Child Sexual Abuse Regulation and Directive, zkratkou CSAR, běžně známý jako Chat Control, je návrh Nařízení Evropské unie o omezení sexuálního zneužívání dětí představený v roce 2022. Podstatou návrhu je prohledávání obsahu souborů v cloudových úložištích a obsahu zpráv a odesílaných souborů prostřednictvím chatovacích aplikací nebo sociálních sítí; a jejich automatické nahlášování orgánům činným v trestním řízení.

Některé organizace usilující o ochranu dětí nařízení podporují. Některé organizace na ochranu občanských práv však tvrdí, že návrh by v podstatě nařizoval hromadné skenování veškeré soukromé digitální komunikace, což by ohrozilo princip koncového šifrování a porušilo základní práva na soukromí a ochranu údajů tím, že by umožnilo plošný a nerozlišující dohled. Odborná hodnocení, včetně studie Evropského parlamentu, docházejí k závěru, že v současné době neexistuje technologický způsob, jak detekovat sexuální zneužívání dětí bez nepřijatelně vysoké míry chyb, což by vedlo k velkému počtu falešně pozitivních výsledků ovlivňujících běžnou a zákonnou komunikaci a mohlo zahltit policejní složky.

Princip prohledávání Komunikační aplikace jako WhatsApp, Messenger nebo Signal používají šifrovanou komunikaci, ke zprávě se tak nemůže dostat nikdo jiný, než příjemce. Podle návrhu by mělo docházet ke kontrole zprávy ještě v zařízení před jejím odesláním. V případě nalezení podezřelého obsahu by aplikace informovala příslušné úřady. Vlastní šifrování by tak zůstalo nedotčené, ale už by postrádalo jakýkoliv smysl. Poskytovatelé komunikačních aplikací by pak museli zajistit zpřístupnění zprávy úřadům.

Historie Chat Control 1.0 Chat Control 1.0 je zpětně udělená přezdívka pro výjimku ze směrnice ePrivacy, která do 3. dubna 2026 umožňovala online platformám dobrovolně skenovat soukromou komunikaci uživatelů kvůli odhalování obsahu sexuálního zneužívání dětí. Do dubna 2026 měla být přijatá nová úprava (tzv. Chat Control 2.0), což se ale kvůli kontroverzím kolem návrhu nepodařilo. Po novém hlasování začala výjimka opět platit od července 2026 (vyjma aplikací s koncovým šifrováním).

První verze Chat Control 2.0 (2022–2025) Vznik regulace byl navržen v roce 2022 švédskou komisařkou Ylvou Johanssonovou. Návrh je od té doby předmětem diskusí a prošel mnoha změnami a několika hlasováními.

V roce 2023 se Evropský parlament vyjádřil proti masovému skenování komunikace.

V roce 2024 se proti návrhu vyjadřovaly Úřad pro ochranu osobních údajů a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, zatímco Ministerstvo vnitra České republiky návrh podporovalo. Na 20. června 2024 bylo plánováno hlasování v radě EU, které ale bylo kvůli tomu, že by návrh nezískal dostatečnou podporu, odvoláno.Hlasování o nařízení pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, které by současně přineslo omezení soukromí, odvoláno

V březnu 2025 čeští zástupci debatovali o šíři regulace a ochraně koncového šifrování s tím, že návrh se zdál jít správnou cestou. Na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 11. července byly pro přijetí Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Malta, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, proti přijetí Rakousko, Nizozemsko, Polsko a nerozhodnuté Belgie, Česko, Estonsko, Finsko, Německo, Řecko, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko.

Návrh se stal jednou z priorit dánského předsednictví EU, kterého se ujmulo 1. července 2025. O návrhu se mělo hlasovat 14. října téhož roku.14. října má rada EU hlasovat o návrhu Chat Control

Poté, co se o Chat Control objevila zpráva na serveru Novinky.cz, vláda ČR se k návrhu postavila odmítavě. Tehdejší premiér Petr Fiala oznámil, že koalice Spolu sledování soukromé korespondence nepřipustí.

Druhá verze Chat Control 2.0 (od listopadu 2025) Poté, co byl návrh dánským ministrem spravedlnosti Peterem Hummelgaardem změněn tak, že kontrola komunikace by měla být pro poskytovatele digitálních platforem dobrovolná s tím, že se každé tři roky bude vyhodnocovat, zda ji zavést jako povinnost, byl návrh v listopadu 2025 Radou Evropské unie schválen a předán Evropskému parlamentu. Pro návrh hlasovaly všechny členské země kromě Česka, Slovenska, Nizozemska a Polska, Itálie se hlasování zdržela.

Tomuto novému návrhu, založenému na dobrovolnosti, se začalo v médiích říkat Chat Control 2.0. Poskytovatelé digitálních platforem budou muset vyhodnotit riziko obsahu svých platforem ve vztahu ke zneužívání dětí a přijmout adekvátní opatření. Plošné skenování má být dobrovolné, nicméně tlak bude vyvíjen na prokázání bezpečnosti provozovateli, přičem kontrolní algoritmy mají nebezpečnost obsahu vyhodnotit ještě před jeho odesláním uživatelem.

