Julius Schäffer (3. června 1882 Markgröningen – 21. října 1944 Weilheim) byl německý učitel a významný mykolog. V mykologické nomenklatuře se používá jeho zkratka Jul. Schäff.
Život Narodil se jako nejstarší ze čtyř dětí v rodině hostinského. Rodiče se kromě pohostinství věnovali také zemědělství, zejména vinařství a pěstování chmele. Na radu svého učitele odešel studovat a po maturitě ve Stuttgartu (1900) nastoupil na studium teologie v Tübingenu, které dokončil v roce 1904. Protože se však cítil příliš mladý na dráhu duchovního a byl ovlivněn hnutím reformní pedagogiky, rozhodl se pro učitelskou kariéru.
Působil jako učitel a vychovatel v Ilsenburgu, Drážďanech a v Berlíně. Od roku 1912 vyučoval v Postupimi chemii, biologii a matematiku. Jako zastánce moderních pedagogických metod pořádal se žáky studijní cesty a prosazoval tehdy nové turistické dny. V roce 1912 se oženil s manželkou Liesl, se kterou měl dvě dcery.
Schäffer byl známý svým odporem k národnímu socialismu. Velmi těžce nesl povinnost vyučovat rasovou nauku. Jeho spis Die Zerstörung des Volksgedankens durch den Rassenwahn (Zkáza lidové myšlenky rasovým šílenstvím) byl v roce 1933 nacisty veřejně spálen. V roce 1939 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu a přestěhoval se k Ammersee, kde se dál věnoval výzkumu hub.
Mykologická činnost Houbám se věnoval intenzivně vedle své učitelské profese. Zatímco on houby studoval, jeho manželka je pod jeho vedením malovala. Udržoval písemný i osobní kontakt s předními mykology své doby, mezi které patřili Hans Haas, Adalbert Ricken, Bruno Hennig nebo významný český mykolog Albert Pilát.
Zaměřoval se především na systematiku stopkovýtrusných hub, zejména na rody pečárka (žampion) a holubinka. Holubinky (Russula): V roce 1933 publikoval o tomto rodu monografii. Jeho práce v sérii Die Pilze Mitteleuropas byla považována za základní odborné dílo pro oblast střední Evropy. Schäfferova reakce: Vyvinul chemický test používaný při určování pečárek. Reakce spočívá v nanesení anilinu a kyseliny dusičné na povrch houby. Pozitivní výsledek (oranžové až červené zbarvení) je typický pro sekci Flavescentes. Látky způsobující tuto reakci byly na jeho počest pojmenovány schaefferal A a B.
Tragická smrt Julius Schäffer je jediným moderním mykologem, u kterého je zdokumentováno úmrtí na následky otravy houbami. Osudnou se mu stala čechratka podvinutá (Paxillus involutus), která byla v té době považována za jedlou houbu a Schäfferovi ji v Postupimi často konzumovali.
Na podzim 1944 během exkurze nasbíral se studentkami větší množství čechratek, které nechal manželku připravit k obědu. Krátce po jídle se u něj projevilo zvracení, průjem a horečka. Kvůli válečným poměrům byla lékařská pomoc nedostatečná – místní lékařka neměla vybavení pro výplach žaludku, telefonní spojení do nemocnice bylo přerušené a kvůli nedostatku benzínu mohl být převezen do nemocnice až po dvou dnech. Tam mu selhaly ledviny a po 17 dnech utrpení zemřel.
Taxony pojmenované po Schäfferovi Na jeho počest bylo pojmenováno několik druhů hub: Agaricus schaefferianus Hlaváček 1987 (dnes Agaricus urinascens) Cortinarius schaefferanus (M.M. Moser) M.M. Moser 1967 Russula schaefferi Kärcher 1996 Russula schaefferiana Niolle 1943 Russula schaefferina Rawla & Sarwal 1983
Výběr z díla Die Pilze Mitteleuropas: Die Russulae (1933 a 1952) Beobachtungen an Oberbayerischen Blätterpilzen (1947)
Zdroje Heinrich Dörfelt, Gottfried Jetschke (Hrsg.): Wörterbuch der Mycologie. 2. Auflage. Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg/Berlin 2001, ISBN 3-8274-0920-9. Heinrich Dörfelt, H. Heklau: Die Geschichte der Mykologie. Einhorn-Verlag, Schwäbisch Gmünd 1998, ISBN 3-927654-44-2 L. Schäffer: Julius Schäffer als Mensch, als Freund der Jugend, als Pädagoge, als Pilzforscher. Zeitschrift für Pilzkunde, Heft 3/4, 1967, S. 49
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí mykologové Kategorie:Němečtí pedagogové Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození 3. června Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí 21. října Kategorie:Muži