Vyplenění královských hrobek v Saint-Denis v letech 1793–1794 představuje událost během tzv. Hrůzovlády (La Terreur) za Francouzské revoluce.

Saint-Denis jako pohřebiště francouzských králů Od konce 10. století až do Francouzské revoluce byl klášterní kostel (od roku 1966 katedrála) v Saint-Denis, který se nacházel několik kilometrů severovýchodně od Paříže, pohřebištěm téměř všech francouzských králů. Franský král Dagobert I. byl se Saint-Denis úzce spjat. Zde byl pohřben také Pipin Krátký a jeho otec Karel Martel, ačkoli ten druhý byl „pouze“ majordomem, nikoli králem. Prvním francouzským králem pohřbeným zde byl Hugo Kapet († 996). Téměř všichni francouzští králové následovali v prakticky nepřerušené posloupnosti. Jedinými výjimkami byli tři králové Filip I. († 1108, pohřben v klášteře Saint-Benoît-sur-Loire), Ludvík VII. († 1180, pohřben v klášteře Barbeau) a Ludvík XI. († 1483, pohřben v Notre-Dame de Cléry). Posledním králem pohřbeným v Saint-Denis před revolucí byl Ludvík XV. († 1774). Kromě samotných králů byli v Saint-Denis pohřbeni četní členové jejich rodin, stejně jako někteří vybraní poddaní, například vojevůdce Bertrand du Guesclin († 1380).

Rozhodnutí otevřít hroby Po dobytí Tuilerijského paláce revolucionáři dne 10. srpna 1792 se průběh revoluce radikalizoval. Následné volby do Národního konventu vedly k posunu doleva a radikální Montagnardi pod vedením Maximiliena Robespierra se chopili politické iniciativy. První koaliční válka proti Rakousku a Prusku způsobila vážný nedostatek válečných kovů, jako olovo a měď. Aby se tento nedostatek vyřešil, nařídila Prozatímní vláda roztavení všech památek z období Ancien régime. V dalším dekretu z roku 1793 bylo nařízeno „zničení insignií feudalismu“. Na zasedání Národního konventu 31. července 1793 bylo na návrh Bertranda Barèra rozhodnuto otevřít a zničit všechny královské hrobky a použít kovy, především z olověných rakví, pro účely války za nezávislost.

Benediktin Germain Poirier, bývalý archivář opatství Saint-Germain-des-Prés a později opatství Saint-Denis, byl pověřen vypracováním zprávy o provádění tohoto dekretu. Je považován za nejdůležitějšího očitého svědka událostí a vypracoval několik zpráv pro Komisi pro památky (Commission des Monuments), stejně jako zprávu Rapport sur l'exhumation des corps royaux à Saint-Denis en 1793, jejíž originál byl ztracen při požáru, který zničil knihovnu Saint-Germain-des-Prés v roce 1794. Mezi 6. a 10. srpnem byla většina soch a pohřebních památníků v Saint-Denis demontována. Některé byly na příkaz Komise pro krásná umění (Commission des Beaux Arts) převezeny do Musée des monuments français) v Paříži, zatímco zbytek byl zničen. Poté začala samotná exhumace mrtvých. U otevírání hrobů byli přítomni komisař pro zlatnictví a komisař pro olovo, jejichž úkolem bylo zajistit příslušné kovy. Těla byla v různém stavu zachování, některá rozložená, jiná téměř úplně rozprášená na prach. Některá uměle konzervovaná těla byla neporušená, některá v tak dobrém stavu, že byla vystavena kolemjdoucím před kostelem, jako například tělo krále Jindřicha IV. Navarrského († 1610), konzervované podle Parého metody. Tělo krále Ludvíka XIV. († 1715) bylo také velmi dobře zachováno, i když „černé jako inkoust“ (noire comme de l'encre). Hroby některých osob se nepodařilo nalézt, například hrob kardinála de Retz († 1679) nebo hrob Alfonse z Brienne († 1270). S ostatky se rozvinul poněkud makabrózní obchod s náboženskými předměty a mnoho lidí zapojených do operace si z hrobů odneslo „suvenýry“ nebo relikvie.

Celkem byly z hrobů vykopány ostatky 170 lidí, včetně 46 králů, 32 královen, 63 princů královské krve, deseti královských úředníků a dvou desítek opatů ze Saint-Denis. Ostatky byly poté vhozeny do dvou jam vykopaných před kostelem, posypány hašeným vápnem a tam pohřbeny.

Exhumace V srpnu 1793 byly mimo jiné otevřeny tyto hroby:

Filip III. a Isabela Aragonská Pipin III. Krátký Konstancie Kastilská Ludvík VI.

V říjnu proběhlo mimo jiné otevírání následujících hrobů:

12. října

Henri, vikomt de Turenne († 1675) Turennovy ostatky byly jediné, které nebyly uloženy v hromadném hrobě, ale byly nejprve pohřbeny v botanické zahradě v Paříži, poté převezeny do Francouzského muzea a později, na příkaz Napoleona Bonaparteho, uloženy do Invalidovny. Jindřich IV. († 1610)

14. října

Ludvík XIII. († 1643) Ludvík XIV. († 1715) Marie Medicejská († 1642) Anna Rakouská († 1666) Marie Terezie Španělská († 1683) Ludvík († 1711), syn Ludvíka XIV.

