Marie Žofie Terezie Hedvika Eva ze Starhembergu ( , 28. října 1722, Londýn – 12. prosince 1773, Štrasburk) byla rakouská šlechtična z hraběcího rodu Starhembergů. Sňatkem byla kněžnou nasavsko-siegenskou a lankraběnkou hesensko-rheinfelsko-rotenburskou.
Původ Narodila se jako jedenáctý potomek hraběte Konráda Sigmunda ze Starhembergu (1689–1727) a jeho manželky Marie Leopoldiny z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1689–1763), dcery knížete Maxmiliána Karla z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (1656–1718) a jeho manželky hraběnky Polyxeny Marie z Khuen-Lichtenberg-Belasi (1658–1712).
Její otec byl císařským velvyslancem v Londýně (1724–1727) a měl blízko k britskému králi Jiřímu I.
Manželství a potomstvo Marie Žofie ze Starhembergu byla dvakrát vdaná:
V prvním manželství se dne 28. července 1740 ve Vídni provdala za oranžského prince, knížete Viléma Hyacinta Nasavsko-Siegenského (1666–1743), jehož byla třetí manželkou. Z jejich manželství se nenarodily žádné děti.
Ve druhém manželství z 25. srpna 1745 se v Brühlu u Kolína nad Rýnem provdala za landkraběte Konstantina Hesensko-Rotenburského (1716–1778), jehož byla první manželkou. Z jejich manželství se narodilo 11 dětí, pět synů a šest dcer:
Karel Emanuel (1746–1812), následník, ⚭ 1771 princezna Leopoldina Marie z Lichtenštejna (1754–1823) Alois (1749) Kristián (1750–1782), duchovní v Kolíně a Štrasburku Karel Konstantin (1752–1821), francouzský generál ("Citoyen Hesse") Arnošt (1758 –1784), ⚭ Kristýna z Bardelebenu (1765 –1835) Klementina Františka Ernestina Leopoldina (1747-1813), abatyše ze Susteren, v Limburgu Marie Hedvika Eleonora (1748 –1801), ⚭ Jacques Léopold de la Tour d'Auvergne, vévoda z Bouillonu (1746 –1802) Marie Antonie Frederika Josefa (1753 –1823) Vilemína Marie (1755–1816), jeptiška Leopoldina Luisa Marie (1756 –1761) Frederika Kristýna Marie (1760)
Úmrtí a hrobka vlevo|náhled|Náhrobek Marie Žofie Hesensko-Rotenburské (1722–1773). Podle dobového popisuPhilippe André Grandidier: Essais historiques et topographiques sur l'église cathédrale de Strasbourg. 2. Supplément et appendice. Strasbourg 1868. Seite 27f od Philippa-André Grandidiera zemřela tato katolická šlechtična dne 12. prosince 1773 v biskupském paláci ve Štrasburku a byla pohřbena v hlavní lodi štrasburské katedrály Panny Marie. Její manžel nechal v boční kapli (Chapelle Sainte-Catherine du transept sud) zhotovit epitaf, který byl dokončen v srpnu 1781. Jako autor je uveden sochař Pertois, zřejmě Jean-Baptiste Pertois (1733–1812), jehož epitaf pro Johanna Daniela Schöpflina v kostele sv. Tomáše ve Štrasburku se dochoval.
V Hesensku se dodnes dochovala perokresba jejího epitafu: Ve vlysu nahoře je dvojitý erb a pelikán kojící své mládě. Pomník korunuje pyramidální pilastr zakončený vázou. Před ním je na kulatém bubnu portrétní reliéf zesnulého, lemovaný dvěma putti, z nichž ten vpravo nese kříž. Celý pomník je umístěn u zdi v předním arkýři špičatého gotického oblouku. Jean-Frédéric Hermann zmiňuje, že epitaf pravděpodobně nebyl dokončen, protože mecenáš se opozdil s platbou. Jean-Frédéric Hermann: Notices historiques, statistiques et littéraires sur la ville de Strasbourg. Strasbourg 1819. Seite 385 Joseph GassJoseph Gass: Grand Séminaire de Strasbourg. Strasbourg 1937 zmiňuje poškození pomníku během francouzské revoluce a jeho přemístění na nádvoří sousedního semináře (2 Rue des Frères, 67000 Štrasburk) v roce 1793. Poškozené pozůstatky obelisku jsou dodnes vidět u jižní zdi nádvoří.
Literatura Hans-Günter Kittelmann: Kleiner Führer durch die Rotenburger Quart 1627 – 1834 und das Fürstenhaus Hessen-Rotenburg. Geschichtsverein Altkreis Rotenburg, ISBN 3-00-010155-1. Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser. 1961 73 Niederoesterreischische Laendstandige Adel, Witting, JB XIX-1-11
Reference
Kategorie:Narození v roce 1722 Kategorie:Hesenští Kategorie:Nasavští Kategorie:Starhembergové Kategorie:Hesensko-rotenburská lankrabata Kategorie:Nasavští princové Kategorie:Úmrtí v roce 1773 Kategorie:Ženy