Vít Scheffer SJ (uváděn také německy jako Veit či latinsky jako Vitus, 1648, Wolkersdorf im Weinviertel, Habsburská monarchie – 13. června 1717, Kladsko, Kladské hrabství) byl jezuitský teolog a kazatel, matematik a filozof působící na Moravě a v Čechách. Byl jedním z nejplodnějších spisovatelů české provincie na filozofická a teologická témata, stejně jako z oblasti matematiky a astronomie. Hovořil plynně několika jazyky.
Život Rodiče Víta Scheffera pravděpodobně emigrovali do Moravského markrabství brzy po jeho narození. Navštěvoval základní školu v Brně a v letech 1661 až 1667 tamní jezuitské gymnázium, kde následně vstoupil do jezuitského řádu a absolvoval noviciát. Poté pokračoval ve studiích humanitní vědy v Březnici. Od podzimu 1670 studoval filozofii u Georga Firmia a matematiku u jezuity Johannese Hanckeho na Klementinu v Praze. V letech 1673 až 1675 vyučoval na jezuitské koleji v Hlohově, kde také působil jako sbormistr (praefectus chori). náhled|Jezuitský seminář svatých Andělů v Telči, místo působení Víta Scheffera Na doporučení Johannese Hanckeho studoval Scheffer v letech 1675/76 opět v Praze matematiku a studia zakončil v roce 1676 obhajobou svých „Theses Mathematicae“, které vyšly tiskem v Klementinu. Od podzimu 1676 do roku 1680 studoval teologii v Praze a následně dokončil terciární studium na jezuitské koleji v Telči. Jeho disertační práce „Assertiones ex universa Aristotelis philosophia“ obsahuje filozofický text.
V letech 1681 až 1682 vyučoval na jezuitském gymnáziu v Olomouci, kde také vedl kongregaci Obětování Panny Marie. Následující dva roky působil jako duchovní vůdce (konverzátor), kazatel a zpovědník v Profesním domě u sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. O Hromnicích Páně v roce 1685 složil své čtvrté jezuitské sliby (professus quatuor votorum). V letech 1684 až 1687 vyučoval filozofii na Karlově univerzitě v Praze a následně dvanáct let řídil jezuitskou kolej ve Vratislavi, kde mimo jiné působil i jako kazatel.
Kolem roku 1690 založil Scheffer ve Vratislavi „Academia Amoris“ (Akademii lásky), kterou v roce 1697 potvrdil vratislavský biskup František Ludvík Falcko-Neuburský a v roce 1699 papež Inocenc XII. Její činnost se shodovala s katolickou protireformací. Akademie, která existovala do roku 1708, se aktivně věnovala literární činnosti. Spisy, které publikovala, měly kněžím poskytovat rady pro kázání a poučení o náboženské výchově.
Po třech letech kazatelské činnosti v Brně působil od roku 1702 v jezuitské koleji v Kladsku. Kromě psaní, na které mu tam byl poskytnut potřebný čas, byl zpočátku hlavou městského sboru, poté tři roky nedělním a postním kazatelem a v letech 1709 až 1715 duchovním rádcem (exhortator domesticus) a zpovědníkem, poté sloužil výhradně jako zpovědník.
Vitus Scheffer zemřel v Kladsku 13. června roku 1717.
Dílo Vít Scheffer byl plodný spisovatel. Byl autorem řady teologických, filozofických i matematických a astronomických spisů. Mnohé z nich byly vydány nakladatelstvím Andrease Frantze Pegy a jeho nástupce Caspara Rudolfa Müllera v Kladsku.
