Bromid ceritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CeBr3.
Příprava Bromid ceritý je známý nejméně od roku 1899, kdy Muthmann a Stützel popsali jeho přípravu ze sulfidu ceritého a plynného bromovodíku.
Bromid ceritý je možné připravit reakcí hydrátu uhličitanu ceritého s horkou kyselinou bromovodíkovou za vzniku hydratovaného bromidu ceritého. Z hydrátu je možné připravit bezvodou sloučeninu přídavkem bromidu amonného a zahřátím.
Je také možné jej připravit reakcí hydridu ceritého s bromovodíkem při teplotě 500–600 °C: CeH3 + 3 HBr → CeBr3 + 3 H2
Vlastnosti Bromid ceritý je bílá hygroskopická pevná látka, která tvoří hexagonální krystaly. Vyskytuje se také ve formě heptahydrátu. Bromid ceritý krystalizuje v hexagonální soustavě typu chloridu uranitého s prostorovou grupou P63/m (číslo 176) a mřížkovými konstantami a = 795,2 pm a c = 444,4 pm. Délka vazby mezi cerem a bromem je 3,11 Å a 3,16 Å.
Využití Monokrystaly bromidu lanthanitého dopovaného cerem (s obvyklou mírou dopace kolem 5 % CeBr3) jsou známy svými scintilačními vlastnostmi, díky nimž nacházejí uplatnění v bezpečnostních technologiích, lékařských zobrazovacích metodách a geofyzikálních detektorech.
I nedopované monokrystaly bromidu ceritého mají využití, jako scintilační materiály. Na rozdíl od dopovaného LaBr3 (kvůli mírné radioaktivitě lanthanu) mají velmi nízké scintilační pozadí, které je pod 1 pulz/s na 1000 cm3, díky čemuž proti LaBr3 umožňují až o řád přesnější měření. Mají tak potenciál jako detektory gama záření v oblastech kontroly nešíření jaderných zbraní, fyzice plazmatu, lékařského zobrazování (PET), sanace životního prostředí a při průzkumu ložisek ropy.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
ceritý Kategorie:Cerité sloučeniny