Chilly climate (česky též Mrazivé klima) je sociologický a pedagogický koncept, který popisuje soubor subtilních, často neúmyslných, diskriminačních forem chování a interakcí, jež vytvářejí nepřátelské nebo nehostinné prostředí pro určité skupiny osob. Koncept je historicky a nejčastěji spojován s problematikou genderové nerovnosti (zejména vůči ženám a dívkám) v akademickém a školním prostředí, ale postupně byl rozšířen i na další znevýhodněné skupiny, jako jsou menšiny, starší či handicapovaní.
Tento pojem byl poprvé identifikován v roce 1982 ve zprávě Roberty M. Hall a Bernice R. Sandler s názvem The Classroom Climate: A Chilly One for Women? (Klima ve třídě: Chladné pro ženy?), kterou publikovala Association of American Colleges. Původní práce, která byla rešerší literatury, definovala mrazivé klima jako soubor tzv. mikro-nerovností (micro-inequities). Tyto drobné, každodenní, nepatrné a často neúmyslné projevy, jako je menší oční kontakt s ženami, častější přerušování, nebo používání sexistických vtipů, se sčítají a vedou až ke znevýhodnění. Kumulativní efekt těchto nerovností může snížit participaci žen a vést je k pochybnostem o hodnotě jejich přínosu.
Empirický výzkum provedený v posledních dekádách, ačkoli zpočátku vykazoval rozporuplné výsledky, podpořil existenci chilly climate. Bylo zjištěno, že vnímání chladného klimatu má statisticky významné negativní dopady, například asociace s kognitivními výsledky a subjektivně vnímané pokroky v akademické přípravě na kariéru u studentek. Novější studie ukazují, že genderové vzorce interakcí přetrvávají, například v podobě nerovnoměrného obsazování "zvukového prostoru" (sonic space) mužskými studenty, což upevňuje genderové statusové hierarchie. Muži převládají akustickou dominancí mužských hlasů a projevů, která potlačuje, přerušuje nebo marginalizuje komunikaci a slyšitelnost žen v daném prostředí. Koncept tak pomáhá vysvětlit, proč je genderová revoluce v některých oblastech vzdělávání stále „nerovnoměrná a zablokovaná“.
Historie pojmu Pojem chilly climate poprvé použily v roce 1982 Roberta M. Hall a Bernice R. Sandler ve zprávě “The Classroom Climate: A Chilly One for Women?” (do češtiny se dá přeložit jako: Atmosféra v učebně: mrazivá pro ženy?), ve které představovaly veřejnosti závěry předcházejících výzkumů postavení žen ve vyšším vzdělávání.
Zpráva byla publikována pod záštitou Asociace amerických vysokých škol (původním názvem Associations of American Colleges, od roku 1995 Association of American Colleges and Universities, zkráceně AAC&U) v rámci projektu na téma postavení a vzdělávání žen (Project on the Status and Education of Women, zkratka PSEW). Tento projekt probíhající v letech 1971-1991 se jako první ve Spojených státech amerických zaměřoval na dosažení rovnosti pohlaví v prostředí vysokých škol a univerzit. Tým projektu se zpravidla skládal z 1–3 zkušenějších výzkumníků a několika administrativních pracovníků, jeho ředitelkou byla celých 20 let Bernice R. Sandler. PSEW působil jako výzkumná instituce, byl zdrojem informací v otázkách vzdělávání žen, lobboval za rovnost pohlaví ve vzdělávání, podílel se na tvorbě legislativy, poskytoval poradenství vzdělávacím institucím a přinášel toto téma do veřejné diskuze. Za dobu své existence publikoval více než 100 zpráv, ve kterých se věnoval mimo jiné diskriminaci žen při přijímacím řízení, chilly climate, sexuálnímu obtěžování na akademické půdě, finanční pomoci nebo péči o děti na kampusu. PSEW také vydával letáky a brožury, aby informoval ženy o jejich právech. Každé čtvrtletí vycházel jeho zpravodaj On Campus with Women (Na kampusu se ženami), který čtenářům přinášel informace o výzkumu, konferencích, programech, legislativě a dalších novinkách v tématu. V roce 1991 se asociace rozhodla tento projekt a tím i své zaměření na postavení žen ve vzdělávání ukončit a začlenit tyto otázky do všech svých dalších programů. Od téhož roku až do roku 2012 financovala Program (tedy už ne projekt) o postavení a vzdělávání žen (Program on the Status and Education of Women, známý opět pod zkratkou PSEW), který už ale nebyl takového rozsahu jako jeho předchůdce.
Report byl financován z grantu Fondu pro zlepšení postgraduálního vzdělávání (Fund for the Improvement of Postsecondary Education, FIPSE) Ministerstva školství Spojených států amerických a vznikl syntézou několika zdrojů včetně průzkumů a zpráv jednotlivých výzkumníků, univerzitních skupin a vysokoškolských institucí; empirických studií vysokoškolských tříd a individuálních odpovědí na “Call of information” (Výzvu k poskytnutí informací), která byla vydána spolu s touto zprávou.
Publikace si klade za cíl “pomoci pedagogům, studentům i administrativním pracovníkům více si uvědomit jemné - i méně jemné - způsoby, jakými je s ženami často zacházeno odlišně, a navrhnout konkrétní opatření, která mohou přijmout, aby vytvořili takové studijní prostředí, které nejlépe podporuje intelektuální růst všech studentů.”
“Identifikuje širokou škálu zjevných i nenápadných chování vyučujících, která mohou vytvářet chilly climate; identifikuje chování studentů a studentek, které může vyvolávat odlišné reakce ze strany pedagogů; nabízí konkrétní doporučení, která mohou správci, pedagogové, studenti a další osoby využít k větší informovanosti a změnám; poskytuje seznam zdrojových materiálů, včetně organizací, výzkumných pracovníků, krátké bibliografie a programu pro další výzkum.”
