Gejza Dobrotka (17. dubna 1918 Kremnica – 10. ledna 2002 Bratislava) byl slovenský klinický psycholog, vysokoškolský pedagog a soudní znalec. Je považován za zakladatele forenzní psychologie v Československu. Patří k zakladatelům Katedry léčebné pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.HERETIK, Anton. Forenzná psychológia. Dotlač 4. vydania, v nakladateľstve Lindeni 1. vydanie. V Bratislave: Lindeni, 2022. .

Život Gejza Dobrotka se narodil 17. dubna 1918 v Kremnici. Po ukončení gymnázia v Banské Štiavnici, pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (FF UK), kde vystudoval obor klinická psychologie (1941). V roce 1944 zde obhájil doktorát z filozofie. V roce 1945 absolvoval studijní pobyt v Lipsku u německého psychologa, profesora Philipa Lersche.

Mezi lety 1945–1948 dělal poradce pro obchod a průmysl na Československém úřadu práce. Od roku 1951 působil jako klinický psycholog na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Bratislavě. Mezi lety 1962–1967 pracoval v Institutu pro další vzdělávání lékařů. Také externě přednášel na FF UK. V roce 1967 se vrátil na Katedru psychologie na FF UK, kde působil až do svého odchodu do starobního důchodu v roce 1983. Do roku 1975 vedl také Katedru léčebné pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1969 napsal habilitační práci Das paranoide Kind, na které spolupracoval s prof. Walterem Spielem z Vídně. V roce 1970 se stal docentem. Na FF UK přednášel psychologii osobnosti a forenzní psychologii. Působil také jako soudní znalec.

Po odchodu do důchodu nadále učil jako externista. V roce 1993 se stal profesorem. Od 1. července 1996 se stal vedoucím Katedry léčebné pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Komenského. Vedl grantové i diplomové práce a přednášel.

Působil také jako pedagog na Policejní akademii a spolupracoval se složkami Ministerstva vnitra. Zemřel 10. ledna 2002 v Bratislavě.

Vědecká kariéra Od padesátých let 20. století publikoval práce o významu a úloze forenzní psychologie. Spolupracoval s řadou osobností slovenské psychiatrie (Ernestem Guensbergerem (1912–1987) , Aloisem Janíkem (1926–2002), Jozefem Pogádym (1924–2004) a dalšími. Na počátku své vědecké kariéry publikoval řadu prací z oboru psychodiagnostiky. Jeho zásluhou patří Rorschachův test k základním metodám v klinické psychodiagnostice. Vytvořil mimo jiné vlastní systém pro vypracování diagnostiky agresivity ve struktuře osobnosti.

Teoretické a metodologické základy forenzní psychologie shrnul ve své dizertační práci Základní otázky forenzní psychologie (1969). Věnoval se analýze motivace trestné činnosti, delikvenci mladistvých, sociální prognostice, viktimologii atd. Řadu prací z oblasti forenzní psychologie publikoval ve spolupráci s Ústavem soudního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Komenského, především s jeho přednostou Milanem Kokavcem. Zavedl samostatnou výuku forenzní psychologie pro posluchače lékařských oborů, psychologie, speciální léčebné pedagogiky a práv. Napsal více než sto odborných textů a vysokoškolských skript. Svojí koncepce forenzní psychologie a projektivní psychodiagnostiky ovlivnil celou generaci klinických a forenzních psychologů. Přednášel na řadě vědeckých konferencí v Československu i v zahraničí.

Publikace a články – výběr Gejza Dobrotka za svého života nevydal ucelenou autorskou monografii, která by shrnovala základy jím budované forenzní psychologie. Tuto roli splnila až učebnice jeho žáka Antona Heretika Základy forenznej psychológie (1994), která na dílo Gejzy Dobrotky navazuje. 1955 – Detské zubné lekárstvo – spoluautor učebnice (s Jánom Ležovičem a kol.) 1995 – O mysticizme krvi a iných poverách: ľudové povery, rozprávky, náboženstvo, ľudové liečiteľstvo, veda – spoluautorství s Tatsuem Nagaiem a Ottou Prokopem 2001 – Sociálna patológia – recenzent publikace Vybrané odborné studie a články:Slovenská národná knižnica. (b.r.). Výsledky vyhľadávania: Dobrotka, Gejza. Digitálna knižnica SNK. Dostupné z: https://dikda.snk.sk/search?authors=Dobrotka,%20Gejza Diferenciálnodiagnostické úvahy o takzvaných uplatneniachtivých psychopatiách (1962) Faktory detskej a juvenilnej samovražednosti (1965) Ovplyvnenie účastníka cestnej dopravy psychotropikami (1976) Diagnostikovanie agresivity modelovou hrou u detí predškolského veku (1977) Toxikománia mladistvých z hľadiska forenznej medicíny a psychológie (1988) Empro - Rorschach ako projektívna technika interpersonálnych vzťahov (1994)

Kontroverzní kauza Cervanová Součástí profesní dráhy Gejzy Dobrotky byla jeho kontroverzní účast v roli soudního znalce v případu vraždy Ľudmily Cervanové. V roce 1981 vypracoval psychologické posudky, které se staly jedním z pilířů obžaloby a zásadně ovlivnily rozhodování soudu. V těchto posudcích u obžalovaných konstatoval nepříznivou „sociální prognózu“. Na tomto základě navrhl pro čtyři ze sedmi obžalovaných tresty smrti. Jeho znalecká činnost byla později podrobena kritice, neboť se ukázalo, že se jím stanovené prognózy u odsouzených nenaplnily. V roce 1993, během obnoveného soudního řízení, Dobrotka před senátem Krajského soudu v Bratislavě vypovídal znovu a veřejně přiznal, že se ve svých původních závěrech ohledně sociální prognózy obžalovaných mýlil.

Reference

Externí odkazy Seznam děl v Digitální knihovně SNK Gejza Dobrotka v Archivu Československé psychologie

Kategorie:Slovenští psychologové Kategorie:Soudní znalci Kategorie:Vysokoškolští pedagogové Kategorie:Narození 17. dubna Kategorie:Narození v roce 1918 Kategorie:Narození v Kremnici Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2002 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Muži