Škoda APWR je obchodní označení pro model jaderného reaktoru střední výkonové třídy tlakovodní koncepce od tehdejšího koncernového podniku Škoda Plzeň. Výkon jednoho bloku měl dosahovat zhruba 500 až 600 MW hrubého výkonu bez odečtení vlastních potřeb, což by ho řadilo do kategorie středních reaktorů. Vývoj reaktoru probíhal v Československu ve spolupráci se společností Westinghouse Electric. Mnoho parametrů a vlastností reaktoru vychází z dvousmyčkových reaktorů Westinghouse z 80. let, ze kterých následně vzešel AP600, předchůdce AP1000.

Projekt reaktoru měl potenciál zaplnit výkonovou mezeru mezi VVER-440 a VVER-1000 v Československu a suplovat tak VVER-500, který byl v 80. letech také ve vývoji. V roce 1990 se předpokládalo, že první reaktor tohoto typu by v Československu mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2000. Mezeru mezi tím měla vyplnit jaderná elektrárna Temelín, u které se počítalo s uvedením do provozu okolo roku 1995.

Jeden z důvodů, proč projekt vznikl bylo úplné vymanění se ze závislosti na reaktorech VVER a z tohoto důvodu Škoda představila své vlastní projekty, které by byly schopné je nahradit. V roce 1990 se předpokládalo, že VVER-1000 v Temelíně budou posledními reaktory VVER postavenými v Československu. Následovat měly pouze projekty domácí výroby.

Historie

Počátky Vývoj reaktoru Škoda APWR započal v roce 1985 jako důsledek sovětské konkurence v podobě VVER-500. Vzhledem k tomu, že koncernový závod Škoda Plzeň do té doby pouze vyráběl součásti reaktorů navržených v Sovětském svazu, ale své modely reaktorů do té doby neposkytoval, bylo rozhodnuto o vývoji vlastního reaktoru, který by mohl konkurovat jak VVER-500, tak západním reaktorům. Z tohoto důvodu Škoda neměla jakýkoliv další důvod a zájem se dále jakýmkoliv způsobem zapojovat do vývoje reaktoru VVER-500. Jedním z hlavních požadavků u projektu byla také možnost kogenerace a možnost výstavby minimálně dvou bloků na jednom místě, od čehož se odvíjí pomocné systémy, které jsou tomuto uzpůsobeny.

Technické parametry Původní návrh počítal s dvouokruhovým uspořádáním a čtyřmi hlavními cirkulačními čerpadly, tzn. dvě na smyčku. Na rozdíl od VVER ale projekt počítal s vertikálním uspořádáním parogenerátorů. To bylo dáno především spoluprací s Westinghouse Electric na vývoji projektu reaktoru. Škoda APWR počítal s životnosti minimálně 60 let, což převyšovalo plánovanou životnost VVER-1000 stanovenou na 40 let.

Turbogenerátor Hrubý výkon bloku byl stanoven na 610 MW a čistý, který by byl odesílán do sítě činil 573 MW. Tepelný výkon reaktoru by dosáhl 1790 MW. Efektivita bloku by byla 32%. Turbína by byla vyrobena koncernovým podnikem Škoda v Plzni. Zamýšlená turbína Škoda by dosahovala 3000 otáček za minutu a skládala by se z jedné vysokotlaké části a dvou nízkotlakých částí. Třífázový generátor Škoda měl mít přímé vodní chlazení vinutí statoru a jako chladicí médium výlisků rotoru a statoru se předpokládá vodík.

Aktivní zóna Dalším významným rozdílem oproti jakémukoliv VVER mělo být uspořádání aktivní zóny. Jestliže VVER používá šestihranné uspořádání, pak Škoda APWR měl po vzoru západních reaktorů využívat čtvercovou mřížku. Zdánlivý vliv na efektivitu byl nulový, ale vzhledem k tomu, že čtvercové palivo je obecně běžnější, může jít o praktičtější řešení z hlediska výroby palivových kazet. Počítalo se také s tím, že palivový cyklus bude možné prodloužit až na 18 až 24 měsíců v rámci zvýšení ekonomické efektivity.

Primární okruh Konstrukce tlakové nádoby a vnitřních částí reaktoru měla být velmi podobná řešením použitým v reaktoru VVER-1000 s výjimkou aktivní zóny a palivových souborů. Rozdíl oproti primárnímu okruhu VVER-1000 také spočíval v uspořádání smyček. Kromě rozdílu v počtu (4 u VVER-1000 a 2 u Škoda APWR) také měly být změněny větve těchto smyček. Jestliže VVER-1000 má čtyři studené a čtyři teplé větve (1 větev na smyčku), Škoda APWR měl používat na jedné smyčce 1 horkou a 2 studené větve. To znamená, že na jedna smyčka se dále rozvětvuje a do reaktoru proudí čtyři studené větve (dvě smyčky krát dvě studené větve), ale pouze 2 větve jsou teplé a odvádí vodu z reaktoru do parogenerátorů (dvě smyčky krát jedna teplá větev).

