Karel hrabě z Trauttmansdorffu ( Carl Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg) (5. května 1872 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy – 1. dubna 1951 Weissenegg, Štýrsko) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil ve službách c.k. ministerstva zahraničí a zastával nižší posty v různých evropských zemích, za první světové války byl jako zplnomocněný ministr zástupcem velvyslance v Istanbulu (1914–1917). Později žil na statcích ve Štýrsku a za druhé světové války převzal s manželkou a synem dědictví Auerspergů v Čechách (Žleby).CHOBOT, Karel: Šlechtici sídlící v českých zemích jako nižší diplomatičtí úředníci zahraničních misí in: Genealogické a heraldické listy, Praha, 2004; s. 23 dostupné onlineBiografie Karla Trauttmansdorffa dostupné online
Životopis náhled|vlevo|Zámek Oberwaltersdorf (Dolní Rakousy), rodiště Karla Trauttmansdorffa Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů,Ottův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 672 patřil ke knížecí linii.Rodokmen Trauttmansdorffů na webu almanachdegotha dostupné online Narodil se na zámku Oberwaltersdorf v Dolním Rakousku jako mladší syn knížete Karla Jana Trauttmansdorffa (1845–1921) a jeho manželky Josefíny, rozené markraběnky Pallaviciniové (1849–1923).Gothaischer Hofkalender 1876; Gotha, 1875; s. 281 dostupné onlineRodokmen Trauttmansdorffů dostupné online Karel sloužil krátce v c. k. armádě a později byl veden jako poručík v záloze u 14. dragounského pluku.Gothaischer genealogischer Hofkalender 1897; Gotha, 1896; s. 259 dostupné online Vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a po složení diplomatických zkoušek v roce 1896 začínal jako atašé v Istanbulu.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 38 dostupné online V letech 1898–1902 působil jako vyslanecký sekretář v Londýně,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1902; Vídeň, 1901; s. 39 dostupné onlineGothaischer Hofkalender 1902; Gotha, 1901; s. 228 dostupné online na stejné pozici v Santiago de Chile (1902–1903)Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1903; Vídeň, 1903; s. 40 dostupné online a Petrohradě (1903–1905).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 250 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1904; s. 47 dostupné online Několik let strávil v Berlíně (1905–1911),Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1907; Vídeň, 1906; s. 44 dostupné online kde dosáhl titulu velvyslaneckého rady II. kategorie.Gothaischer Hofkalender 1909; Gotha, 1908; s. 229 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 274 dostupné online V letech 1911–1914 působil znovu v Londýně již jako velvyslanecký rada I. kategorie, respektive zástupcem velvyslance Alberta Mensdorffa.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 50 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 292 dostupné online
náhled|vlevo|Zámek Žleby, majetek Trauttmansdorffů 1942–1945 Po vypuknutí první světové války a přerušení diplomatických styků s Velkou Británií se vrátil do Vídně, poté byl povolán na vyslanectví do Mnichova, kde strávil jen několik měsíců v roce 1914. V letech 1914–1917 byl velvyslaneckým radou, respektive zplnomocněným ministrem v Istanbulu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 296 dostupné online V této funkci byl zástupcem velvyslance Johanna Pallaviciniho, který byl bratrancem jeho matky.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1895; s. 812–813 dostupné online Na konci první světové války byl s titulem zplnomocněného ministra a vyslance veden ve stavu disponibility na ministerstvu zahraničí a po zániku monarchie v roce 1918 penzionován.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 373 dostupné online