Hlasování o prodloužení chat control 1.0 (2026) V prosinci 2025 Evropská komise předložila návrh, který má o dva roky prodloužit výjimku ze směrnice ePrivacy. Výjimka, která měla skončit 3. dubna 2026, umožňuje již v této době online platformám dobrovolně skenovat soukromou komunikaci uživatelů kvůli odhalování obsahu sexuálního zneužívání dětí. Na začátku března 2026 Evropský parlament sice schválil prodloužení výjimky ze směrnice ePrivacy, a to až do 3. srpna 2027. Platformy však dle přijatého pozměňovacího návrhu Markéty Gregorové budou moci dál využívat výjimku, která jim umožňuje skenovat osobní komunikace uživatelů, pouze u podezřelých osob na základě povolení soudu. Na konci března 2026 se však v Evropském parlamentu po jednáních s Radou EU hlasovalo znovu a europoslanci tentokrát prodloužení výjimky zcela odmítli. Ta tedy skončila k dubnu 2026. Nadále mohly platformy skenovat obsah uživatelů jen na soudní příkaz.

Nicméně velké digitální platformy jako Google, Meta a Microsoft ve společném prohlášení oznámily, že budou v dobrovolném skenování pokračovat i přes vypršení účinnosti výjimky. Podle prohlášení chtějí ochránit děti i přes „nečinnost Evropské unie“. Obdobně v rozporu s evropským právem tyto firmy postupovaly i v prosinci 2020, kdy také došlo v legislativě EU k dočasnému výpadku povolení skenování.https://www.missingkids.org/blog/2020/we-are-in-danger-of-losing-the-global-battle-for-child-safety#techresponse

Přes odmítnutí prodloužení výjimky z jara 2026, byla opět předložena Evropskému parlamentu v červenci 2026. Do opětovného projednávání prodloužení výjimky protlačila předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová z EPP. Výsledkem hlasování poslanců Evropského parlamentu byl tentokrát souhlas s prodloužením výjimky (tzv. Chat control 1.0) do dubna 2028 i přesto, že pro zamítnutí návrhu hlasovalo 314 poslanců, proti zamítnutí 276 poslanců a hlasování se zdrželo 17 poslanců. Současně přijali pozměňovací návrh, který z výjimky vyjmul komunikace založené na koncovém šifrování (např. Whatsapp nebo Signal).

Souhlas s návrhem i přesto, že většina poslanců se vyjádřila pro zamítnutí návrhu byl způsoben tím, že se nejednalo o nový návrh, ale o druhé čtení původního návrhu, kde je pro odmítnutí potřeba většina ze všech 720 členů evropského parlamenu, tedy 361, která se ale nenašla. Podle Tomáše Zdechovského se nástroj druhého čtení použil poprvé za dobu, co je poslancem Evropského parlamentu. Postup hlasování kritizovala Markéta Gregorová, podle ní komise po prvním hlasováním hledala procesní výjimku, jak si vynutit druhé hlasování za přísnějších podmínek. Ondřej Krutílek po hlasování přirovnal původní dočasnost výjimky k dočasnosti přítomnosti sovětských vojsk na československém území.

Kontroverze

Veřejné mínění Podle IPSOS studie provedené na začátku roku 2026, 58 % respondentů z 9 evropských zemích věřilo, že návrh zvýšší bezpečnost na internetu. Češi se zdají být nejskeptičtějčí, s pouze 48 %. Nadpoloviční většina ve všech zemích však věří, že EU bude eventuální systém používat pouze v zájmu ochrany dětí. Okolo 20 % procent respondentů indikovalo vůli proti návrhu protestovat. Vysokou podporu pro návrh shledal také průzkum YouGov pro ECPAT, organizace usilující o přijetí nařízení.

Komentáře Alexandr Pilař tvrdí, že nařízení je pojmenováné tak, aby odpor proti němu vypadal nelidsky nebo jako zrada. Podobným způsobem byl v USA schválen PATRIOT Act, který masivně zasahuje do svobod občanů. Dále varuje, že výsledkem povinného prohledávání může být množství falešných poplachů a kriminalizace nevinných lidí. Běžní občané podle něj přijdou o soukromí.

Lukáš Čihák pak tvrdí, že v kombinaci s nařízením DSA, plánovaným zavedením digitálního eura, evropské digitální peněženky (EUDI wallet, EUDIW) a eIDAS 2, zavedením Entry/Exit Systemu a následně ETIASu na hranicích vznikne mapa života jednotlivců. Kombinace systémů tak může vést k podobnému profilování jednotlivců, které se používá v Číně, pouze s tím rozdílem, že v EU nebudou důsledky nazývány „kontrolou“, ale „ochranou“. V USA podle Pilaře z důvodů obav o svobodu občanů digitální identita neexistuje a kongres výslovně zakázal digitální dolar.

Reference

Externí odkazy

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu (celé znění)

Kategorie:Nařízení Evropské unie Kategorie:Soukromí Kategorie:Sledování