Světová výstava (anglicky Louisiana Purchase Exhibition, také St. Louis World's Fair) v roce 1904 byla v pořadí šestá světová výstava a z nich třetí v USA. Konala se v St. Louis ve státě Missouri. Oslavovala úspěchy světové kolonizace, globalizace, z hospodářství zejména vědy, techniky a průmyslu, ale i kultury a secesního umění. Město St. Louis se díky ní zařadilo mezi světové metropole Belle-Époque.

Výstava probíhala od 30. dubna do 1. prosince 1904 a zúčastnilo se jí více než 50 miliónů lidí. Veletrhu se zúčastnilo více než 76 000 vystavovatelů a zaujímal plochu 4 hektarů. Na financování výstavy byly použity místní, státní a federální finance v celkové výši 15 milionů dolarů (což je ekvivalent 525 milionů dolarů v roce 2024). Více než 60 zemí a 43 z tehdejších 45 států USA mělo na veletrhu vlastní pavilon či výstavní prostory.

Historikové zdůrazňují význam tematiky ras a přátelství mezi nimi (jež je na Muchově plakátu vyjádřeno podanou rukou bělošky a Indiána), prezentované na výstavě přítomnými zástupci různých etnik i novými poznatky, etnografie, antropologie a zoologie. Prezentace Američany anektovaných Filipín a indiánských kmenů byla u vstupu na výstavu symbolizována monumentální alegorickou sochou Míru, ženy ve starověkém římském oděvu s olivovou ratolestí v ruce a gestem ukazující na dvě jezdecké sochy náčelníků kmene Siouxů a Čerokíů, kteří se výstavy zúčastnili. Své makety vesnic s obyvateli zde měly jihoafrické kmeny Zuluů, Sanů, Svazijů, a Ndebele. Kritici tyto přehlídky ras, koloniálních území a kmenů nazvali lidskou zoo. Skutečná zvířecí zoo byla rovněž součástí v ýstavy a její areál v rozšířené podobě existuje dodnes.

Věda a technika Alexander Graham Bell instaloval ve výstavě ocelovou věž pro svůj telegraf a bezdrátový telefon (zvaný radiofon). Prezentován byl také telautograf, který vynalezl Elisha Gray a byl předchůdcem pozdějšího faxu. Wilhelm Conrad Röntgen předváděl příklady rentgenového záření. Niels Ryberg Finsen prezentoval léčbu tuberkulózy fototerapií, zvanou Finsenovo záření.

Umění Výstava ovlivnila vývoj americké monumentální architektury a umění. Výrazné úspěchy měl Alfons Mucha, který nejenže vytvořil plakát výstavy, ale také na uměleckoprůmyslové škole v St. Louis půl roku vyučoval secesní design. V koncertní síni byly instalovány varhany se šesti klaviaturami. Scott Joplin zde zahrál svůj ragtime.

Průměrného návštěvníka zaujala především zábava, spotřební zboží, technika a populární kultura. Výstavní paláce měly jednotnou světlou barvu slonoviny, monumentální historizující styl a zůstaly po skončení výstavy stát. Jako vzory ovlivnily novou výstavbu budov a územní plány velkých amerických měst. Gilbert James:''Whose Fair?: Experience, and Memory, and the History of the Great St. Louis Exposition (2009)

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Oficiální web výstavy

Kategorie:Světové výstavy Kategorie:Fotografické výstavy Kategorie:Události roku 1904