Sava Kovačević (, 25. ledna 1905, Nudo, Černá Hora – Vrbnica, 13. června 1934, Nezávislý stát Chorvatsko) byl jugoslávský partyzán z Černé Hory a člen jugoslávské komunistické strany.
Biografie
Dětství
Kovačević vyrostl na venkově. Kvůli těžké hospodářské situaci své rodiny nemohl studovat. Základní školu vychodil ve vesnici Zaslap, kam musel docházet, neboť v jeho vesnici škola nebyla. Ačkoliv se učitel přimlouval, aby Sava dále studoval, rodiče mu toto neumožnili z finančních důvodů a navíc by střední škola byla příliš daleko. Nakonec se tak věnoval dále práci rolníka.
Mládí a politická činnost
V roce 1925 (ve dvaceti letech) vstoupil do jugoslávské komunistické strany, která působila v ilegalitě. V ní působil i jeho bratr Nikola, který byl starší a který na něj měl značný vliv. Sám Sava byl nadšeným čtenářem stranické literatury. Různé funkce sbíral v druhé polovině 30. let 20. století. Byl také jedním z členů vedení Dělnicko-rolnické strany v Černé Hoře (která naopak měla pozici legální partaje). Organizoval různé stávky zemědělců, dělníků a snažil se pro svoji věc získal na černohorském venkově co nejvíce lidí.
Protože zjistil, že se jako prostý sedlák nedokáže uživit, rozhodl se zaměstnat se u větší firmy. Již jako mladý pracoval jako lesník pro záhřebskou firmu Ombli. Za ušetřené peníze kupoval knihy a pokušel se dostudovat sám. Jako lesník zpracovával kmeny přímo na místě. Těžba dřeva probíhala v pohoří Bijela gora nedaleko od hranic s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Poté pracoval nějakou dobu v dole Trepča, kde sestavoval lanovku, a v tiskárně časopisu Vreme v Bělehradu. Podílel se rovněž na stavbě mostu krále Alexandra (přechůdce pozdějšího Sávského mostu). Z Bělehradu byl následně vyhozen a pracoval jako lesní nebo silniční dělník.
Několikrát byl zatčen policií a souzen i před Státním soudem na ochranu státu. Před úřady se zhruba rok skrýval, např. v roce 1936 v lese, kdy bylo zatčeno cca 30 komunistů v jeho regionu. Byl nicméně osvobozen. Jeho zatčení jen několik dní před vypuknutím války vzbudilo značnou nevoli jeho sympatizantů, i tehdy byl propuštěn.
Druhá světová válka
Za druhé světové války vstoupil do boje a připravoval povstání v Černé Hoře. Konflikt jej zastihl již jako zkušeného politického aktivistu. Celá jeho rodina se zapojila do boje proti okupačnímu vojsku. Kovačević zorganizoval nejprve jednotku ve městě Bosansko Grahovo, následně byl jedním z organizátorů povstání v severozápadní Černé Hoře okolo Nikšiće. Grahovo dokázal osvobodit od italské armády. Od května 1942 byl členem Vrchního velení partyzánského vojska. Velel jednotkám v Hercegovině. Kovačevićova jednotka bojovala také v Bosenské krajině proti chorvatským fašistům, a to v operaci, která byla pro partyzány značně úspěšná. Účasntil se také bitvy na Neretvě.
Po bitvě na Sutjesce, které se účastnil, byl jmenován velitelem 3. úderné divize. V boji také dne 13. června 1943 zahynul, a to nedaleko vesnice Krekovi.
Odkaz
Posmrtně získal titul Lidového hrdiny Jugoslávie () a vesnice Savino Sela u Vrbasu byla přejmenována na jeho počest. Partyzánský kult v Jugoslávii jeho úlohu a význam značně zveličil, především jeho tragickou smrt v boji.
Sava Kovačević rovněž obdržel Kutuzovův řád SSSR.
Ve filmu Sutjeska jeho úlohu hrál herec Ljuba Tadić. Na jeho počest bylo složeno i několik písní, především věnovaných bitvě na Sutjesce, při které padl při útoku na německé pozice. Jednou z nich je např. "Što to huči Sutjeska" (Jak hučí Sutjeska) nebo "Sivi sokole").
V Bělehradě po něm byla pojmenována ulice, která se dnes jmenuje Mileševska. Na ulici je rovněž umístěna Kovačevićova pamětní deska. Ulice v dalších městech bývalé Jugoslávie byly pojmenovány po Kovačevićovi. V Zemunu jeho název získala část města a stejně tak i obytný blok v Bělehradě.
V místě bitvy se dnes nachází Kovačevićův památník. Další významný stojí ve městě Bosansko Grahovo.Portál stavby na stránkách Spomenik Database
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jugoslávští partyzáni Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Úmrtí v roce 1943