Kritická studia univerzit (anglicky Critical University Studies, zkráceně CUS) představují interdisciplinární výzkumný směr, který se zabývá analýzou role vysokého školství v současné společnosti a zkoumá jeho vztah ke kultuře, politice, ekonomice a práci. Tento směr se začal formovat v 90. letech 20. století a navázal na starší kritické tradice v oblasti kulturologie, sociologie, dějin vzdělávání či pracovních studií. Kritická studia univerzit se zaměřují především na dopady neoliberální transformace vysokého školství, na procesy korporatizace, změny akademické práce a narůstající zadlužení studentů.
Obor vznikl převážně ve Spojených státech, kde se rozvinul v kontextu rozsáhlého univerzitního systému, postupně se však rozšířil i do dalších zemí, zejména do Spojeného království a států, které od 80. let 20. století zaváděly neoliberální politiky v oblasti vzdělávání. CUS se vyznačuje silným aktivistickým rozměrem a často jej pěstují badatelé působící na veřejných univerzitách, kteří se angažují v odborových či studentských hnutích.
Historie a vývoj Termín Critical university studies poprvé použil Jeffrey J. Williams ve článku The birth of critical university studies vydaném v časopise The Chronicle of Higher Education, kde popisuje nárůst kritiky terciárního vzdělávání v 90. letech 20. století. Tato kritika často odsuzuje “akademický kapitalismus” a korporatizaci univerzit. Slovo Kritické v názvu má podle Williamse odrážet konfrontaci stávajících praktik podobně jako Critical Legal Studies nebo Critical Race Studies, slovo Studia řadí obor k interdisciplinárním, jelikož vychází z práce různých oborů, které je pro CUS relevantní. Univerzity vymezují oblast výzkumu.
Základy kritického zkoumání vysokého školství lze vystopovat již na počátku 20. století. Američtí autoři jako Thorstein Veblen ve své práci The Higher Learning in America (1918) či Upton Sinclair ve The Goose-Step (1923) kritizovali vliv podnikatelských praktik a majetkových elit na rozvoj univerzit. V této tradici se objevovala obava z komercializace vzdělávání a oslabení veřejného poslání vysokých škol. Silná vlna kritiky vysokých škol se objevila rovněž v 60. letech, kdy univerzity tvořily klíčové prostředí protestních hnutí jako Students for a Democratic Society. Z tohoto období vzešla také kritická pedagogika rozvíjená Paulem Freirem a feministická kritika univerzit reprezentovaná mimo jiné Adrienne Rich, která volala po “ženském univerzitním prostoru”.
Od 80. let došlo k výrazné změně podmínek vysokého školství, zejména v USA. Zákon Bayh–Dole (1980) umožnil univerzitám patentovat výzkum financovaný z veřejných prostředků, což vedlo k posílení tržně orientovaného výzkumu a podnikatelského modelu univerzit. Koncem 90. let a na počátku 21. století se kritická pozornost soustředila na rostoucí zadlužení studentů, zhoršující se pracovní podmínky akademických pracovníků a na širší proces korporatizace. V této době vznikly iniciativy, jako Campaign for Academic Freedom AAUP(American Association of University Professors), a odborné konference věnované přehodnocení role univerzit.
Hlavní témata
Korporatizace a akademický kapitalismus Jedním z ústředních témat CUS je analýza posunu od veřejného modelu univerzity k modelu podnikatelskému. Tato proměna se projevuje důrazem na aplikovaný výzkum, komercionalizaci duševního vlastnictví, outsourcing a růst administrativy na úkor výuky a výzkumu. Tento trend bývá shrnován termínem „akademický kapitalismus“.
Studentské dluhy Zásadním polem analýzy je také prudký nárůst zadlužení studentů, zejména v USA. Jeffrey J. Williams popisuje studentský dluh jako „ducha dlužního závazku“, který zásadně proměňuje sociální mobilitu i životní volby mladých lidí. Zmiňuje také, že studentské dluhy mezi léty 1982 a 2002 v průměru narostly ze dvou tisíc dolarů (4650 dolarů v přepočtu na rok 2012) na devatenáct tisíc dolarů (24 050 dolarů v 2012).
Význam Kritická studia univerzit pomáhají odhalovat, jak ekonomické a politické tlaky proměňují institucionální funkce vysokých škol — například upozorňují na odklon amerických univerzit od služby veřejnosti k modelu orientovanému na trh a podnikání.
Díky tomuto přístupu lze lépe porozumět dopadům korporatizace na akademickou autonomii, kvalitu vědy a výuky, ale také na pracovní podmínky akademiků, jejich stabilitu a akademickou svobodu.
V kontextu zemí jako Česká republika je CUS rovněž důležité pro analýzu, jak tržní a byrokratizační tendence ovlivňují humanitní a společenskovědní obory — přičemž poukazují na riziko marginalizace těchto disciplín ve prospěch technických nebo komerčně orientovaných programů.
Za jeden z příkladů kritického přistupu k českým univerzitám lze považovat Iniciativu za kritickou akademii (IZKA), která dle svého prohlášení považuje reakce českých univerzit a akademických pracovišť na ozbrojený konflikt v Gaze za nedostačující, případně za zaujaté. IZKA se prezentuje jako nestranná - odsuzuje dvojí metr a také předsudky ke stranám konfliktu.
Odkazy
Reference
Související články
Genderová studia Ženská studia Studia vysokého školství
Kategorie:Interdisciplinární oblasti Kategorie:Sociologie Kategorie:Vysoké školy