František Mervart (12. 11. 1898, Praha – 1. 11. 1985, Dvůr Králové nad Labem) byl český grafik, malíř, pedagog a restaurátor. Vyučoval na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně. V letech 1970–1972 restauroval historický dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově.
Život
Mládí v Rusku Akademický malíř František Mervart se narodil 12. 11. 1898 v Praze na Smíchově jako syn Antonína Mervarta, malíře porcelánu a znalce květin. Ve třech letech odjel s rodiči do Moskvy, kde jeho otec pracoval jako vedoucí velkého ateliéru Nikolaje Vasilieviče Petrova, majitele několika zámků na Rusi. V Rusku začal chodit do obecné i měšťanské školy a absolvoval zde i pět tříd gymnázia. V letech 1913–1918 zde vystudoval umělecko-průmyslovou školu Stroganova, obor textilní výtvarnictví.https://slavonov.cz/frantisek-mervart-1 [cit. 2025-12-26].Kronika města Dvůr Králové nad Labem, 2002, část 10, s. 226. Dostupné online [cit. 2025-12-26].
Studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Po svém návratu do vlasti v srpnu 1918 nastoupil jako malíř a návrhář hraček u firmy Bača ve Valašském Meziříčí. 2. října 1921 zahájil studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval malbu a grafiku u profesorů Jaroslava Bendy, Josefa Schussera a Františka Kysely. Velkým studentským úspěchem bylo ocenění na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového umění v Paříži v roce 1925. Za tapiserii Sadař byl odměněn diplomem a bronzovou medailí. Po absolvování byl vybrán do tzv. "mistrovské školy", kterou úspěšně dokončil v roce 1929.
Dílo Po ukončení studií si v roce 1929 založil v Ústí nad Orlicí vlastní dílnu na umělecké bytové textilie, kde vázal koberce a gobelíny společně s manželkou Marií. Všechny ruční stavy, včetně sukadla, snovadla, kolovratů a cívečnic si zhotovil sám. Podle vlastních plánů si vyrobil i speciální stavy pro tkaní figurálních gobelínů, stav pro vázání koberců, stav pro výrobu záclon a dekoračních tkanin i široký stav se speciálním bidlenem a člunky pro tkaní potahových tkanin a koberců. Materiály si upravoval a barvil rovněž sám v malé barvírně, kterou si u tkalcovny zařídil. Se svými výrobky podle vlastních návrhů se zúčastňoval téměř všech tehdejších výstav doma i v zahraničí – v Brně, Bratislavě, Košicích, Hradci Králové, Chrudimi, Železném Brodě, v Lipsku, Ženevě, Bukurešti atd. Účastnil se i mnoha národopisných výstav na Podkarpatské Rusi, Plzeňsku a jinde. V dalších letech mu byla nabízena místa profesora na školách uměleckého směru ve Švýcarsku, Holandsku a na vysoké škole v Bratislavě.
Pedagogické působení V roce 1930 přijal místo profesora kreslení na odborné škole tkalcovské ve Stárkově na Náchodsku. Ve školních dílnách s ručními i mechanickými stavy našel široké pole působnosti pro svou návrhářskou a praktickou činnost. Po dvou letech, v roce 1932, byl přeložen na odbornou školu textilní ve Dvoře Králové nad Labem, kde poznal také tisk. V této době byl ministerstvem školství a osvěty vyzván, aby vypracoval nové vyučovací postupy v kreslířských a návrhářských předmětech pro obory textilní výtvarnictví na Vyšší textilní škole v Brně. Ve školním roce 1938–1939 byl na základě úspěšného pedagogického působení pověřen ministerstvem školství a osvěty odbornou inspekcí na textilních školách. V roce 1939–1940 vedl ve Dvoře Králové nad Labem kurz pro kresliče místních textilních továren, pro který sestavil pracovní program. Kurz byl zakončen výstavou asi dvou set textilních návrhů frekventantů kurzu.Kronika města Dvůr Králové nad Labem, 2002, část 10, s. 227. Dostupné online [cit. 2025-12-26]. Od 1. září 1949 do roku 1953 vyučoval na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně. Věnoval se také odborné publicistice: Jeho díla "Nauka o vláknech používaných v textilním průmyslu", "Průvodce sbírkami Textilního musea ve Dvoře králové nad Labem" nebo "Stručný přehled textilní výroby", byly nesporným přínosem literatury v tomto oboru.
Významný výtvarník Vedle své pedagogické práce zůstal František Mervart především malířem. Královédvorská veřejnost se s jeho výtvarnými pracemi setkala poprvé koncem května 1935 na výstavě ve Staré radnici, kde byly také vystaveny plastiky sochařů Josefa Wagnera a jeho bratra Václava Wagnera. Kromě obrazů, grafiky, návrhů na paličkovanou krajku, dekoračních závěsů, gobelínů a ubrusů zde byla vystavena i bronzová busta Františka Mervarta od profesora Václava Wagnera. Druhá výstava jeho prací ve Dvoře Králové nad Labem byla při Krajinské textilní výstavě v roce 1936. V roce 1949 vystavoval s akademickým malířem Karlem Svolinským obrazy na motivy českých přísloví v královédvorské Staré radnici.