Vytištěno v Kladsku Andreasem Frantzem Pegou (výběr)
Frauen Zierd, oder vier Lobreden, welche vier Jahr nach ein ander, als von 1687 biss 1690 am Festag der heil. Wittib Elisabeth … gehalten worden. 1691 Frauen-Bild, oder vier Lobreden, welche wiederumb vier Jahr nacheinander, als vom 1691 biss 1694 am Festag der Heil. Wittib Elisabeth … zu Bresslau … gehalten worden. 1698 Handel und Wuerthschafft der heil. Frauen Hedwigis in vier Predigten, so an ihrem heiligen Fest-Tag seynd gehalten worden zu Liegnitz … von 1696. biss 1699. 1699 Waitzen-Korn, so in der Erde erstorben und dann erstanden ist; oder, Das Leyden und Urständ Christi … 1699 Die erlösete Menschlige Seel Durch JESUM CHRISTUM, Den Heylland der Welt / Mit erlöseter Haubt= und Kayserligen Residentz- Statt Wienn in gewöhnlichen Sonntags= Predigten Von dem ersten Sonntag im Advent 1702 bis zu dem Allerheiligsten Namens= Tag JESU Zu schuldiger Ehr und Danck dem Erlöser wie auch sondern Trost und Nutz / Der erlöseter Christenheit. 1702 Bey Pegen [Pega] durch Müllern Factor Lob-Rede … Caroli V. … Hertzogens zu Lothringen … Als sein Leichnam zur Oesterlichen Zeit aus Tyrol erhoben, und nach Lothringen überbracht worden. Gehalten auf der Vestung Spiel-Berg, Anno 1700 … 1700 Lobpredigt vom heiligen Xaverius. 1703 (gehalten 1702 in der Kapelle von Grafenort) Der neu-gebohrne Koenig der Juden in Bethlehem angebettet von denen Weisen … 1704 Ultima Coena Das Letzte Abendmahl, Oder Heyllsambe Predigten durch die Acht Täge des Allerheiligsten Fronleichnam-Fests. 1704 Der Welt Heyland Jesus Christus … 1705 Die unmenschliche Verraetherey der Menschen, durch welche … Christus Jesus ist zum Leyden und Tod uebergeben worden. 1705 Heiliges Schauspiel / An dem Leben und Tod Der Lieben Heiligen Gottes. 1706 Deus qui es sola quies. 1711 Biblia immaculata. 1711–1722 (12 Bände) Typis Universitatis Carolo-Ferdinaneae (ab Bd. 7 erschienen die von Scheffler fertiggestellten Manuskripte erst nach seinem Tod.) Verbum in pulvere – das Wort im Staub, wodurch die angeklagte Sünderin erlöset worden; in gewöhnligen Fronleichnams-Predigten … erklähret.
Vytištěno jinými vydavateli (výběr)
Coelum poeticum, seu sphaera astronomica. Czernoch, Prag 1686 Microcosmus academicus, seu, Homo mundanus: dictionibus academicis toto anni scholastici decursu ab inani mundanae gloriolae ambitu ad aeternam verae gloriae lauream deductus in celeberrima Universitate Pragensi. Sumptibus Balthasaris Joachimi Endteri, 1692 Feyertag des H. Floriani, das ist, Zwey Lob-predigten zu Ehren dieses H. Martyrers und Vorbitters in Feuer-Nöthen gehalten. Franz Ignati Synapi, Brünn 1701 Heilige Christ-Nacht : das ist: zwölff Auffmunterungen durch zwölff Stunden dieser Heiligen Nacht; zwölff Jahr nach einander gehalten zu Breßlau in der Kayserlichen Burg. Synapi, Brünn 1701 Die erhoehete ertztine Schlange in der Wueste als eine deutliche Vorbildung unsers gecreutzigten Heylands Jesu Christi. Joseph Schloegel, Neisse 1703 Ein ganzes Jahr Sonntag, Oder: Sinn- und geistreiche Predigten durch alle Sonntäg des ganzen Jahrs … Lochner, Nürnberg 1708 Hecatombe, seu Decem Decades Gnomarum Evangelicarum … Prag 1710
Literatura
Hermann Hoffmann: Vitus Scheffer und seine Academia Amoris. In: Archivum Historicum Societatis Iesu. Band V, 1936, S. 177–202 (Mit einem Verzeichnis der 44 bis damals bekannten Schriften).
Externí odkazy
Datum narození a úmrtí (česky)
Reference
Kategorie:Narození v roce 1648 Kategorie:Astronomové 18. století Kategorie:Astronomové 17. století Kategorie:Matematici 18. století Kategorie:Matematici 17. století Kategorie:Latinská literatura Kategorie:Literatura 18. století Kategorie:Literatura 17. století Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Karlově Kategorie:Čeští jezuité Kategorie:Němečtí jezuité Kategorie:Jezuité Kategorie:Úmrtí v roce 1717 Kategorie:Muži