Vilém Forster (16. března 1882 Ratibořské Hory – 22. května 1932 Radošovice u Říčan) byl český psycholog, ředitel psychotechnického ústavu a profesor na Univerzitě Karlově. Během práce účetního úředníka ve svých 40 letech dokončil studia a stal se doktorem psychologie. Je považován za propagátora aplikované psychologie. Věnoval se také dynamické psychologii, barevnému vidění, vědeckému výzkumu okultních jevů a duševním poruchám. Byl také blízkým přítelem Jaroslava Haška. Díky jeho účasti na mezinárodních psychotechnických kongresech pronikly české práce v oboru na mezinárodní fórum.
Život Narodil se 16. března 1882 v Ratibořských Horách u Tábora. Měl dvě sestry. V letech 1893–1901 studoval na Gymnasiu v Táboře. Následně přešel na Filosofickou fakultu v Praze, kde započal v roce 1901 své studium filosofie. Studie však přerušil a v roce 1906 začal pracovat jako účetní úředník Zemského výboru českého. Během pracovních let se vrátil ke studiu a 24. dubna 1918 byl promován na doktora.
Svou odbornou erudici opíral o poznatky Františka Krejčího a zakladatele moderní americké psychologie Williama Jamese, v jehož knihách hledal oporu pro svůj fysiologický pohled.
Po první světové válce vycestoval za studiemi. Byl na studijním pobytu v Londýně na University College a King’s College. Kam docházel na přednášky Ch. Spearmana a W. Browna. V Paříži jeho pozornosti neunikli P. Janet a G. Dumas. Nějaký čas strávil i v Německu, kde byl ovlivněn W. Wundtem.
Habilitován pro psychotechniku byl 11. června 1921 a to spisem „Energetické vlastnosti nervového dění a dynamika reflexů hybných i logických“. 3. května 1922 byla jeho habilitace rozšířena na celý obor psychologie.
Od roku 1923 zastával pozici ředitele Psychotechnického Ústavu Masarykovy akademie Práce. Po dvou letech, v 1925, musel ze zdravotních důvodů tuto pozici opustit. Následně vedl psychologickou laboratoř Ministerstva národní obrany. 15. června 1929 byl jmenován mimořádným profesorem na Univerzitě Karlově.
V pozdějších letech se stahoval do ústraní a žil spíše samotářským způsobem života. Jeho přáním bylo dožít se širšího uznání výsledků své práce, čehož se však nedočkal. Zemřel ve věku 50 let dne 22. května 1932 v Radošovicích u Říčan po dlouhodobých zdravotních potížích. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.
Vědecký přínos Vilém Forster patří mezi zakladatele české vědecké psychologie a po první světové válce významně přispěl k jejímu rozvoji a internacionalizaci. Zaměřoval se na teoretickou psychologii i psychotechniku a formuloval vlastní dynamickou psychologickou koncepci. Jeho cílem bylo fyziologické vysvětlení duševních dějů prostřednictvím „dynamiky nervového dění“ a překonání tehdy převládající introspektivní a paralelistické psychologie.
Jeho habilitační spis „Energetické vlastnosti nervového dění a dynamika reflexů hybných i logických“ (1921) představuje základní teoretické dílo, v němž objasňuje duševní funkce pomocí dynamických vlastností nervových vzruchů a vytváření funkčních celků neuronů (tzv. polygonů). Tyto principy aplikoval při výkladu vnímání, myšlení a logických operací.
Významným přínosem byly i jeho práce o vnímání prostoru a barevném vidění, které publikoval v českém prostředí i ve Francii. Forster kriticky polemizoval s konstanční hypotézou a dokládal, že prostorový vjem závisí na dynamických centrálních procesech, nikoli pouze na sítnicovém podráždění. V teorii barevného vidění vysvětloval jevy kontrastu a paobrazu prostřednictvím šíření nervových vzruchů a jejich interakcí.
Forster byl rovněž průkopníkem psychotechniky v Československu. Jako ředitel Psychotechnického ústavu MAP (1923–1925) uvedl do praxe nové diagnostické metody, konstruoval testy (např. pro zkoušení distribuované pozornosti) a prosazoval statistické zpracování výsledků psychologických vyšetření. Podílel se na výběru zaměstnanců v průmyslu a dopravě a rozvíjel aplikace psychologie v pracovním životě a armádě.
Zabýval se také patopsychologií, emocemi a kritickým rozborem okultních jevů s cílem popularizovat vědecké poznatky a bránit šíření pseudovědy. Takto dokumentoval význam psychologie pro širší společnost i rozvoj etických hodnot.
Publikace a dílo FORSTER, V. Energetické vlastnosti nervového dění a dynamika reflexů hybných i logických. Praha, 1921. FORSTER, V. Příspěvky k teorii o vnímání prostoru. In: Česká mysl, XVIII, 1922, s. 23–32, 80–90, 142–153. FORSTER, V. La Théorie dynamique de la vision des couleurs. In: L’Année psychologique, XXIV (1923), 1925, s. 26–69. (česky: Barevné vidění) FORSTER, V. Okultní úkazy a jejich psychologický výklad. Praha: J. Otto, 1923. FORSTER, V. Duševní poruchy a jich léčení. Praha: G. Voleský, 1926, 280 s. FORSTER, V. Měření inteligence zaměstnanců státního úřadu statistického. Praha: Státní úřad statistický, 1928.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Archiv psychologie
Kategorie:Čeští psychologové Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v okrese Tábor Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 16. března Kategorie:Úmrtí 22. května Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Úmrtí v Říčanech Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech