Posvátno je osada, součást města Kelč v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Posvátno bylo v minulosti velmi specifickou obcí – z historických důvodů nemělo vlastní katastrální území a souvislý intravilán. Jednalo se o shluky konkrétních usedlostí či jednotlivé usedlosti v katastrálních územích Starého i Nového Města v Kelči.
Historie Počátky obce Posvátno sahají do poloviny 13. století, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) nově přeorganizoval celý kelečský prostor. Vedle původní staré Kelče nechal na místě původní obce Sázany založit Nové Město Kelč, přičemž část pozemků z těchto dvou částí města vyňal a nechal jej v přímé správě faráře (většinou významného kanovníka olomoucké kapituly). Součástí těchto majetků se staly i poddanské usedlosti. Biskup Bruno také stanovil práva a povinnosti těchto poddaných, kteří byli vyňati z pravomoci kelečského panství a stali se poddanými kelečského faráře. V historických pramenech pak byli napříště uváděni jako „lidé farářovi“ a jejich osada jako „ves lidí farářových“, popřípadě „ves u kostela sv. Petra a Pavla“. Název Posvátno se začal uvádět až mnohem později.
Usedlosti obce Posvátno ležely hlavně v souvislé linii podél hranice kostelních pozemků a pravděpodobně už tehdy i uvnitř Starého a Nového Města Kelč. Bohužel zakládací listina ani přesný rozpis majetku kelečské fary se z tehdejší doby nedochoval.
Práva a povinnosti poddaných této obce pak byly potvrzeny listinou biskupa Petra II. (1311–1316).
První známý soupis majetku je znám až z listiny z roku 1429, kde jsou uvedeny čtyři krčmy na Starém Městě, svobodný dům na Novém Městě a lázeň. K obci pak příslušelo 42 poddaných. K určitým změnám zcela určitě došlo během husitských válek, během nichž byla pravděpodobně spolu s Kelčí pustošena, ale o tom není známo více podrobností.
V roce 1560 je pak poprvé tato obec uvedena jako obec Posvátenská.
Významným mezníkem pro obec byl rok 1588, kdy si Posvátenští stěžovali u biskupa na faráře, že je nutí k nepovinným robotám. Výsledkem stížnosti byla pro Posvátno zásadní událost – v říjnu tohoto roku jim biskup Stanislav Pavlovský potvrdil jejich privilegia a povinnosti, daná už biskupy Brunem a Petrem II. ve 13. a 14. století, včetně nových, o kterých se dohodly se svou vrchností, farářem v Kelči. Biskup Pavlovský jim také ponechal jejich právo vybírat ze svého středu purkmistra, fojta a tři konšele. Úřad obce měl tedy pravomoci podobné jiným samostatným obcím panství. V nejasných kauzách se pak měli obracet na purkmistra a radu města Kelče. Na základě těchto privilegií byl pak postaven právní rámec fungování obce Posvátno až do roku 1850.
Další informace jsou z období po třicetileté válce, z roku 1675. Podle tzv. lánových rejstříků tvořilo Posvátno 30 usedlostí, z nichž sedm bylo pustých. Byli zde čtyři půlláníci, pět čtvrtláníků a čtrnáct domkařů.
V roce 1771, při zavádění číslování domů, bylo obci Posvátno přiděleno samostatné číslování. Bohužel se neví, kolik čísel popisných bylo tehdy Posvátnu přiděleno, ale dle o padesát let pozdějších záznamů to mohlo být cca 50 čísel.
Z roku 1830 je první podrobná mapa Starého a Nového Města, kde jsou zaznamenána čísla popisná všech tehdejších posvátenských domů. Je zde tak první přednější přehled rozsahu Posvátna v rámci obou kelečských katastrů. Podle ní největší koncentrace posvátenské zástavby byla na dnešní ulici Posvátno a Lázeňka na dolní části staroměstské návsi, přiléhající ke kostelu na Starém Městě Kelč, a na ulici Sázany a Pod Palérňou na Novém Městě Kelč.
V roce 1834 pak bylo v obci už 49 domů a žilo zde 339 obyvatel. Tito chovali 29 koní a 59 krav.
Posvátno mělo také vlastní samosprávu, a to až do roku 1850, kdy se stalo součástí politické obce Kelč. Nicméně samostatná správa jmění obce Posvátno trvala až do poloviny 20. století. I při sčítání obyvatel bylo Posvátno bráno jako samostatná osada. Ještě v roce 1890 je v Ottové slovníku naučném uvedeno u obce Posvátno 58 domů a 380 obyvatel.
Ve 20. letech 20. století se obyvatelé Posvátna dokonce pokusili opět osamostatnit. To se sice nepodařilo, ale v roce 1923 bylo rozhodnuto, že správa majetku bývalé obce Posvátno bude vedena samostatně a obyvatelé získají právo jmenovat každé čtyři roky vlastního hospodáře. Tento stav byl zrušen v roce 1942 a hospodářství Posvátna bylo trvale spojeno s Kelčí. S tím souviselo i přečíslování jednotlivých posvátenských domů na kelečská čísla popisná. Kdy toto přečíslování bylo přesně provedeno není známo, ale samostatná matrika pro obec Posvátno byla farním úřadem vedena až do roku 1949. Tím definitivně skončil poslední atribut Posvátna. Dnes z něj zbyl jen název jedné dlouhé ulice.
Podobné obce na podporu faráře založil biskup na Moravě vícekrát, ale žádná nevydržela bez přestávky prakticky až do 20. století.
Reference
Literatura KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Dějiny města Kelče. 1. vyd. Kelč; Olomouc: Město Kelč; Alda, 2004. 445 s. ISBN 80-85600-91-9. NEKUDA, Vladimír (ed.). Okres Vsetín: Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna Valašské Meziříčí; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost; Vsetín: Okresní úřad Vsetín, 2002. 963 s., s. barev. příloh, sv. 68. ISBN 80-86298-09-4.
Externí odkazy
Kategorie:Osady v okrese Vsetín Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Kelč