Yvoire (v arpitanštině Ivouère) je francouzská obec v departementu Horní Savojsko, v kantonu Sciez v regionu Auvergne-Rhône-Alpes.
Obec je členem asociace Nejkrásnější vesnice Francie a získala ocenění v Soutěži květinových měst a vesnic.
Poloha Yvoire leží v Horním Savojsku v okrese Thonon-les-Bains na břehu Ženevského jezera, 30 minut cesty od Annemasse.
Dějiny Levý břeh Ženevského jezera ležel na území kmene Allobrogů, kteří ovládali rovinaté předpolí mezi Rhônou a Alpami.
Do regionu začali od 2. století n. l. zasahovat Římané. Stopy jejich přítomnosti sice byly nalezeny, na významnější osídlení však neukazují – na rozdíl od jiných blízkých lokalit, jako jsou Nernier či Messery. Někteří autoři se pokusili ztotožnit Yvoire s vojenským přístavem Ebrudunum Sapaudiæ, zmiňovaným v pozdně římském textu, různé studie však dávají přednost švýcarskému městu Yverdon.
Chronica Gallica (452) popisuje osídlení Burgunďanů v provincii Sapaudia. Jejich přítomnost na území obce dokládá objev hrobek v místě zvaném nekropole Combes.
Strategická poloha mysu vybíhajícího do vody usnadnila stavbu hradu už ve 12. století; ten se stal centrem panství. Po šlechticích z Yvoire se vlády ujal významný rod Compey, vazalové hrabat z Ženevy. Roku 1289 se Anthelme de Compey, uvedený v Sciezské smlouvě, stal pánem Yvoire a prohlásil se vazalem baronky Béatrice de Faucigny.
Farnost spadala pod opatství Filly, jak dokládá papežská bula Inocence IV. z 9. září 1250.
Roku 1306 získal hrad od dědiců Anthelma de Compey hrabě Amadeus V. Savojský, který jej nechal přestavět a opevnit. Po úpravách v letech 1307–1308 a znovu 1325–1326 se z budovy stala skutečná pevnost. Pokračovalo také krátce předtím zahájené opevňování města. Místo se pro hraběte stalo strategickým bodem proti jeho sousedům – hraběti z Ženevy a jeho spojenci, baronu z Faucigny. Následujícího roku dobyl hrabě i nedaleký hrad Rovorée a nechal jej srovnat se zemí.
Opevněné město bylo přístupné dvěma branami vybudovanými roku 1318. Jde o čtyřboké věže o rozměrech 5 × 6 m, zvané tour de Nernier na západě a tour de Rovorée na východě. Opevnění chránilo i městský přístav.
Roku 1324 udělil hrabě Eduard Savojský městu svobody, jejichž znění přejalo listinu města Aigle v kantonu Vaud. Roku 1339 bylo panství připojeno k panství Chablais a Genevois. Ve druhé polovině 14. století z něj Antoine de Miolans d'Urtières učinil léno a během následujících tří století se v jeho čele vystřídalo několik rodin.
Přestože rod Savojských anektoval Faucigny, hrad i opevněné město si podržely strategický význam v konfliktu, který Savojští nadále vedli s ženevskými vládci.
Roku 1536 obsadila severní část Savojského vévodství protestantská bernská vojska a vesnice Yvoire byla začleněna do nového správního obvodu Thonon. Protestantské vyznání se ve městě rozšířilo poté, co k němu přestoupil pán François de Saint-Jeoire-d'Antioche. Starý hrad byl vypálen.
Roku 1615 přešlo panství do vlastnictví rodiny Bouvierů, pocházející z Bugey, která hrad vlastní dodnes. Roku 1772 bylo panství povýšeno na baronství.
Od konce druhé světové války zemědělství a rybolov postupně ustoupily cestovnímu ruchu.
Pamětihodnosti Porte de Genève (též porte de Nernier) ze 14. století, zapsaná v seznamu historických památek od roku 1943. Porte de Thonon (též porte de Rovorée) ze 14. století, zapsaná v seznamu historických památek od roku 1981. Bludiště Jardin des Cinq Sens (Zahrada pěti smyslů), založené roku 1988 na místě bývalé zámecké kuchyňské zahrady a obnovené ve stylu středověkých zahrad. Je zapsáno na seznamu Pozoruhodných zahrad, rozkládá se na ploše 2500 m² a je uspořádáno kolem klášterní zahrady s léčivými a aromatickými rostlinami, fontánami, voliérami, starými růžemi a ovocnými stromy. Hrad, který na začátku 14. století postavil hrabě Amadeus V. Savojský na ostrohu s výhledem na Ženevské jezero, na místě starší tvrze. V 16. století byl vypálen a jeho hradby zničeny během konfliktu Bernských, Ženevanů a Francouzů se savojským vévodou. Z trosek byl obnoven jen zčásti. Na počátku 20. století jej obnovila rodina Bouvier d'Yvoire, která jej obývá od poloviny 17. století (hrad není přístupný veřejnosti). La Châtaignière-Rovorée, panské sídlo postavené na počátku 20. století lyonskými obchodníky s hedvábím. Zámek Rovorée, savojský hrad. Farní kostel Saint-Pancrace, založený ve 13. století a několikrát přestavěný. Jeho cibulovitá zvonice, typická pro savojskou a piemontskou sakrální architekturu, pochází z roku 1856.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nejkrásnější vesnice Francie Kategorie:Obce v departementu Horní Savojsko