Mykoremediace (z řeckého mykós – houba a latinského remedium – uvedení do rovnováhy) je forma bioremediace, při níž jsou houby používány k degradaci, izolaci nebo transformaci kontaminantů v půdě, vodě či ovzduší.Liu, X. (2025). "Fungi used with Mycoremediation as a Sustainable Solution for Environmental Pollution", Microbial Bioactives, 8(1), 1-11, 10463 Dostupné online Mykoremediace je považována za ekologicky šetrnou a potenciálně nízkonákladovou metodu obnovy životního prostředí zasaženého antropogenním znečištěním, včetně ropných látek, těžkých kovů či pesticidů. Jedná se o obdobu metod, kde se pro remediaci používají bakterie nebo rostliny.Sharma, S. (2012). "Bioremediation: features, strategies and applications." Asian Journal of Pharmacy and Life Science 2231: 4423. Dostupné online
Mechanismus působení Houby disponují komplexními metabolickými schopnostmi založenými na produkci extracelulárních enzymů (např. peroxidáz a lakáz), které transformují persistentní organické polutanty. Tento proces však nemusí vést k okamžité detoxikaci neboť vzniklé metabolity mohou být pro ekosystém i nadále toxické a jejich další odbourávání závisí na součinnosti s dalšími mikroorganismy.
Mykoremediace využívá několika základních mechanismů obnovy znečištěných prostředí, jejichž princip je založen jak na rozkladu nežádoucích látek, tak na akumulaci a zakoncentrování těžkých kovů, což umožnuje snaží odstranění tohoto druhu znečišťujících látek. Tři mechanismy specifické pro metabolismus hub jsou následující
Ligninolytické enzymy: Sekretované enzymy, jako jsou laktázy a peroxidázy, rozkládají aromatické struktury v polyaromatických uhlovodících (PAU) a dalších perzistentních organických znečišťujících látkách. Myceliální síť: Mycelium zesnadňuje dostupnost kontaminantů a podporuje aeraci substrátu, což napomáhá aerobní degradaci nežádoucích složek v půdách s nízkou hladinou kyslíku. Biosorpce kovů: Některé druhy hub mohou absorbovat a akumulovat těžké kovy prostřednictvím svých buněčných stěn a biochemických mechanismů.
Příklady použití Mykoremediace našla uplatnění nebo byla cílem výzkumných projektů v několika oblastech zněčištění životního prostředí, snad největší uplatnění mají houby v degradaci ropných látek. Studie uvádějí, že některé houby mohou snížit koncentrace polyaromatických uhlovodíků v kontaminované půdě o 80 % během tří až čtyř týdnů. Mezi konktrétní testované kontaminanty lze zařadit antracen, fluoranthen a pyren. Houby jako Aspergillus niger a Penicillium chrysogenum prokázaly schopnost absorbovat olovo, kadmium a rtuť z kontaminované půdy či vodních systémů. Těchto schopností by mohlo být využito v restaurování důlních oblastí. Některé ligninolytické houby rozkládají rezidua pesticidů přetrvávající v zemědělských půdách.Pandey, C., D. Prabha and Y. K. Negi (2018). Mycoremediation of common agricultural pesticides. Mycoremediation and Environmental Sustainability: Volume 2, Springer: 155–179. doi:10.1007/978-3-319-77386-5_6 Dostupné online Za zmínku stojí též studie porovnávající účinek hub a rostlin na znečištění olovem a insekticidem lindanem, ve které byl prokázán vysoký potenciál hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) v remediaci oblastí znečistěných těmito polutanty.
Užívané druhy Mezi nejčastěji studované a využívané druhy hub v mykoremediaci patří:
Pleurotus ostreatus (hlíva ústřičná) — schopna degradovat PAU v půdách znečištěných ropou. Phanerochaete chrysosporium — druh houby bílé hniloby s vysokou aktivitou ligninolytických enzymů. Slouží též jako modelový organismus pro houby bílé hniloby. Aspergillus spp., Penicillium spp., Fusarium spp. — využívají se pro biodegradaci uhlovodíků a biosorpci kovů.Gupta, S., S. Fernandes, H. Gupta and S. Rathod (2021). "Assessment of mycoremediation potential of Fusarium Spp. on polycyclic aromatic hydrocarbon in Western India." Int. J. Sci. Res. Sci. Technol 8: 509–515. doi:10.32628/IJSRST218571 Dostupné online
Výhody a limity Mezi výhody mykoremediace lze zahrnout zejména fakt, že se jedná o méně invazivní rešení v porovnání s mechanickými nebo chemickými meodami sanace. Vzhledem ke svému rozvinutému enzymatickému aparátu mohou houby rozkládat široké spektrum znečišťujících látek a přežívají v řadě prostředí které jsou nehostinné pro jiné organismy užívané pro bioremediaci, jako například v prostředí bez přístupu světla nebo v prostředí kontaminovaném látkami (azobarviva, fenolické látky, těžké kovy), které je díky jejich chemické odolnosti náročné odstranit jinými remediačními metodami.Zehnder,A. J. B., 19911956781, English, Book, USA, 9780471882268, New York, Biology of anaerobic microorganisms., (xii + 872 pp.), John Wiley and Sons Inc., Biology of anaerobic microorganisms., (1988) ISBN 9780471882268 doi:10.5555/19911956781
Limitujícími faktory použití mykoremediace je například závislost účinnosti sanace na druhu houby, podmínkách prostředí (teplota, vlhkost, pH) a typu kontaminantu. Většina aplikací je zatím ve fázi pilotních studií nebo laboratorních experimentů, nikoli rozsáhlých komerčních implementací, na rozdíl od starších forem bioremediace.Kulshreshtha, A., R. Agrawal, M. Barar and S. Saxena (2014). "A review on bioremediation of heavy metals in contaminated water." IOSR Journal of Environmental Science, Toxicology and Food Technology 8(7): 44–50. . Dostupné online
Populární kultura Americký mykolog Paul Stamets popularizoval mykoremediaci ve své knize Mycelium Running: How Mushrooms Can Help Save the World, ve které popisuje myšlenky a příklady využití hub v sanaci životního prostředí.https://library.uniteddiversity.coop/Permaculture/Mycelium_Running.pdf
V populární kultuře bylo téma mykoremediace také ilustrováno v japonském animovaném filmu Naušika z Větrného údolí, kde masivní houbové porosty pomáhají čistit svět po globální jaderné válce.
Reference
Kategorie:Bioremediace Kategorie:Mykologie