Parametry podrobně V následující tabulce jsou sepsány známé parametry reaktoru Škoda APWR. Některé parametry nejsou vyplněny, protože nejsou k dispozici v žádném dostupném zdroji.

Standardizace Ačkoliv hlavní projekt reaktoru počítal s reaktorem ve výkonové třídě okolo 600 MW, komponenty měly být vyráběny tak, aby bylo možné projekt upravit a přidat tak do něj další smyčky. Jestliže původní projekt počítá se dvěma smyčkami primárního okruhu, existovala možnost pozměnit projekt na třísmyčkové nebo čtyřsmyčkové uspořádání. V případě třísmyčkového by výsledný výkon byl 900 až 1000 MW a v případě čtyřsmyčkového pak 1200 až 1300 MW.

Výstavba V rámci studie předběžného projektu byl také vyhodnocen časový harmonogram pro finální návrh, montáž, testování a uvedení do provozu. Z analýzy vyplývá, že zjednodušení uspořádání zařízení, snížení zařízení a objemového množství, použití pokročilých stavebních postupů (monolitické betonové konstrukce, modulární montáž atd.) a optimalizace času stavebních činností umožňuje dosáhnout relativně krátkého harmonogramu výstavby přibližně 55-60 měsíců (od zahájení betonáže až do komerčního provozu). Kromě toho se předpokládá, že maximální počet stavebního personálu na staveništi bude méně než 4200 osob.

Pokud jde o samotnou realizaci, předpokládalo se, že podíl Československého průmyslu by mohl být okolo 80 procent. Zbytek komponent by byl objednán a nebo by došlo k transferu technologie, například vertikální parogenerátory, některé subsystémy a instrumentace řízení reaktoru. Tlaková nádoba reaktoru měla být vyrobena v Plzni podnikem Škoda (dnes Škoda JS). Počítalo se s tím, že každý blok bude disponovat chladicí věží o výšce 150 metrů a průměrem základny 120 metrů.

Srovnání s reaktorem VVER-500 +Srovnání vybraných parametrů s VVER-500ParametrVVER-500Škoda APWRHrubý výkon (MWe)500610Čistý výkon (MWe)466573Tepelný výkon (MWth)15001790Účinnost (%)31,932Palivové kazety (ks)109121Tlak prim. okruhu (MPa)15,6915,9Životnost (roky)4060

Po roce 1989 V roce 1990 bylo v Československu v provozu 8 reaktorů VVER-440. Ve výstavbě byly další 4 reaktory VVER-440 a dva VVER-1000. V podobné době se předpokládalo, že pokud bude design reaktoru Škoda APWR dokončen, první blok tohoto typu by se v zemi mohl objevit mezi lety 2000 až 2005 poté, co budou dokončeny všechny aktuální projekty a pokud to ekonomická situace dovolí, ale nebylo stanoveno žádné místo, kde by měl stát. V roce 1991, rok po zrušení výstavby bloků 3 a 4 elektrárny Temelín, bylo z nepochopitelného důvodu vyhlášeno nové mezinárodní řízení na tyto dva bloky, do kterého se mimo jiné přihlásilo konsorcium firem Westinghouse, Bechtel a Škoda. Toto konsorcium nabízelo reaktor s označením "AP600 Simplified". Z toho vyplývá, že existuje konexe mezi reaktorem od Škody a AP600 a s největší pravděpodobností se AP600, případně jiný z předešlých projektu Westinghouse, například APWR-600, stal základem pro Škoda APWR. Kromě toho jsou si oba projekty velmi technicky podobné.

Seznam všech zamýšlených reaktorů NázevTyp reaktoruZahájení stavbyPřipojení k sítiStav, dodatečné informaceČistý výkon (MW)Hrubý výkon (MW) Temelín-1Škoda APWRNávrh na zbourání stávajících konstrukcí a stavbě západních bloků zrušen v roce 1990573610 Temelín-2Škoda APWRNávrh na zbourání stávajících konstrukcí a stavbě západních bloků zrušen v roce 1990573610 Temelín-3Škoda APWR (AP600 simplified)Výběrové řízení zrušeno v roce 1993 - - Temelín-4Škoda APWR (AP600 simplified)Výběrové řízení zrušeno v roce 1993 - - Blahutovice/Tetov-1Škoda APWR (AP600 simplified)Výběrové řízení zrušeno v roce 1993 Blahutovice/Tetov-1Škoda APWR (AP600 simplified)Výběrové řízení zrušeno v roce 1993

Odkazy

Reference

Související články

Tlakovodní reaktor

Kategorie:Věda a technika v Česku Kategorie:Jaderná energetika Kategorie:Jaderné reaktory