Sociální klimatický fond (SKF), v angličtině Social Climate Fund (SCF), je fond Evropské unie, jehož cílem je zmírnit dopady schváleného obchodování s emisemi EU v oblasti budov a dopravy na občany a mikropodniky. SKF proto v letech 2026–2032 podpoří zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky. Definice zranitelnosti v rámci SKF se neomezuje pouze na nejchudší skupinu obyvatel, ale zahrnuje i ty, kteří jsou výrazně zasaženi a nemají prostředky na přizpůsobení se zvýšeným nákladům cen paliv a energií. Prostředky SKF pomůžou dekarbonizaci odvětví dopravy, zlepšení energetické účinnosti budov, řešení energetické chudoby a chudoby v oblasti dopravy a celkově přispět k plnění cílů strategie Zelené dohody pro Evropu z r. 2019 nebo Pařížské dohody o změně klimatu z r.2015.

Vznik V rámci Zelené dohody pro Evropu a svého zákona o klimatu si Evropská unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Přechod k tomuto cíli by měl být spravedlivý a inkluzivní. V rámci balíčku opatření pro klima „Fit for 55“ se EU rozhodla zavést systém obchodování s emisemi v odvětvích stavebnictví a dopravy (systém EU pro obchodování s emisemi II, zkráceně EU ETS 2). Zahájení obchodování je plánováno na rok 2028. Aby se zmírnily sociální dopady a zajistil spravedlivý a inkluzivní přechod, bylo plánováno zřízení klimatického sociálního fondu.

Právní základy Právním základem fondu je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023 o zřízení sociálního fondu pro klima a o změně nařízení (EU) 2021/1060. Nařízení zřizuje fond na období 2026 až 2032.

Pozadím je nový systém EU ETS 2 pro budovy, dopravu a malý průmysl, který funguje na základě směrnice o obchodování s emisemi. Systém EU ETS 2 byl zřízen novelizací směrnice o obchodování s emisemi směrnicí (EU) 2023/959.

Evropská komise předložila v rámci řádného legislativního postupu dne 14. července 2021 návrh nařízení o zřízení fondu. Evropský parlament po prvním čtení požadoval řadu změn. Mimo jiné chtěl umožnit výplaty z fondu již od roku 2026, tedy před zahájením EU-EHS II. Rada nejprve nesouhlasila se změnami navrženými Parlamentem. Po svolání smírčího výboru Rada nakonec 25. dubna 2023 ve třetím čtení přijala konečné znění nařízení spolu s právními akty týkajícími se EU-EHS II a evropského systému kompenzace uhlíkových emisí.

Nařízení (EU) 2021/1060 obsahuje společná rozpočtová pravidla pro řadu fondů EU. V omezené míře lze prostředky převádět mezi fondy, a to i z SKF. Nařízení (EU) 2023/955 doplňuje nařízení (EU) 2021/1060 o ustanovení týkající se převodu prostředků z SKF do jiných fondů.

Novou verzí směrnice o energetické účinnosti, kterou je směrnice (EU) 2023/1791, byl pojem energetická chudoba, původně definovaný v nařízení o klimatickém sociálním fondu, přizpůsoben pojmu použitému ve směrnici o energetické účinnosti.

Oblast působnosti Nařízení (EU) 2023/955 zřizuje fond na období 2026 až 2032. Fond má přispět ke spravedlivému přechodu EU ke klimatické neutralitě tím, že bude poskytovat podporu znevýhodněným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy. Za tímto účelem budou poskytovány dočasné přímé příjmové podpory nebo budou podporována opatření pro ekologičtější vytápění a chlazení budov a mobilitu. V odvětví stavebnictví by mělo být dosaženo zejména snížení spotřeby energie v domácnostech postižených energetickou chudobou.

Za znevýhodněné se považují domácnosti nebo uživatelé dopravy, kteří trpí energetickou nebo mobilní chudobou, jsou zvláště postiženi zvýšením cen v rámci EU ETS 2 a nemají prostředky na přechod k alternativám (viz také zranitelnost).

Fungování

Původ prostředků V roce 2026 budou do fondu plynout výnosy z dražby 50 milionů certifikátů z obchodování s emisemi EU pro průmysl a energetiku (EU-EHS I). Od spuštění EU ETS 2 bude fond financován z 25 % výnosů z EU-EHS II.

Ke všem opatřením financovaným z SKF musí členské státy přispět 25 % z vlastních zdrojů. V období 2026–2032 by tak mělo být mobilizováno nejméně 65 mld. EUR, kde alokace pro ČR činí 2,4 %. Celkově bude v Česku SKF disponovat přibližně 50 mld. Kč.

Jednotlivé členské státy mají podle rozdělovacího klíče k dispozici prostředky z fondu až do pevně stanovené maximální částky. Klíč je sestaven na základě řady faktorů, mezi které patří emise CO2 na domácnost, počet osob ohrožených energetickou chudobou, velikost populace a hrubý domácí produkt na osobu. Pro výplatu musí členské státy předložit sociální plány pro klima s opatřeními, která mají být financována z přidělených prostředků z fondu.