František Mervart se právem řadil mezi nejvyhledávanější výtvarníky města Dvora Králové nad Labem. Vytvořil množství různých výtvarných návrhů na gobelíny, textilie od juty přes vlnu, bavlnu a hedvábí, záclonoviny a rozmanité grafické práce. Mezi realizované návrhy patří dopisnice k 80. výročí TGM z roku 1930, skleněná mozaika tkalce a barvíře pro zdejší průmyslovou školu textilní nebo vzory pro modrotisky na šaty. Z užitkové grafiky pak návrhy na "ex libris", blahopřání k životním jubileím, novoročenky a pozdravné dopisy. Byl také autorem návrhů na stuhy pro místní středisko Junáka, odbočky čs. důstojníků a Národní gardy 33. Spolu s Aloisem Wachsmanem se zúčastnil soutěže na výzdobu gotických oken do kaple sv. Jana Křtitele v katedrále svatého Víta v Praze. Vytvořil také obraz Zdislavy z Lemberka pro kostel v Jablonném v Podještědí. Betlém kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem vyzdobil krásným pozadím za figurkami.
Politický vězeň Přes všechny zásluhy a úspěchy ve svém oboru byl totalitním režimem za takzvanou protistátní činnost šest let vězněn. Z vězení byl propuštěn 18. srpna 1959. Po návratu z vězení se zabýval opět výtvarnou činností, pracoval v podniku Vánoční ozdoby v Bílé Třemešné, Kuksu a Dvoře Králové nad Labem. Do důchodu odešel 3. července 1970. I pak maloval obrazy a tvořil grafická díla.
Restaurátor vlevo|náhled|František Mervart (s dobrovolníky): Rekonstrukce maleb kostela sv. Jana Křtitele ve Slavoňově (asi 1970). náhled|Strop kostela ve Slavoňově restaurovaný Františkem Mervartem (29. 9. 2024). náhled|Malby na přední straně kůru v kostele ve Slavoňově obnovené Františkem Mervartem (29. 9. 2024). František Mervart působil také jako restaurátor. Podílel se na opravách velkého množství plastik a interiérů chrámů Královéhradeckého kraje. Od roku 1970 restauroval dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově u Nového Města nad Metují. Za cenu víceméně symbolickou strávil několik let ve Slavoňově, kde měl na faře vybudovaný ateliér. Při práci mu pomáhalo mnoho dobrovolníků, kteří pod jeho vedením postupně opatrně rozebrali interiér kostela. Jednotlivá prkna se nejprve musela vyklepat a zbavit červotoče, poté se namočila do speciálního roztoku lihu a kalafuny. Takto ošetřená prkna po vyschnutí ztvrdla a bylo možné začít s renovací barev. vlevo|náhled|Hrob Františka Mervarta na starém hřbitově ve Slavoňově (23. 8. 2025). Tímto způsobem se podařilo zachránit i desky vzácného kazetové stropu. Františku Mervartovi se podařilo obnovit všechny původní malby kostela. Nejtvrdším oříškem bylo obnovení sotva znatelných obrazů na přední straně kúru. Zjišťování obrazů pomocí rentgenových paprsků byla ideální, avšak cenově nedostupná možnost. František Mervart si poradil po svém. Na faře se pekl speciální chléb, kterým se ještě za tepla třel obraz, až se objevily obrysy původní malby. Pomocí této techniky a jeho velké trpělivosti se podařilo obnovit všech osm obrazů. Obnovil také malby na obrazech křížové cesty, boky lavic a na kúru vytvořil i některé nové vzory na trámoví. náhled|Deska na hrobě Františka Mervarta ve Slavoňově (29. 3. 2025). Pro gotický kostel sv. Václava v Roudníkách navrhl mříž a zrestauroval fresky a sochy. Na pozvání biskupa Karla Otčenáška pobýval také v Trmicích.
Zemřel 1. listopadu 1985. Podle svého přání je pohřben na starém hřbitově ve Slavoňově.
Odkazy
Reference
Související články
Kostel svatého Jana Křtitele (Slavoňov) Kostel svatého Václava (Roudníky)
Externí odkazy
Medailon o Františku Mervartovi na webových stránkách obce Slavoňov. Informace o výstavě "František Mervart" v Kronice města Dvůr Králové nad Labem, 2002/10.
Kategorie:Narození v roce 1898
Kategorie:Narození 12. listopadu
Kategorie:Úmrtí 1. listopadu
Kategorie:Úmrtí v roce 1985
Kategorie:Pohřbení ve Slavoňově
Kategorie:Čeští výtvarníci
Kategorie:Čeští grafici
Kategorie:Čeští restaurátoři
Kategorie:Muži Kategorie:Čeští pedagogové