Iva Šolcová (* 29. srpna 1948 Praha, Československo) je česká klinická psycholožka a vědecká pracovnice. Orientovala se na problematiku psychofyziologie a na individuální odolnost vůči stresu, zejména s ohledem na salutoprotektivní rysy osobnosti.CV doc. PhDr. Iva Šolcová, CSc., Psychologický ústav AV ČR, n.d., https://psu.cas.cz/cs/lide/cv/solcova/.Stala se průkopnicí výzkumu kosmické psychologie. Působila také jako autorka či spoluautorka a její vliv se otiskl na více než 250 prací.
Život
Studium Studium psychologie zahájila v roce 1966 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1968 odjela na výměnný studijní pobyt do nizozemského Groningenu. Po událostech srpna 1968 nabídla Univerzita v Groningenu hostujícím studentům možnost pokračovat ve studiu po dobu jednoho roku. Nabídku přijalo osm studentů, mezi nimi i Iva Šolcová. Do Československa se po roce vrátila pouze ona a jeden další student, její pozdější manžel PhDr. Miloslav Šolc.Čermák I., Šikl R., Příběh československé psychologie, 2008, ISBN 978-80-262-1944-6. Studium dokončila v Praze, kde získala postupně akademické tituly Mgr. (1971), PhDr. (1973) a Ph.D. (2008).
Významný vliv na její odborné směřování měla švédská psycholožka Marianne Frankenhaeuser, která se zabývala psychofyziologií a problematikou stresu a v 80. a 90. letech 20. století realizovala rozsáhlé výzkumy zaměřené na pracovní stres. Pod jejím vlivem se Iva Šolcová ve své vědecké a výzkumné činnosti zaměřila na psychofyziologii a výzkum stresu.NKC – gender a věda, Důležité je, aby obor udržel krok s vývojem technologií, 2020.
Profesní a akademická dráha Po ukončení studia nastoupila jako pražská pracovnice národního podniku Psychodiagnostika v Bratislavě, který měl v bývalém Československu monopol na vydávání psychologických testů a kde působila jako odborná spojka mezi českou a slovenskou psychologií. Po necelých třech měsících nastoupila na pozici klinické psycholožky na psychiatrické oddělení polikliniky v Praze 6. Přestože zpočátku pociťovala obavy, v rozhodnutí ji podpořil vedoucí její diplomové práce Pavel Říčan, který zastával názor, že zkušenost s klinickou psychologií by měl získat každý psycholog. Nabídku vnímala pozitivně také proto, že do té doby neměla žádné pracovní zkušenosti v klinické oblasti. Na psychiatrickém pracovišti působila střídavě přibližně třináct let (1971–1984); v tomto období se jí narodily tři děti. V 90. letech 20. století začala zároveň vyučovat na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde se spolu s Václavem Břicháčkem, Vl. Kebzou a M. Havlínovou podílela na snahách o založení Katedry psychologie zdraví. Na FHS UK působila až do roku 2000. Z časových důvodů postupně ukončila klinickou praxi a zaměřila se především na vědecký výzkum. Do roku 1992 pracovala jako psycholožka v interdisciplinárním pracovišti zaměřeném na výzkum stresu, které bylo součástí Fyziologického ústavu Československé akademie věd. Po zrušení týmu nastoupila do Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, kde působí dodnes. Problematice stresu se věnovala po celou svou profesní kariéru, přičemž se soustavně snažila nahlížet tento fenomén z různých perspektiv. Zabývala se mimo jiné tématy, jako jsou šikana, pohybová aktivita, hardiness, syndrom vyhoření, bolest, sociální opora, wellbeing, nerovnosti ve zdraví či nezaměstnanost. Její výzkum byl zaměřen zejména na chronické důsledky stresu a na hledání možností jeho eliminace či alespoň zmírnění. Dlouhodobě se rovněž věnovala výzkumu psychologických fenoménů v oblasti kosmického výzkumu a experimentů v podmínkách mikrogravitace. Významnou oblastí jejího odborného zájmu se stala také pozitivní psychologie. Přestože v roce 2006 odešla do důchodu, nadále se aktivně zajímá o dění v oboru. Po odchodu do penze se soustředila především na práci vedoucí redaktorky odborného časopisu Československá psychologie. V posledních letech se její odborný zájem zaměřuje také na psychologii stárnutí a stáří.
