náhled|Tadao Andó je významný architekt 21. století, který se sebevzdělává.
Sebevzdělávání (někdy také sebeřízené vzdělávání) je proces osvojování znalostí a dovedností bez přímého vedení učitele. Lidé, kteří se vzdělávají sami, označovaní jako samouci, si vybírají studijní oblast, volí si studijní materiály i tempo učení. Tento způsob učení může doplňovat formální vzdělávání, nebo jej zcela nahrazovat. Formální vzdělávací systémy navíc často obsahují skryté požadavky, které předpokládají určitou míru samovzdělávání.
Sebevzdělávání nemá pevně dané hranice a může nabývat mnoha podob. Patří sem zejména samostatné čtení odborné literatury a internetových zdrojů, sledování výukových videí, poslech vzdělávacích podcastů či využívání komunitních skupin, zájmových kroužků či škol. Samouk si zpravidla vytváří vlastní studijní prostředí a rozvíjí schopnost kritického myšlení i studijní návyky tak dlouho, dokud nedosáhne úrovně, kterou považuje za odborně uspokojivou.
Mnozí samoukové významně přispěli k rozvoji vědy, kultury i techniky. Sebevzdělávání může u některých oborů splnit i to, co běžně vyžadují jejich učební plány – zejména tam, kde se počítá s učením praxí nebo s přípravou podobnou učňovskému výcviku.
Sebevzdělávání místo základní školy V České republice je nutné absolvovat povinnou školní docházku. Sebevzdělání jako náhrada prezenčního docházení na základní školy v Česku funguje nejčastěji formou individuálního vzdělávání, domškoláctví, kdy dítě oficiálně spadá pod kmenovou školu, ale učí se podle vlastního plánu a vlastního tempa. Rodiče zajišťují učební materiály i denní režim a dítě dvakrát ročně prochází přezkoušením, které ověřuje, že zvládá učivo stanovené státem. V praxi to znamená víc svobody, víc odpovědnosti a nutnost vést učení aktivně – bez zvonění, lavic a frontálního výkladu. Pro některé děti je to ideální prostředí, pro jiné náročná cesta, protože vyžaduje silnou podporu ze strany rodiny a jasnou strukturu a hranice.
Rozdíl mezi sebevzděláváním a unschoolingem
Rozdíl mezi sebeřízeným vzděláváním a unschoolingem spočívá především v míře struktury a stanovených cílů. Sebeřízené vzdělávání umožňuje studentovi či žákovi určovat tempo, výběr učebních materiálů a metody, zároveň však může sledovat určité vzdělávací cíle nebo rámec stanovený školou či rodiči. Naproti tomu unschooling zcela odmítá tradiční osnovy a učební plány, přičemž učení probíhá spontánně prostřednictvím každodenních činností, zájmů a zkušeností dítěte, a cíle nejsou předem stanovené. Klade se důraz na autonomní rozvoj a objevování světa vlastním tempem.
Odkazy
Reference
Související články Domácí vzdělávání Unschooling Komunitní škola
Externí odkazy Sebevzdělávání – nejužitečnější schopnost, kterou můžete mít na serveru svobodauceni.cz Jak na efektivní sebevzdělávání? Osvědčené metody a tipy na serveru e15.cz Jak začít se sebeřízeným vzděláváním na serveru seberizenevzdelavani.cz
Kategorie:Učení Kategorie:Filozofie výchovy