Tento seznam uvádí události související s kosmonautikou, které se uskutečnily roku 2026.
Základní statistika V roce 2026 dosud do vesmíru ve 4 kosmických lodích odletělo celkem 14 lidí, z toho 6 při svém prvním kosmickém letu. Pět z dřívějších astronautů v roce 2026 zemřelo.
Během ledna až července 2026 se uskutečnilo: 180 startů raket na orbitální dráhy Země (z toho 174 úspěšných a 6 neúspěšných) a 30 suborbitálních letů, včetně 3 suborbitálních letů nosičů vyvíjených pro orbitální lety – Sojuz 5 (30. dubna) a Starship/Super Heavy (21. května a 24. července), 13 přistání kosmických lodí a automatických sond nebo jejich částí na Zemi po řízeném průletu atmosférou (z toho 12 úspěšných, 1 s neznámým výsledkem).
Lidé a kosmické agentury V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se minulých, současných i budoucích kosmonautů a astronautů a klíčových událostí týkajících se kosmických agentur.
1. ledna – Počátkem roku žilo 506 bývalých a současných kosmonautů a astronautů (z celkem 642 osob, které do konce předchozího roku absolvovaly alespoň jeden orbitální kosmický let, již 136 zemřelo). 4. února – Agentura Roskosmos a Středisko přípravy kosmonautů (CPK) vyhlásily již páté kolo veřejného výběru kandidátů na kosmonauty. Občany mladší 35 let s vysokoškolským vzděláním v exaktních, přírodních nebo lékařských vědách v dobrém zdravotním stavu a fyzické kondici bude nejdříve vybírat podle přihlášek, které bude CPK přijímat do 30. června 2026. 25. února – Americký astronaut Michael Fincke vydal prohlášení, že právě jeho postihly 7. ledna 2026 na palubě ISS „zdravotní obtíže”, které si vyžádaly bezprostřední zásah kolegů z posádky stanice a pozdější předčasné ukončení mise SpaceX Crew-11. Astronaut neupřesnil, o jaké zdravotní obtíže se jednalo, ale dodal, že se mu daří dobře a prochází standardním rekondičním procesem po kosmickém letu. 24. března – Vedení NASA zveřejnilo rozsáhlé změny ve strategii agentury směrem k posílení aktivit na povrchu Měsíce, včetně postupného vybudování stálé základny Moon Base. Změnil se také harmonogram letů programu Artemis i přístup k soukromým projektům vesmírných stanic pro období po skončení životnosti ISS. 22. dubna – Čínská agentura CMSA zveřejnila jména dvou pákistánských pilotů, kteří uspěli ve výběru kandidátů na kosmonauty. Muhammad Zíšan Alí nebo Churram Dáúd se na podzim 2026 zúčastní asi týdenního kosmického letu na Vesmírnou stanici Tchien-kung. Na misi odletí s posádkou Šen-čou 24 a zpět ho dopraví kosmická loď Šen-čou 23 společně se dvěma členy posádky, kteří se budou vracet ze zhruba půlročního pobytu na stanici. 21. května – Ve věku 87 let zemřel bývalý americký astronaut John Fabian, který se v letech 1983 a 1985 zúčastnil dvou kosmických letů v raketoplánch Space Shuttle. Ve vesmíru strávil celkem 13 dní a stal se prvním z astronautů, který pomocí robotického manipulátoru zachytil satelit letící souběžně s raketoplánem. 8. června – Společnost Vast (dříve Vast Space) a Evropská kosmická agentura (ESA) oznámily, že na základě smlouvy, kterou ESA jménem uzavřela České republiky, se český rezervní astronaut agentury Aleš Svoboda stane pilotem mise na ISS. Vast ji s podporou NASA uskuteční v průběhu roku 2027 jako svůj první let na ISS a současně jako šestý let v programu Private Astronauts Missions. 17. června – Ruský kosmonaut Alexandr Samokuťajev zemřel ve věku 56 let. V letech 2012 a 2014-2015 absolvoval dva dlouhodobé lety na ISS. 21. června – V nemocnici v německém Stuttgartu zemřel první a zároveň dosud jediný afghánský kosmonaut Abdul Móhmand. Na přelomu srpna a září 1988 absolvoval devítidenní kosmický let na vesmírnou stanici Mir v kosmické lodi Sojuz TM-6 s návratem v Sojuzu TM-5. V Německu žil od roku 1992. 10. července – Ve věku 74 let zemřel druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Ve vesmíru strávil 10 dní v roce 1988, z velké části na vesmírné stanici Mir. O 9 let dříve byl náhradníkem Georgi Ivanova, prvního Bulhara ve vesmíru, jehož let ke stanici Saljut 6 kvůli selhání motoru skončil předčasně po dvou dnech. Bulharsko později dostalo v rámci programu Interkosmos opakovanou šanci, která připada právě Alefandrovovi. Později se věnoval kosmickému výzkumu. 26. srpna – První občan Japonska ve vesmíru a současně historicky první neprofesionální astronaut v historii Tojohiro Akijama zemřel ve věku 84 let na srdeční selhání ve svém domě v městečku Ódai v prefektuře Mie. Jako novinář televize TBS, která jeho let v kosmické lodi Sojuz TM-11 financovala, strávil v roce 1990 necelých 8 dní na orbitální stanici Mir. , Kosmické lety s posádkou a podpůrné lety V přehledu jsou shrnuty zásadní události týkající se kosmických letů s posádkou, vesmírných stanic a souvisejících podpůrných letů bez posádky, především zásobovacích letů a testovacích letů nových kosmických lodí.
1. ledna – Ve vesmíru počátkem roku pobývalo 10 astronautů a kosmonautů – Zena Cardmanová, Michael Fincke, Kimija Jui, Oleg Platonov, Čang Lu, Wu Fej, Čang Chung-čang, Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Christopher Williams. Cardmanová, Fincke, Jui a Platonov přiletěli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 2. srpna 2025 ve své lodi Crew Dragon na misi SpaceX Crew-11, aby se pak postupně stali členy expedic 73 a 74. Kuď-Sverčkov, Mikajev a Williams za nimi přiletěli 27. listopadu 2025 a připojili se na období Expedic 74. Čínská trojice přiletěla na Vesmírnou stanici Tchien-kung (TSS) 31. října 2025 v kosmické lodi Šen-čou 21; ta byla později nahrazena náhradní lodí Šen-čou 22. 1. ledna – Pro rok 2026 se počítá s několika lety osobních i nákladních lodí k oběma vesmírným stanicím a především s provedením mise Artemis II, která znovu po 53 letech dopraví astronauty do blízkosti Měsíce. Na první misi k ISS by se měla vydat nákladní loď Dream Chaser (Sierra Space) a k TSS nová nákladní loď Čching-čou. Čína a Indie by měly provést první lety (bez posádek) svých nových kosmických lodí Meng-čou a Gaganján. 7. ledna – Jednoho ze 4 členů posádky ISS, kteří v srpnu 2025 přiletěli v kosmické lodi Crew Dragon, postihly náhlé zdravotní obtíže. NASA nejprve odložila výstup do vesmíru plánovaný na 8. ledna a později i přes stabilní stav dotčeného astronauta rozhodla o zkrácení letu SpaceX Crew-11 s tím, že bude s partnery v projektu jednat také o uspíšení příletu další posádky v misi SpaceX Crew-12. Jejíž start byl do té doby naplánován na 15. února 2026. 12. ledna – Několik desítek hodin před svým odletem z ISS předal Michael Fincke funkci velitele stanice svému nástupci. Tím se stal Sergej Kuď-Sverčkov, který by měl být držitelem symbolického klíče od ISS až do konce Expedice 74 v červenci 2026. 14. ledna – Od ISS se odpojila kosmická loď Crew Dragon s posádkou mise SpaceX Crew-11. Zena Cardmanová, Michael Fincke, Kimija Jui a Oleg Platonov o 10 hodin později, již 15. ledna, přistáli na hladinu Tichého oceánu při březích Kalifornie. 19. ledna – V čínském vnitrozemí přistála návratová kabina kosmické lodi Šen-čou 20. Na palubě nebyl žádný kosmonaut, protože posádka po zásahu lodi kosmickým smetím počátkem listopadu 2025 preventivně odletěla v lodi Šen-čou 21; pro její posádku, která bude do jara 2026 pobývat na stanici TSS, pak přiletěla prázdná loď Šen-čou 22. 13. února – Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odletěla v lodi SpaceX Crew-12 na ISS čtyřčlenná posádka. Američané Jessica Meirová a Jack Hathaway, Francouzská Sophie Adenotová a Rus Andrej Feďajev na stanici stráví až 9 měsíců. 27. února – U břehů Kalifornie dosedla na hladinu Tichého oceánu kosmická loď Cargo Dragon na konci své nákladní mise SpaceX CRS-33. Na Zemi dopravila přinejmenším 1000 kilogramů materiálu včetně výsledků vědeckých výzkumů provedených na ISS. 5. března – Od ISS se odpojila (a dalšího dne od Mezinárodní vesmírné stanice odletěla) japonská nákladní kosmická loď HTV-X1. Šlo o premiérový let nástupce dřívější japonské lodi HTV, který začal koncem října 2025. První exemplář nového typu lodi bude ještě asi 3 měsíce plnit testovací a demonstrační úkoly při samostatném letu a poté zamíří k zániku v atmosféře Země. 12. března – Další kosmická nákladní loď se od stanice odpojila o týden později. Loď Cygnus NG-23 strávila na cestě celkem 181 dní, z toho byla 166 dní připojena ke jednomu ze spojovacích portů stanice. Dva dny po odpojení pak zanikla v horních vrstvách atmosféry. 16. března – Třetí nákladní lodí, která během pouhých 11 dní opustila ISS, se stal Progress MS-31. I ten zanikl po řízeném vstupu do zemské atmosféry, ale pouhé tři hodiny po odpojení od stanice a bezmála 256 dní po startu. 16. března – Čínští kosmonauti Čang Lu a Wu Fej provedli svůj druhý společný výstup do volného prostoru z Vesmírné stanice Tchien-kung. I tentokrát se kromě jiných úkolů zabývali instalací vybavení na ochranu před vesmírným odpadem. Jejich pracovní pobyt ve vakuu trval zhruba 7 hodin a pro Čanga šlo už o šestou výpravu mimo bezpečí vesmírné stanice. 18. března – První výstup do vesmíru ze západního segmentu ISS po bezmála roce (od 1. května 2025) provedli astronauti Jessica Meirová a Chris Williams. Především připravili napájecí kanál pro další ze solárních panelů nového typu iROSA, který bude namontován později. Meirová díky 7 hodinám a 2 minutám svého čtvrtého výstupu prodloužila celkovou délku pobytu mimo bezpečí stanice na 28 hodin a 46 minut, Williams se ve skafandru do okolního vakua vydal poprvé v kariéře. 22. března – Ruská nákladní kosmická loď Progress MS-33 se z kosmodromu Bajkonur vydala na zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Šlo o první let z rampy 31/6 od jejího vážného poškození během startu kosmické lodi Sojuz MS-28 v listopadu 2025, které si vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci. Roskosmos opravy ukončil počátkem března 2026. Loď se k ISS připojila o dva dny později. 1. dubna – Americká NASA hned na první pokus vypustila z Kennedyho střediska na Floridě raketu SLS s kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. Američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen se jako první lidé od roku 1972 vydali k Měsíci, který během desetidenního letu jednou obletí a poté se vrátí na Zemi. 11. dubna – Kosmická loď Orion na misi Artemis II poté, co obletěla Měsíc a urazila celkem 1,1 miliónu kilometrů, přistála do vod Tichého oceánu blízko pobřeží Kalifornie. Členové její posádky tak zvýšili celkový počet lidí, kteří se vydal k Měsíci z 24 na 28 (z toho 12 na něm i přistálo). 11. dubna – Z Floridy k ISS odstartovala další nákladní kosmická loď Cygnus, tentokrát s označením NG-24. S 5 tunami různého materiálu dorazila ke stanici o 2 dny později, aby ji posádka a technici na Zemi mohli obvyklým způsobem připojit. 16. dubna – K celkem již 26. výstupu do vesmíru z Vesmírné stanice Tchien-kung se vydali čínští kosmonauti Čang Lu a Wu Fej. Při své třetí spolupráci mimo stanici se opět věnovali instalaci dalšího vybavení na ochranu před vesmírným odpadem a inspekci zařízení na povrchu stanice. Podle oznámení výstup trval zhruba 5 a půl hodiny. 20. dubna – Ruská nákladní kosmická loď Progress MS-32 se po 219 dnech odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice a po 4 hodinách zanikla i s odpadem ze stanice v horních vrstvách zemské atmosféry. 25. dubna – Druhá nákladní loď během dvou týdnů se vydala k ISS. Tentokrát z kazachstánského Bajkonuru odletěl Progress MS-34 s 2,5 tunami zásob a materiálu včetně nového skafandru pro výstupy do volného prostoru. Loď se ke stanici připojila po dvou dnech letu. 6. května – Kosmická loď Tchien-čou 9 se automaticky oddělila od Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS) a o několik hodin později řízeně vstoupila do horních vrstev zemské atmosféry, kde zanikla. 11. května – Z kosmodromu Wen-čchang odletěla a o 5 hodin později se k TSS připojila nákladní kosmická loď Tchien-čou 10 s celkem 6 300 kg nákladu na palubě. Její let potrvá nejméně do počátku roku 2027.