náhled|upright|Bojová věž G-Turm v parku Augarten ve Vídni. V pozadí vpravo je vidět vrchní část nedaleké velitelské věže L-Turm. Flakturm je vysoký železobetonový bunkr sloužící v době druhé světové války k protiletadlové obraně nacistického Německa. Protiletadlové věže byly postaveny na příkaz Adolfa Hitlera po zahájení letecké bombardovací kampaně Berlína v roce 1940.Die FlaktürmeRundgang durch den Flakleitturm Arenbergpark im Wien Stavěny byly kvůli husté městské zástavbě, která omezovala střelbu protiletadlových kanónů (německy zkráceně Flak) stojících na zemi. Z těchto důvodů byla navržena protiletadlová stanoviště v podobě vysokých objektů, která nebudou při protiletadlové palbě omezována okolnímu stavbami. Věže (německy Turm) měly vlastní nezávislý zdroj elektřiny a vody.

Protiletadlové věže navrhl Friedrich Tamms, postavila je Organizace Todt. První věže vznikly v Berlíně (1940–1943), následně další věže byly vybudovány v Hamburku (1941–1943) a Vídni (1942–1944). Některé věže byly zachovány dosud, obvykle slouží pro civilní účely. Podobné, ale jednodušší konstrukce byly postaveny taktéž ve Stuttgartu a Frankfurtu nad Mohanem.

Věže byly víceúčelové, primárně však sloužily k aktivní protiletadlové obraně pomocí protiletadlových kanónů. Věže typu Gefechtsturm (G-Turm) díky své velké kapacitě sloužily také jako civilní kryty, sklady a nemocnice pro několik desítek tisíc civilistů. Ke konci války byly využívány také jako poslední ohnisko odporu a pro ochranu civilistů, zejména před Rudou armádou v Berlíně. Sklady sloužily pro ochranu cenných muzejních exponátů před bombardováním.

Vzhledem k tomu, že obvyklá tloušťka stěn byla 2,5 m a stropy měly až 3,5 m, byly věže velmi odolné a po válce stálo velké úsilí tyto několik desítek metrů vysoké stavby zbourat.

Typy věží

Gefechtsturm (G-Turm) Gefechtsturm, zkráceně G-Turm, česky bojová věž. Věže se stavěly jako trojice s rozmístěním v centru města, kde pokrývaly oblast ve tvaru trojúhelníku. Tyto věže slouží jako hlavní palebný post a jsou vybaveny čtyřmi hlavními palebnými posty skládající se z velkorážných protiletadlových děl. Věže měly také po jejím obvodu pomocné protiletadlové kanony pro nízkoletící letadla.

Typické rozměry: Výška: 35–42 metrů (včetně prostoru pro kanóny a další vybavení). Základna: 70 × 70 metrů, nebo 57 × 57 metrů v menších verzích. Tloušťka stěn: až 3,5 metru. Kapacita: Schopnost pojmout až 10 000 civilistů ve spodních patrech.

G-Turm byly větší a robustnější než L-Turm, protože nesly těžké protiletadlové kanóny (Flak), obvykle kalibru 128 mm, a měly rozsáhlé skladovací a operační prostory.

Poznámka: I přes určitou standardizaci věží, je nutné zmínit, že jednotlivé věže se mohly lišit zejména z důvodu místa ve městě kde byly postaveny.

Leitturm (L-Turm) Leitturm, zkráceně L-Turm (česky velitelská věž, řídicí věž, či věž pro řízení palby) – hlavním účelem je sledování vzdušného prostoru radarem a řízení protiletecké palby z věží G-Turm. Na věži jsou také čtyři palebné posty pro protiletadlová děla. Důvod samostatných řídících věží L-Turm je také z důvodu nutnosti mít radar a optické sledovací zařízení samostatně, kde není ovlivněno kouřem a otřesy způsobené palbou protileteckých kanonů.

Typické rozměry: Výška: 20–23 metrů. Základna: 50 × 50 metrů, nebo menší rozměry. Tloušťka stěn: Až 2,5 metru.

L-Turm byly menší a sloužily primárně pro koordinaci palby a radiové spojení. Neobsahovaly těžké zbraně jako G-Turm, ale byly vybaveny sofistikovanou technologií pro řízení obrany.

Generace věží Vzhledem k postupné stavbě věží mezi lety 1940 až 1944 se po zkušenostech z praktického nasazení věží jejich konstrukce průběžně vylepšovala. První generace věží byla tedy v Berlíně a nejnovější generace ve Vídni.

Generace jsou celkem tři, změny konstrukce byly dány praktickými zkušenostmi, zejména co se týče ochrany proti střepinám, ventilaci a organizaci vnitřní struktury věže zejména z hlediska zásobování municí, možnou opravou a údržbou výzbroje.

Ve Vídni byly stavěny jen věže G-Tower třetí generace.

Příklad vnitřního uspořádání věží G-Tower v Arenbergparku má 8 pater, zbraňovou plošinu a suterén. Její uspořádání bylo následující:

V suterénu byly uloženy náhradní hlavně děl, v přízemí byla uložena protiletadlová munice. 1. až 3. patro sloužilo jako úkryty pro obyvatelstvo. 4. patro sloužilo jako nemocnice. 5. až 8. patro sloužilo armádě, pro administrativu a spojovací služby (komunikace). Na 8. patře byly vnější spodní plošiny pro lehký flak k ochraně před nízko letícími letadly.

Poznámka: I přes určitou standardizaci věží, je nutné zmínit, že jednotlivé věže se mohly lišit zejména z důvodu místa ve městě kde byly postaveny a také záleželo na generaci věže.

Výzbroj a výstroj věží G-Turm Věže G-Turm měly tuto možnou kombinaci hlavní výzbroje na čtyřech palebných postech:

10,5 cm Flak 38/39 (nebyly použity ve Vídni) 12,8 cm FlaK 40 12,8 cm Zwilling FlaK 44

Každá hlavní zbraň na vrcholu věže měla svůj vlastní nákladní výtah pro převoz munice. Na střeše byly jeřáby pro výměnu hlavní, nebo celých protiletadlových děl. Jednotlivé zbraně měly plně elektrické automatické zaměřování a automatické nabíjení munice.

Na hlaveň mohlo být vystřeleno šest výstřelů za minutu. Věž G-Turm se 4x Flak 40 tak mohla vystřelit v ideálním případě 48 ran za minutu.

Každá věž měla po jejím obvodu pomocné kanony pro nízkoletící letadla.

Výzbroj a výstroj věží L-Turm Věže L-Turm měly jako hlavní výstroj: vysouvací sledovací radar FuMG 65 „Würzburg Riese“ optické naváděcí zařízení Dora pro řízení protiletecké palby

Věže L-Turm měly také čtyři palebné posty pro protiletadlová děla.

Současnost V současnosti jsou dochovány z největší části jen věže ve Vídni a Hamburku. Věže v Berlíně byly zbourány, nebo zasypány.

Odkazy

Reference

Související články Maunsell Forts Protivzdušná obrana 10,5 cm Flak 38 12,8 cm Flak 40 12,8 cm FlaKZwilling 40

Externí odkazy

Německé protiletadlové věže (Flaktürme, Flak Tower)

Kategorie:Protivzdušná obrana Kategorie:Vojenství Německa během druhé světové války Kategorie:Vojenské stavby v Německu Kategorie:Vojenské stavby v Rakousku Kategorie:Nacistická architektura