Po roce 1918 pobýval například v Trauttmansdorffském paláci ve Vídni (ulice Herrengasse 21).Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1920; s. 1382 dostupné online V roce 1923 koupil ve Štýrsku zámek Weissenegg, kde se trvale usadil.Gothaischer Hofkalender 1929; Gotha, 1929; s. 312 dostupné online Za druhé světové války převzal spolu s manželkou dědictví po švagru Ferdinandovi z Auerspergu (1887–1942).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 453, 580, 602 Jednalo se o rozsáhlé velkostatky Žleby a Slatiňany.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000; s. 267 ISBN 80-85983-16-8 Karel Josef příležitostně pobýval na zámku Žleby, zatímco syn Josef se nastěhoval do slatiňanského zámku. I když v roce 1945 získala rodina od okresního úřadu v Chrudimi potvrzení o národní spolehlivosti, všechny majetky v Československu byly znárodněny na základě Benešových dekretů.Potomek šlechticů zámek nevysoudil na webu idnes 8. dubna 2022 dostupné onlineKolektiv: Zámek Slatiňany, Národní památkový ústav Sychrov, 2015; s. 72–73 ISBN 978-80-905871-3-7
Zemřel na zámku Weissenegg 1. dubna 1951 ve věku 78 let a byl pochován na nedalekém hřbitově v Enzelsdorfu poblíž Štýrského Hradce.Pohřebiště rodu Trauttmansdorffů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Tituly a ocenění Jako mladší syn knížete měl nárok na šlechtický titul hraběte a v roce 1896 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 201 dostupné online Během působení v diplomatických službách získal ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 57 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 344 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1903) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s hvězdou (1913)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (Německo) 60x60pixelů komandér Řádu Isabely Katolické (Španělsko) 60x60pixelů rytíř Královského řádu Viktoriina (Spojené království) 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (Osmanská říše) 60x60pixelů rytíř Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko)
Rodina V roce 1905 se oženil s princeznou Marií z Auerspergu (1880–1960), dcerou knížete Františka Josefa z Auerspergu (1856–1938), majitele rozsáhlých velkostatků v Čechách.Rodokmen Auerspergů dostupné online Svatba se konala 2. května 1905Gothaischer Hofkalender 1906; Gotha, 1905; s. 111, 228 dostupné online v kapli Auersperského paláce ve Vídni. Kromě nejbližší rodiny se obřadu zúčastnila také řada dalších příbuzných z předních šlechtických rodin (Kinští, Schwarzenbergové, Montenuovo, Oettingenové, Windischgrätzové), císařský dvůr zastupoval nejvyšší císařský hofmistr kníže Rudolf z Lichtenštejna.Wiener Salonblatt 6. května 1905; Vídeň, s. 12 dostupné online Marie Trauttmansdorffová byla po sňatku jmenována dámou Řádu hvězdového kříže (1905), později se stala i c. k. palácovou dámou.POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 57–58 ISBN 978-80-85955-39-2 Z manželství se narodilo deset dětí, nejstarší syn Josef Karel (1906–1985) převzal spolu s rodiči v roce 1942 majetek v Čechách.Rodina Karla Trauttmansdorffa dostupné online Josef Karel byl s rodinou v roce 1945 deportován do Rakouska.BUŠTA, Jaroslav: Poválečné osudy zámkku Slatiňany a jeho vnitřního zařízení in: Osudy konfiskátů. Výzkum provenience a problematika přesunů kulturního majetku v Československu na základě prezidentských dekretů., Ústav dějin umění Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 50–51 ISBN 978-80-88283-31-7
Karlův starší bratr Ferdinand (1871–1915) byl poslancem říšské rady a jako důstojník c. k. armády zemřel za první světové války v Rusku na úplavici.Ferdinand Alfons z Trauttmansdorffu na webu Rakouského parlamentu dostupné online Jeho syn Karel Josef (1897–1976) zdědil v roce 1921 hlavní majetek Trauttmansdorffů v Československu (Horšovský Týn, Jičín).KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomosy aristokratických rodin v Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 119–120 ISBN 978-80-7469-147-8KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 2.; Praha, 1997; s. 194, 643–644 ISBN 80-85983-14-1
Odkazy
Reference
Literatura POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2017; Brandýs nad Labem, 2016; 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9
Karel Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Úmrtí 1. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Muži