Chilly climate Sandler a Hall definují jako pro ženy nehostinné klima v učebnách vyššího vzdělání, které je důsledkem úmyslné i neúmyslné diskriminace ze strany vyučujících, spolužáků a vycházející také z předešlého procesu socializace studentů a studentek v rámci docházky do základních a středních škol (v Americe se nazývá “K-12 education” a označuje povinných 12 let vzdělávání na základní a střední úrovni, více viz ODKAZ). Takové klima pak brání ženám plně se zapojit do vyučování a souvisí s nepříjemnými zkušenostmi žen z univerzitního prostředí.
Mezi tato diskriminační chování řadí sexistický humor, ignorování přínosů žen v oboru, užívání zájmen rodu mužského, užívání stereotypních žensko-mužských příkladů a další. Chování přispívající k chilly climate může mít ale i jemnější a nenápadnější projevy jako je navazování očního kontaktu častěji s muži, častější vyvolávání studentů mužského pohlaví, chválení a podrobnější komentování častěji mužských komentářů než ženských nebo nižší očekávání od studentek. Celkem autorky popisují více než 35 druhů diskriminačního chování a uvádějí přes 100 doporučení, jak situaci zlepšit.
Kritika a navazující výzkum Zpráva “The Classroom Climate: A Chilly One for Women?” vyvolala širokou diskuzi o tématu, ale také kritiku ze strany některých výzkumníků. Ti report kritizují pro nedostatečný předcházející výzkum a označují ji spíše za literární než vědeckou práci. Na zprávu tak navazují mnohé další studie, vycházející z různých typů výzkumů, které se snaží ověřit existenci a relevanci chilly climate a popsat jeho příčiny. V závěrech se odborníci neshodnou. Někteří nenašli rozdíly mezi muži a ženami, někteří uvádí, že důležitější roli v zapojení žen do vyučování hraje spíše způsob výuky pedagoga nebo počet studentů v učebně, jiní se s výsledky prvního reportu shodují. Elizabeth J Allan a Mary Madden pak v publikaci “Chilly Classrooms for Female Undergraduate Students: A Question of Method?” z roku 2006 došly k závěru, že zatímco kvantitativní dotazníkové metody přítomnost chilly climate nepotvrzují, kvalitativní metody ukazují na jeho přítomnost napříč obory. Výsledky dosavadních výzkumů tak výrazně závisí na jejich metodologii a také na rozhodování v průběhu výzkumu.
Nedávné výzkumy Studie Who Speaks and Who Listens: Revisiting the Chilly Climate in College Classrooms z roku 2021 přišla se zjištěním, že napříč obory muži během vyučování mluví 1,6x častěji než ženy, častěji mluví bez zvednutí ruky, přerušují pedagoga či se častěji zapojují do dlouhých diskuzí s vyučujícím. Liší se podle nich i styl komunikace. Zatímco muži používají asertivnější jazyk, ženy se vyjadřují nejistě. Tato asymetrie se navíc objevuje i v oborech, kde mají ženy početní převahu nad muži.
Pojem chilly climate také postupně začal být spojován i s postavením studentů jiné barvy pleti; gayů, leseb, bisexuálních nebo transgender studentů; chudých studentů nebo studentů se zdravotním postižením – tedy bez ohledu na jejich pohlaví.
Projevy „mrazivého klimatu“ Fenomén tzv. „mrazivého klimatu“ (chilly climate) v akademickém prostředí je málokdy projevován přímou a otevřenou diskriminací, ale spíše jemnými, často i neúmyslnými způsoby jednání, které jsou označovány jako mikro-nerovnosti. Ty zahrnují poznámky, které zpochybňují inteligenci a schopnosti studentek nebo jejich odhodlání ke studiu. Studie například zaznamenaly komentáře vyučujících typu: „Vím, že ženy mívají problémy s prostorovým vnímáním, ale rád vám poskytnu pomoc navíc.“
Objevují se i narážky, které zpochybňují vážnost a účel jejich studia, jako když spolužák naznačí, že studentka je na škole pouze proto, aby si našla manžela. Dalším častým projevem je používání sexistického humoru ve snaze „oživit“ výuku, což ukazuje zdokumentovaný případ z přednášky účetnictví, kde byl použit snímek ženy v bikinách s komentářem, že „zaručuje přesné míry“. Chladné klima se také projevuje stereo typizací rolí v příkladech, kdy je muž vždy prezentován jako profesionál (např. lékař) a žena jako neodborná osoba (pacientka).
Výzkumy ukazují, že mrazivé klima přetrvává i v dynamice diskuse, kde muži dominují zvukovému prostoru. Etnografická studie z roku 2020 zjistila, že i po zohlednění poměru pohlaví ve třídě mluví muži v průměru 1,6krát častěji než ženy. Muži také výrazně častěji vstupují do diskuse bez přihlášení a skáčou do řeči, zatímco ženy čekají na vyvolání a jejich slovní projevy jsou častěji přerušovány. Tuto dominanci upevňuje jejich jazykový styl a způsob vyjadřování; zatímco muži používají asertivní jazyk, ženy mají tendenci vyjadřovat se váhavě a omluvně. Nerovnost se projevuje i v asymetrii oslovování, kdy vyučující oslovuje muže formálně (např. Pane), zatímco k ženám přistupuje povýšeným způsobem, například oslovením „mladá dámo“.
Reference
Kategorie:Sociologie Kategorie:Školství