíčka každý týden až dva. V jedné snůšce jich je 7–21. Jsou kladena na listy rostlin. Líhnou se za několik dnů až týden. Pulci mají tmavě hnědou barvu. Samec se o snůšku stará, zabraňuje jejímu vyschnutí zvlhčováním. Po vylíhnutí si sedne vedle snůšky a nohama dupe do podkladu. Pulci pak vylezou na jeho záda, což trvá kolem deseti minut.
Samec odnese pulce do vody což trvá 1–2 dny. Odloží je do louže, jezírka v palmových listech nebo do zatopené dutiny stromu. Pulci metamorfují po 45 dnech. Mladé žabky dosahují pohlavní dospělosti po 10 měsících.
Chov Pralesničky pruhované jsou společenská zvířata a jsou v současnosti dostupné v obchodech se zvířaty. Mohou být chovány ve viváriu o rozměrech 100×60×60 cm, které poskytuje žabkám dost prostoru na zemi i ke šplhání. Měl by být použit čistý rašelinný substrát a ideálně i koberec ze suchých listů. V takovém případě se musí vybrat prokazatelně bezúhonné, protože mnoho parazitických hub je pro obojživelníky nebezpečných. Pralesničky rodu Phillobates šplhají po listech za pomocí přilnavých terčíků na koncích prstů, fungujících na stejném principu jako u gekonů a šplhací plocha by měla být hladká a vertikální. Zástupci rodu Phillobates jsou tak schopní uniknout z nezabezpečeného vivária, tudíž vivárium musí být kompletně uzavřené.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pralesničkovití Kategorie:Jedovatí obojživelníci Kategorie:Fauna Střední Ameriky