Karel Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu ( Carl Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 24. března 1864 Vídeň – 4. ledna 1910 Pressbaum) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů. Sloužil v c. k. armádě jako důstojník jezdectva a byl c. k. komořím. Trvale žil na Moravě, kde vlastnil velkostatek Koryčany.

Životopis náhled|vlevo|Zámek Koryčany, sídlo Karla Trauttmansdorffa Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů,Ottův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 672 narodil se jako nejstarší ze tří synů dlouholetého císařského nejvyššího komořího a předsedy Panské sněmovny hraběte Ferdinanda Trauttmansdorffa (1825-1896)Ferdinand z Trauttmansdorffu na webu Rakouského parlamentu dostupné online a jeho manželky Marie Františky, rozené princezny z Lichtenštejna (1834–1909).Rodokmen knížecí linie Trauttmansdorffů dostupné onlineGothaischer Hofkalender 1869; Gotha, 1868; s. 273 dostupné online Původně sloužil v c.k. armádě a dosáhl hodnosti nadporučíka u 14. dragounského pluku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeň, 1889; s. 572 dostupné online Později z armády odešel jako nadporučík v záloze a věnoval se správě rodového majetku na Moravě.Gothaischer Hofkalender 1897; Gotha, 1896; s. 260 dostupné online V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1889; s. 256 dostupné online

Po otci byl majitelem velkostatku Koryčany na jižní Moravě.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998; s. 72 ISBN 80-85983-15-XHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 124 K velkostatku patřilo 2 662 hektarů půdy. Součástí velkostatku byl cukrovar, sklárna a hostinec, které ale byly pronajaty. Zámek Koryčany byl trvalým sídlem rodiny.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 81 dostupné online

Zemřel náhle 4. ledna 1910 ve věku 45 let v Pressbaumu v Dolním Rakousku a byl pochován v Trauttmansdorffské hrobce v Horšovském Týně.Karel Ferdinand z Trauttmansdorffu na webu findagrave.com dostupné onlinePohřebiště rodu Trauttmansdorffů na webu royaltyguide.nl dostupné onlineKUNEŠ, Václav: Kostel svaté Anny Na Vršíčku. Kirche Sankt Anna auf dem Hügel 1507–2007; Horšovský Týn, 2016; s. 26

Rodina náhled|vlevo|Manželka Terezie, rozená Colloredo-Mansfeld (1869–1960, Wiener Salonblatt, 1889) náhled|vlevo|Manželka Terezie s dětmi (Wiener Salonblatt, 1898) V roce 1892 se oženil s hraběnkou Marií Terezií z Colloredo-Mansfeldu (1869–1960), dcerou rakouského ministra zemědělství Jeronýma Collordo-Mansfelda (1842–1881). Sňatek byl uzavřen 25. dubna 1892 ve Votivním kostele ve Vídni, svatební mši celebroval vídeňský arcibiskup kardinál Anton Gruscha. Vzhledem k vysokému postavení ženichova otce se svatba stala významnou společenskou událostí s účastí řady významných hostů.Wiener Salonblatt 1.5.1892; Vídeň, 1892; s. 6 dostupné onlineKromě řady příbuzných z rodin Trauttmansdorffů, Colloredo-Mansfeldů, Schwarzenbergů, Lichtenštejnů, Kinských, Khevenhüllerů, Clary-Aldringenů, Neippergů nebo Harrachů se svatby zúčastnila i řada předních představitelů státu, dvora a diplomatického sboru. Mezi hosty byli například předseda vlády Eduard Taaffe, ministr zeměbrany generál Zeno Welsersheimb, ministr zemědělství Julius von Falkenhayn, ministr školství Paul Gautsch, ministr obchodu Olivier de Bacquehem ministr spravedlnosti Friedrich Schönborn nebo haličský ministr Filip Zaleski. Císařský dvůr zastupovali nejvyšší dvorský maršálek Antal Szécsen, nejvyšší kuchmistr Heinrich Wolkenstein-Trostburg a nejvyšší štolba princ Rudolf z Lichtenštejna. Zahraniční diplomatický reprezentovali francouzský velvyslanec Albert Decrais, italský velvyslanec Constantino Nigra a španělský velvyslanec Rafael Merry del Val. Marie Terezie byla v roce 1893 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 104 ISBN 978-80-85955-39-2 Z manželství se narodilo pět dětí.Rodokmen rodiny Karla Ferdinanda Trauttmansdorffa dostupné online Po ovdovění se Marie Terezie podruhé provdala za Karlova mladšího bratra Adolfa (1877–1914), který padl za první světové války v Haliči, a znovu se stala vdovou.Rodokmen rodu Colloredo-Mansfeld dostupné online

1. Ferdinand Josef (1893–1932), důstojník c. k. armády, dědic velkostatku Obříství,Historie obce Obříství dostupné online ∞ 1921 Marie Vilemína princezna ze Schwarzenbergu (1896–1945) 2. Josef Hieronymus (1894–1945), důstojník wehrmachtu, později v protifašistickém odboji v Rakousku, popraven v dubnu 1945 v St. Pölten,Josef Hieronymus Trauttmansdorff in: Österreichisches Biographisches Lexikondostupné online ∞ 1932 Helena baronka Economo von San Serff (1908–1945, popravena spolu s manželem) 3. Hieronymus (1895–1948) 4. Aglaja Marie (1896–1977), ∞ 1917 Maximilian baron von Biegeleben (186–1976) 5. Karel Josef (1897–1970), ∞ 1924 Marie Gertruda baronka von Biegeleben (1892–1964)

Jeho starší bratr Alois (1863–1915) zdědil z otcova majetku velkostatky v Dolním Rakousku, působil jako státní úředník a zemřel jako důstojník c. k. armády na začátku první světové války.KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv Praha, 2020; s. 728 (heslo Trauttmansdorff-Weinsberg, Alois) ISBN 978-80-88304-18-0 Nejmladší bratr Adolf (1877–1914) převzal z rodového dědictví velkostatek Obříství ve středních Čechách a padl na začátku první světové války. Jejich sestra Marie Františka (1862–1940) byla manželkou dlouholetého českého místodržitele hraběte Karla Coudenhove (1855–1913).

Díky matce měl příbuzenské vazby na další významné osobnosti Rakouska-Uherska, jeho strýci byli knížata Jan II. z Lichtenštejna (1840–1929), Adolf Josef ze Schwarzenbergu (1832–1914), Alexander Schönburg-Hartenstein (1826–1896) a Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (1834–1921).Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2017; Brandýs nad Labem, 2016; 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9

Karel Ferdinand Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 24. března Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 4. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Pohřbení v Horšovském Týně Kategorie:Muži