15. října

Marie Leszczyńská († 1768) Marie Anna Viktorie Bavorská († 1690) Ludvík, vévoda Burgundský († 1712) Marie Adelaida Savojská († 1712) Ludvík, vévoda Bretanský († 1712), první syn dvou výše zmíněných Marie Tereza Španělská († 1746) Xavier Marie Joseph († 1746), syn výše zmíněného páru Marie Zéfyrine († 1755), dcera výše zmíněného páru Marie Terezie († 1748), dcera výše zmíněného páru Philippe Louis († 1733), syn Ludvíka XV.

16. října

Henrietta Marie Francouzská († 1660), manželka Karla I. Anglického Filip I. Orleánský († 1701) Alžběta Šarlota Falcká († 1722) Karel, vévoda de Berry († 1714) Marie Louisa Alžběta Orleánská († 1719) Filip II. Orlaánský († 1723) Anna Alžběta Francouzská († 1662), dcera Ludvíka XIV. Filip Karel II. († 1671), syn Ludvíka XIV. Ludvík František († 1672), syn Ludvíka XIV. Marie Terezie Francouzská († 1672), dcera Ludvíka XIV. Filip Karel Orleánský († 1666), syn Filipa I. Orleánského Mademoiselle d'Orléans († 1666), dcera Filipa I. Orléanského, která zemřela po narození Sofie Alžběta Francouzská († 1782) Mademoiselle d'Artois († 1783), dcera Karla X. Mademoiselle de France (d'Angoulême) († 1783), dcera Karla X. Marie Žofie Bourbonská († 1787) Ludvík Josef Xavier Bourbonský († 1789) Ludvík XV. († 1774) Karel V. († 1380) Jana Bourbonská († 1377) Karel Francouzský († 1386), syn Karla VI., zemřel krátce po narození Isabela Francouzská († 1378), dcera Karla V. Jana Francouzská († 1366), dcera Karla V.

17. října

Karel VI. († 1422) Isabela Bavorská († 1435), manželka Karla VI. Karel VII. († 1461) Marie z Anjou († 1463), manželka Karla VII. Blanka Navarrská († 1398) Johanna, dcera výše zmíněné († 1371) Markéta z Valois († 1615), dcera Jindřicha II. a manželka Jindřicha IV. František de Valois, vévoda d'Alençon († 1584), syn Jindřicha II. František II. († 1560) Marie-Elisabeth de Valois († 1578), dcera Karla IX. Karel VIII. († 1498)

18. října

Jindřich II. († 1559) Kateřina de Medici († 1589) Ludvík († 1550), syn Jindřicha II., zemřel v dětství Johanna († 1556), dcera Jindřicha II., zemřela při porodu Viktorie († 1556), dcera Jindřicha II., zemřela krátce po narození Karel IX. († 1574) Jindřich III. († 1589) Ludvík XII. († 1515) Anna Bretaňská († 1514), manželka Ludvíka XII. Jana II. Navarrská († 1349), dcera Ludvíka X. Ludvík X. († 1316) Jan I. († 1316) Hugo Veliký († 956), otec Huga Kapeta Karel II. Holý († 877)

19. října

Filip Hurepel († 1234), syn Filipa II. Augusta Alfons z Poitiers († 1271) Ludvík VIII. († 1226) Markéta Provensálská († 1295) Marie († 1341), dcera Karla IV. Blanka († 1393), dcera Karla IV. Ludvík IX. († 1270) Filip IV. Sličný († 1314) Dagobert I. († 639) Nanthilda († 642), manželka Dagoberta I.

20. října

Jan z Nevers († 1270) Bertrand du Guesclin († 1380) Bureau de la Rivière († 1400), komorník František I. († 1547) Luisa Savojská († 1531), matka Františka I. Klaudie Francouzská († 1524), manželka Františka I. František († 1536), nejstarší syn Františka I. a Dauphina Karel, syn Františka I. († 1545) Charlotte, dcera Františka I. († 1524) Pierre de Beaucaire († 1270), komorník Ludvíka IX. Mathieu de Vendôme († 1286), opat Saint-Denis

21. října

Filip V. († 1322) Karel IV. Sličný († 1328) Jana z Évreux († 1371), manželka Karla IV.

22. října

Barbazan († 1431), komorník Karla VII. Ludvík ze Sancerre († 1402), konetábl Karla VI. opat Suger ze Saint-Denis († 1151) opat Pierre d'Auteuil († 1229) Sédille de Sainte-Croix († 1380), manželka Jeana Pastourela, rádce Karla V.

23. října

Filip VI. († 1350) Jana Burgundská († 1349), manželka Filipa VI.

24. října

Karel IV. Sličný († 1328)

25. října

Jan II. Dobrý († 1364)

Po 25. říjnu

Louisa Marie Bourbonská († 1787), dcera Ludvíka XV.

18. ledna 1794

Markéta Flanderská († 1382), dcera Filipa V.

Vývoj po roce 1794 Po pádu Maximiliena de Robespierre a konci vlády hrůzy 9. thermidoru (27. července 1794) konečně skončilo vykrádání hrobů.

Během Restaurace Bourbonů po roce 1815 byly ostatky pohřbené ve dvou jamách před Saint-Denis exhumovány a jelikož je již nebylo možné přiřadit konkrétním osobám, byly znovu uloženy do společné kostnice v kryptě kostela. Ostatky Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty, které dříve nebyly v Saint-Denis pohřbeny, byly také 21. ledna 1815 při slavnostním ceremoniálu převezeny ze hřbitova Madeleine do Saint-Denis a uloženy do jednotlivých hrobek v obnovené Bourbonské pohřební komoře v kryptě.

Reference

Kategorie:Události roku 1794 Kategorie:Události roku 1793 Kategorie:Velká francouzská revoluce Kategorie:Francie v roce 1793