Sociální klimatické plány Členské státy mohou požádat o výplatu prostředků z klimatického a sociálního fondu, aby jimi financovaly opatření stanovená v rámci sociálních klimatických plánů (Social Climate Plans).

Sociální klimatické plány musí být v souladu s cíli Sociálního klimatického fondu tj. musí řešit dopady EU ETS 2 na znevýhodněné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy a přispívat k dosažení klimatických cílů EU. V souladu s tím mohou plány zahrnovat přímé příjmové podpory, které se budou v průběhu času snižovat, nebo opatření na renovaci budov, na vytápění a chlazení budov s nižšími emisemi a na mobilitu s nižšími emisemi. Členské státy musí v rámci svého plánování provést veřejné konzultace, které budou splňovat požadavky nařízení o správě. Busch/Harder popisují zamýšlenou funkci přímých příjmových podpor jako krátkodobou úlevu pro dotčené domácnosti, dokud nezačnou působit dlouhodobě podporované strukturální opatření a investice.

Klimatické sociální plány by měly být také v souladu s jinými plány a závazky příslušného členského státu, zejména s národními energetickými a klimatickými plány, ale také s plány na spravedlivý přechod v rámci Fondu pro spravedlivý přechod nebo s plány renovace budov v rámci směrnice EU o budovách.

Klimatický sociální plán musí mimo jiné obsahovat:

přehled a informace o postupu, kterým byl plán vypracován, popis opatření, dílčích cílů a cílů, a to pro budovy a dopravu, jakož i příjmové podpory, očekávané důsledky EU ETS 2 pro znevýhodněné skupiny a dopady opatření ze sociálního plánu pro klima, které vyplývají z analýzy, údaje o doplňkovosti plánovaných opatření, o soudržnosti s jinými iniciativami a o monitorování.

Evropská komise může sociální plány pro klima přezkoumat a požádat členské státy o předložení pozměněné verze. Výplaty z klimatického sociálního fondu by měly být vázány na dosažení milníků a cílů stanovených v klimatických sociálních plánech. Komise může výplatu prostředků odmítnout, pokud dojde k závěru, že klimatický sociální plán nesplňuje požadavky.

Podpora z fondu Členské státy mohou získat prostředky z fondu na opatření svých klimatických sociálních plánů. Podmínkou je, že dosáhnou určitých dílčích cílů. Tyto dílčí cíle musí být v souladu s klimatickým zákonem EU. Musí obsahovat dílčí cíle pro: energetickou účinnost, renovaci budov, nízkouhlíkovou mobilitu, snížení emisí skleníkových plynů a snížení počtu znevýhodněných domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy. Kromě toho opatření nesmějí mít významný negativní dopad na životní prostředí ve smyslu nařízení o taxonomii, tj. nesmějí například významně narušovat biologickou rozmanitost a ekosystémy. Opatření by měla snížit závislost na fosilních palivech a přispět k posílení evropského pilíře sociálních práv.

Žádající státy musí samy nést alespoň čtvrtinu nákladů na opatření.

SKF byl sice zaveden pro sociální vyrovnávací opatření pro EU ETS 2, který začne v roce 2027, ale výše finančních prostředků přidělených členským státům je pevně stanovena a není vázána na ceny certifikátů. Vyšší výnosy z dražby certifikátů sice plynou členským státům, které dražbu pořádají, ale za tyto dodatečné výnosy by neexistovala žádná solidární kompenzační opatření ve formě transferových plateb prostřednictvím SKF pro členské státy, které jsou více zatíženy.

Monitorování a hodnocení Členské státy musí každé dva roky podávat Evropské komisi zprávu o provádění svých plánů. Tyto zprávy musí být předkládány společně se zprávami o pokroku v plnění národních energetických a klimatických plánů. Musí se zabývat řadou ukazatelů, mezi které patří: snížení počtu znevýhodněných domácností, uživatelů dopravy a mikropodniků, snížení emisí v odvětví stavebnictví a dopravy, úspory energie v odvětví stavebnictví, nákup vozidel šetrnějších k životnímu prostředí, podpora cyklistické infrastruktury a dočasné příjmové podpory.

Evropská komise musí dva roky po zahájení provádění fondu vyhodnotit a podat zprávu o tom, do jaké míry byly dosaženy cíle EU a jednotlivých členských států a jak efektivně byly prostředky využity. V roce 2033 musí navíc provést nezávislé celkové hodnocení fondu a jeho dopadů.

Provádění v členských státech Členské státy konkrétně stanoví, které skupiny jsou považovány za znevýhodněné. K tomu musí vyvinout ukazatele, na jejichž základě se určí, kdo je zvláště postižen energetickou a mobilní chudobou a růstem cen.

Odkazy

Reference

Literatura

Související stránky

Zelená dohoda pro Evropu

Externí odkazy

Kategorie:Zelená dohoda pro Evropu