Instituce 1998 – 2002: International Academy of Astronautics - volená členka - korespondentka 2002 – 2005: Oborová komise pro společenské vědy Grantové agentury České republiky - členka 2002 – 2005: Podoborová komise pro psychologii a pedagogiku Grantové agentury České republiky - předsedkyně 2003 – dosud: International Academy of Astronautics - volená řádná členka 2004 – 2022: Akademický sněm AV ČR - vedoucí pražské pobočky Psychologického ústavu 2006 – 2007: Vědecký výbor 10. evropského psychologického kongresu kongresu EFPA - členka 2007 – 2017: Rada Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i., - předsedkyně 2009 – 2016: International Association of Applied Psychology - členka 2010 – 2024: Oborová rada Obecné psychologie FF UK 2011 – dosud: členka nominační komise pro volby International Astronautic Academy 2011 – 2017: European Health Psychology Society - členka 2015 – dosud: Oborová rada Sociální a spirituální determinanty zdraví CMTF UP 2016 – 2024: Komise programů pro podporu vědy na UK 2018 – dosud: Oborová rada Klinická psychologie a psychologie zdraví FF UK
Redakční rady 1997 – 2011: výkonná redaktorka časopisu Československá psychologie 2000 – 2018: členka redakční rady časopisu Adiktologie 2003 – 2004: pověřena vedením redakce Československé psychologie 2011 – dosud: vedoucí redaktorka časopisu Československá psychologie
Vědecký přínos Štola 88 – multidisciplinární projekt Československé akademie věd realizovaný v roce 1988. V bývalé důlní štole v Tišnově byla vytvořena simulace kosmické lodi, v níž bylo po dobu tří týdnů od okolního světa izolováno dvanáct dobrovolníků. Experiment byl koncipován jako modelová simulace letu k Marsu. Cílem projektu bylo zkoumat chování lidí v krizových situacích, identifikovat rizika spojená s dlouhodobou izolací malé skupiny osob a hledat vhodné postupy pro zvládání stresových situací.Kafélanka, z. s., Štola 88 – Dlouhodobý izolační experiment simulující let k Marsu, b.d.
Syndrom vyhoření a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění - rozšíření možností diagnostiky, intervence a prevence (GA ČR; 2006-2008)
Mars-500 - simulace kosmického letu na Mars a zpět v trvání 520 dní (Moskva; Institute for Biomedical Problems RAS + NASA + ESA ; 2010-2011)Šolcová I., Stuchlíková I., Guščin V. I., Mars-500: fakta a postřehy ze simulovaného letu na rudou planetu, 2014, ISBN 978-80-262-1944-6. Psychologické dopady ekonomické recese (mezinárodní výzkum koordinovaný E. Greenglass z University of York, Toronto; 2010-2011) SIRIUS-17 - simulace 17 dní trvajícího kosmického letu (Moskva; Institute for Biomedical Problems RAS + NASA + ESA; 2017) SIRIUS-19 - Scientific International Research in Unique Terrestrial Station – simulace 120 dní trvajícího kosmického letu (Moskva; Institute for Biomedical Problems RAS + NASA + ESA; 2019) EKOPSI-95 - Simulace 90 dnů trvajícího kosmického letu (Institut mediko-biologičeskich problem; 1995) HUBES-94 - HUman BEhaviour in Space simulation studies (Evropská kosmická agentura; 1994-95) Prevence selhání řídících letového provozu (Meziresortní komise pro řízení letového provozu; 1994, 1995)
Publikace a dílo Blatný, M., Šolcová, I. (2015): Osobnostní předpoklady osobní pohody. Československá psychologie, 60(Suppl.), 2-12. Blatný, M., Šolcová, I., Květon, P., Zábrodská, K., Mudrák, J., Jelínek, M., Machovcová, K. (2018): The influence of personality traits on life satisfaction through work engagement and job satisfaction among academic faculty members. Studia psychologica, 60(4), 274-286. Bond, M.H., Leung, K., Au, A., Tong, K.K., Reimel de Carrasquel, S., Murakami, F., Yamaguchi, S., Bierbrauer, G., Singelis, T. M., Broer, M., Boen, F., Lambert, S. M., Ferreira, M.C., Noels, K. M., van Bavel, J., Safdar, S., Zhang, J., Chen, L., Solcova, I., Stetovska, I., Niit, T., Niit, K.