Václav Hájek (* 9. srpna 1974 Praha) je teoretik umění, popularizátor vizuální kultury a vysokoškolský pedagog. Především se zabývá psaním teoretických textů o vztahu umění a populární vizuální kultury. Tato témata často reflektuje ve svých knihách.
Studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal doktorský titul. Nedokončil studium výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UK. Aktuálně pedagogicky působí na Fakultě humanitních studií UK, kde vyučuje dějiny umění a teorii vizuální kultury.
Tvorba Ve své knize Jak rozpoznat odpadkový koš: Eseje o stereotypech ve vizuální kultuře (Labyrint, 2012) reflektuje téma vztahu umění a populární vizuální kultury a hledá kulturní předobrazy současných symbolů. Stejné téma rozebírá ve své další knize Neony a světla reklam (s Evou Bendovou; Paseka, 2018). Zároveň publikuje v periodikách Dějiny a současnost, A2, Flash Art, je autorem cyklu Slabikář vizuální kultury, který připravil pro Artzonu ČT art. Eseje z kultury publikuje na svůj e-blog.
Další díla Politizující kovář Karla Purkyně – Realismus, (auto)portrét, alegorie (2015) Nemístní hrdinové: Ikaros a Faethón jako emblematické figury moderního člověka (2020) Obzory a ruiny: Viditelné a neviditelné v romantické krajinomalbě (2020) Petr Vaňous, Václav Hájek, Jan Kudrna, Barbora Ropková: Spectrum. O současnosti mladé malby v ČR. (2020) Na hraně všednosti: Eseje o vizuální kultuře (2022)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Pedagogové na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Ceny Josefa Krásy Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození v roce 1974 Kategorie:Narození 9. srpna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži