Huanhepterus („křídlo od řeky Chuang-che“) je rod dávno vyhynulého pterodaktyloidního ptakoještěra z čeledi Ctenochasmatidae, žijícího v období rané křídy (věk hauteriv, asi před 133 až 125 miliony let) na území dnešní čínské ordoské plošiny (městská prefektura Čching-jang v provincii Kan-su; geologické souvrství Chan-che-Chua-čch', geologická skupina Č'-tan). https://www.mindat.org/taxon-4818466.html
Historie a popis Typový exemplář se sbírkovým označením IVPP V9070 byl formálně popsán v roce 1982 čínským paleontologem Tung Č’-mingem pod jménem Huanhepterus quingyangensis. Rodové jméno odkazuje k řece Chuang-che, neboli Žluté řece. Druhové zase připomíná městskou prefekturu Čching-jang, v níž byl nález učiněn.Dong, Z.-M. (1982). On a new Pterosauria (Huanhepterus quingyangensis gen.et. sp.nov.) from Ordos, China (PDF). Vertebrata PalAsiatica. 20 (2): 115–121. Jedná se o částečně dochovanou kostru i s částmi lebky (čelistmi), objevenou náhodně při výkopových pracích v květnu roku 1978. K objevu došlo, když řízená exploze odhalila několik obratlů v hornině. Bohužel celá pravá část fosilie byla přitom zničena. Jedná se o prvního z řady východoasijských ktenochasmatidů, kteří zde byli v období rané křídy velmi hojní.Andres, B.; Ji, Q. (2008). A new pterosaur from the Liaoning Province of China, the phylogeny of the Pterodactyloidea, and convergence in their cervical vertebrae. Palaeontology. 51 (2): 453–469.Zhou, C.-f. (2010). New material of Elanodactylus prolatus Andres & Ji, 2008 (Pterosauria: Pterodactyloidea) from the Early Cretaceous Yixian Formation of western Liaoning, China. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen. 255: 277-286
Byl to středně velký pterosaur s rozpětím křídel činícím zhruba 2,5 metru a s odhadovanou hmotností kolem 10 kg. Tyto rozměry odhadl v roce 2022 americký badatel Gregory S. Paul.Paul, G. S. (2022). The Princeton Field Guide to Pterosaurs. Princeton University Press. p. 132. Lebka byla v kompletním stavu dlouhá kolem 60 cm, dochovaný fragment čelistí měří 33 cm. Huanhepterus měl relativně malé a štíhlé zuby (52 v horních čelistech a 50 v dolních), kterými pravděpodobně filtroval substrát a živil se drobnými vodními organismy.https://www.prehistoric-wildlife.com/species/huanhepterus/
Zařazení náhled|vlevo|Ekosystémy, obývané ptakoještěry rodu Huanhepterus. V popředí stegosaurid rodu Wuerhosaurus. Podle provedené fylogenetické analýzy byl Huanhepterus zástupcem čeledi Ctenochasmatidae a zároveň podčeledi Gnathosaurinae, jeho nejbližšími vývojovými příbuznými přitom byly rody Elanodactylus, Plataleorhynchus a Gnathosaurus. Vzdáleněji příbuznými zástupci pak byli příslušníci podčeledi Moganopterinae, rody Moganopterus, Feilongus a Ardeadactylus.Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLOS Biology. 16 (3): e2001663.
Odkazy
Reference
Literatura Bennett, S. C. (2007). A review of the pterosaur Ctenochasma: taxonomy and ontogeny. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie – Abhandlungen. 245 (1): 23–31.
Externí odkazy
Informace na webu Pteros Informace na webu Nova Taxa
Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Organismy žijící v křídě