Lars Fredrik Nilson (27. května 1840 Östergötland – 14. května 1899 Stockholm) byl švédský chemik, profesor na univerzitě v Uppsale a později ředitel zemědělské chemické experimentální stanice při Královské švédské akademii zemědělství a lesnictví ve Stockholmu. V roce 1879 objevil prvek skandium tím, že izoloval oxid skanditý. Kromě práce v oblasti analytické chemie prvků a vzácných zemin významně přispěl ke švédskému zemědělství, zejména vývojem metod hnojení a zavedením pěstování cukrové řepy.
Život Nilson se narodil ve farnosti Skönberga v Östergötlandu ve Švédsku. Později se jeho rodina přestěhovala na ostrov Gotland, kde jeho otec Nikolaus vlastnil farmu. Lars Fredrik Nilson si na Gotlandu udržoval malé hospodářství, které každoročně navštěvoval.
Po absolvování střední školy ve Visby na Gotlandu se v roce 1865 zapsal na Uppsalskou univerzitu, kde studoval přírodní vědy, včetně zoologie a biologie. Jeho práce v oblasti mineralogie si všiml profesor chemie v Uppsale Lars Fredrik Svanberg, bývalý žák Jönse Jacoba Berzelia.
V roce 1865, krátce před dokončením závěrečných zkoušek potřebných k získání doktorátu, jeho otec vážně onemocněl. Nilson se vrátil na Gotland, převzal správu rodinné farmy a pracoval na polích. Když se otec po několika měsících zotavil, Nilson se vrátil k vědě, přičemž fyzická práce na farmě výrazně prospěla jeho zdraví. Doktorát z chemie získal v roce 1866. V témže roce se stal docentem chemie v Uppsale a hlavním asistentem ve Svanbergově laboratoři. Jeho rané práce se týkaly především sulfidů, arsenových minerálů a kyseliny seleničité, čímž navázal na Berzeliovo dílo.
Vědecká kariéra V roce 1874 byl Nilson jmenován mimořádným profesorem obecné a zemědělské chemie v Uppsale. Poté se začal věnovat výzkumu vzácných zemin, jako jsou euxenit a gadolinit. Jeho cílem bylo lépe porozumět vztahu nově objevovaných prvků k navrhovanému periodickému systému.
Objev skandia V roce 1879 Nilson izoloval oxid skanditý. Tím objevil nový prvek, který pojmenoval skandium na počest Skandinávie. Objev byl mimořádně významný, protože existenci prvku s těmito vlastnostmi (označovaného jako ekabor) předpověděl Mendělejev na základě svého periodického zákona. Per Teodor Cleve následně prokázal, že Nilsonovo skandium a Mendělejevův hypotetický ekabor jsou totožné. Nilson a Sven Otto Pettersson byli také prvními, kdo v roce 1887 izolovali kovový titan v relativně čisté formě (přibližně 95%). Berzelius sice izoloval titan již v roce 1825, ale pouze ve velmi nečistém stavu. Nilson dále studoval hustotu plynů kovů, což umožnilo určit mocenství různých prvků. Zemědělství V roce 1883 se Nilson stal profesorem analytické chemie na Královské švédské akademii zemědělství a lesnictví ve Stockholmu. Jako zemědělský chemik publikoval téměř šedesát prací o půdě a hnojivech. Díky jeho výzkumu byla vysušena a kultivována mnohá bažinatá území na Gotlandu. Zavedení pěstování cukrové řepy se stalo klíčovým pro tamní zemědělství poté, co byly vápencové pustiny ošetřeny draselnými hnojivy. Prováděl také studie kravského mléka a rostlin vhodných pro krmivo pro dobytek.
Za své zásluhy obdržel mimo jiné Řád polární hvězdy.
Odkazy
Reference
Související články Skandium
Externí odkazy
Kategorie:Švédští chemici Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Objevitelé chemických prvků Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Úmrtí 14. května Kategorie:Nositelé Řádu polární hvězdy Kategorie:Muži