-K., Hurme, H., Böling, M., Franchi, V., Magradze, G., Javakhishvili, N., Boehnke, K., Klinger, E., Huang, X., Fulop, M., Berkics, M., Panagiotopoulou, P., Sriram, S., Chaudhary, N., Ghosh, A., Vohra, N., Iqbal, D. F., Kurman, J., Thein, R. D., Comunian, A. L., Kyung Ae, S., Austers, I., Harb, C., Odusanya, J. O. T., Ahmed, Z. A., Ismail, R., van deVijver, F., Ward, C., Mogaji, A., Sam, D. L., Khan, Z.J.M., Cabanillas, S. E., Sycip, L., Neto, F., Cabecinhas, R., Xavier, P., Dinca, M., Lebedeva, N., Viskochil, A., Ponomareva, O., Burgess, S.M., Oceja, L., Campo, S., Hwang, K.-H., D’souza, J.B., Ataca, B., Furnham, A., Lewis, J.R. (2004): Culture-level dimensions of social axioms . Journal of Cross-Culture Psychology, 35(5), 548-570. Havrdová, Z., Šolcová, I., Hradcová, D., Rohanová, E. (2010): Kultura organizace a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 54(3), 235-248. Havrdová, Z., Šolcová, I., Děchtěrenko, F. (2020): Dotazník sebereflexe (SRIS) a Filadelfská škála všímavosti (PHLMS): psychometrické charakteristiky českých verzí . Československá psychologie, 64(5), 535-549. Hošek, V., Šolcová, I., Bahbouh, R., Uličný, B. (1995): Psychophysiological changes during cold acclimation in man. Studia psychologica, 37(5), 311-317. Hrachovinová, T., Šolcová, I. (1994): Příspěvek k využití psychofyziologie v psychodiagnostice a v psychoterapii. Československá psychologie, 36(3,) 228-232. Cheng, C., Cheung, M.W.-L., Montasem, A., Awang-Hashim, R., Bacova, V., Dzuka, J., Baumane, I., Chan, R., Gan, Y., Christou, M., Spyrou, S., Panayiotou, A., Chun, W.Y., Clemena, R.M., Dayan, N., Comunian, A.L., Czapinski, J., Loving, R.D., Duarte-Silva, M.E., Neto, F., Falzon, A., Falzon, R., Tanti-Burlo, E., Golden, D.L., Sheldon, K.M., de Zavala Golec, A., Guil-Bozal, A., Prawitasari Hadiyono, J.E., Hadjar, A., Hertel, J., Ines Alcalay, S.L., Jose, P.E., Kafetsios, K., Tsaousis, I., Sideridis, G., Lawal, O.A., Liu, J.-T., Tam, W.-C.C., Opre, A., Raudsepp, M., Roth, R., Solcova, I., Suhail, K., Yick-ku Tao, V., Tonon, G., Tiliouine, H., Uglanova, E. (2016): Explaining Differences in Subjective Well-Being Across 33 Nations Using Multilevel Models: Universal Personality, Cultural Relativity, and National Income . Journal of Personality, 84(1), 46-58. Kebza, V., Šolcová, I. (1998): Burnout syndrom: Teoretická východiska, diagnostické a intervenční možnosti. Československá psychologie 42(5), 429-448. Kebza, V., Šolcová, I. (2000): Retrospektiva, současnost a perspektivy psychologie zdraví. Československá psychologie, 44(4), 309-317. Kebza, V., Šolcová, I. (2003): Well-being jako psychologický a zároveň mezioborově založený pojem. Československá psychologie, 47(4), 333-345. Kebza, V., Šolcová, I. (2008): Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52(1), 1-19. Kebza, V., Šolcová, I. (2008): Syndrom vyhoření – rekapitulace současného stavu poznání a perspektivy do budoucna. Československá psychologie, 52(4), 351-365. Kebza, V., Šolcová, I. (2010): Syndrom vyhoření, vybrané psychologické proměnné a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Československá psychologie, 54(1), 1-16. Kebza, V., Šolcová, I. (2013): Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 57(4), 329-341. Kebza, V., Šolcová, I. (2015): Resilience: některé novější koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 59(5), 444-451. Kebza, V., Šolcová, I., Kodl, M., Kernová, V. (2016): Health related outcomes of successful development. Central Europan Journal of Public Health, 24(1), 76-82. Lukavský, J., Šolcová, I., Preiss, M. (2011): Proaktivní zvládání u seniorů: vztah k vybraným kognitivním proměnným. Československá psychologie, 55(3), 193-203. Mudrák, J., Zábrodská, K., Květon, P., Blatný, M., Machovcová, K., Šolcová, I. (2018): Occupational well-being among university faculty: A Job Demands-Resources model. Research in Higher Education, 59(3), 325-348.