Jan Nepomuk Egon lantkrabě z Fürstenbergu ( Johann Nepomuk Joachim Egon Landgraf zu Fürstenberg in der Baar und zu Stühlingen ) (21. března 1802 Vídeň – 10. ledna 1879 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Fürstenbergů. Od mládí působil ve státní správě v Českém království, kde zastával řadu nžších funkcí. V letech 1853–1873 byl vrchním ceremoniářem císařského dvora (Ober-Ceremonienmeister). Nakonec se stal členem Panské sněmovny (1867) a rytířem Řádu zlatého rouna (1869).
Životopis náhled|vlevo|Zámek Weitra (Dolní Rakousy), hlavní rodové sídlo Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil k lantkraběcí linii sídlící v Rakousku.Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8 Narodil se ve Vídni jako nejstarší syn Bedřicha Karla Fürstenberga (1774–1856), dlouholetého nejvyššího maršálka císařského dvora, a jeho manželky Marie Terezie, rozené princezny ze Schwarzenbergu (1780–1870).Rodokmen Fürstenbergů dostupné online Jan Egon studoval na gymnáziu a od roku 1818 práva na vídeňské univerzitě. Vstoupil do státních služeb, začínal jako konceptní praktikant v úřadu nejvyššího purkrabství v Praze. V rychlém sledu vystřídal pozice krajského komisaře v Českých Budějovicích (1828–1829), v Chrudimi (1829–1831) a ve Slaném (1831–1832).Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1832; Praha, 1832; s. 39 dostupné online Poté se vrátil do Prahy, kde byl od roku 1832 guberniálním sekretářem a od roku 1835 skutečným guberniálním radou české zemské vlády spolu s členstvím v různých komisích. V Praze v té době trvale žil v Chotkově paláci na Malé Straně.Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1843; Praha, 1843; s. 34–35 dostupné online V roce 1847 státní službu opustil.
náhled|vlevo|Fürstenberský palác ve Vídni V roce 1853 byl jmenován do funkce nejvyššího ceremoniáře císařského dvora, která byla neobsazena několik let.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1853; Vídeň, 1853; s. 1 dostupné online V tomto úřadu setrval do roku 1873. Mezitím se po obnovení parlamentního systému zapojil do politiky a v letech 1867–1871 byl poslancem dolnorakouského zemského sněmu. Mezitím byl v roce 1867 jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny, kde mu bylo o rok později potvrzeno dědičné členství.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1874; Vídeň, 1874; s. 233 dostupné online
Po otci byl majitelem několika velkostatků v Dolním Rakousku, jednalo se o fideikomis Weitra s připojenými statky Reinpolz a Ennsegg. Celková rozloha velkostatků činila 6 673 hektarů půdy.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark 1908; Praha, 1908; s. 69–71 dostupné online Hlavním rodovým sídlem byl zámek Weitra. Velká část tehdejšího Vitorazska zasahovala do oblasti dnešních jižních Čech a velkostatek Vyšné o rozloze přes 2 000 hektarů půdy připadl v roce 1920 k Československu.KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin v Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 32 ISBN 978-80-7469-147-8HORČIČKA, Radek a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků. Praha, 2021; s. 153 ISBN 978-80-86781-43-3 Ve Vídni rodina sídlila v Palais Erdödy-Fürstenberg (Himmelpfortgaße 13, Innere Stadt).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1860; Vídeň, 1860; s. 10 dostupné onlinePalác Erdödy-Fürstenberg na webu burgen-austria.com dostupné online
Zemřel 10. ledna 1879 ve věku 76 let a byl pochován v rodové hrobce v obci Unserfrau-Altweitra poblíž hlavního rodového sídla.Pohřebiště Fürstenbergů v 19. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1834 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1835; Vídeň, 1835; s. 81 dostupné online a při nástupu do funkce nejvyššího ceremoniáře obdržel v roce 1854 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 92 dostupné online Během svého působení ve státních službách a u dvora obdržel několik vyznamenání v Rakousku i v zahraničí,Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 10 dostupné onlineOesterreichisch-ungarischer Ordens Almanach; Vídeň, 1876; s. 126 dostupné online nakonec byl v roce 1869 dekorován Řádem zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie, Praha, 1991; s. 271 Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1869) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1865)
Zahraničí 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Prusko) 60x60pixelů komandér Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
Rodina V roce 1836 se v Praze oženil s princeznou Karolínou z Auerspergu (1809–1900),Gothaischer Hofkalender 1839; Gotha, 1838; s. 71, 94 dostupné online dcerou Vincence z Auerspergu (1763–1833).Rodokmen Auerspergů dostupné online Karolína byla později dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1897; s. 144 dostupné online Z manželství se narodilo šest dětí.
1. Bedřich Kristián (1837–1839) 2. Terezie Eleonora (1839–1920), dáma Řádu hvězdového kříže 3. Luisa Marie (1840–1925), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1864 Alois (Louis) von Rechberg (1835–1877), c. k. komoří, syn ministra zahraničí Johanna Rechberga 4. Eduard Egon (1843–1932), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen Panské sněmovny, majitel velkostatku WeitraEduard Egon Fürstenberg na webu Rakouského parlamentu dostupné online 5. Gabriela (1844–1930) 6. Vincenc Egon (1847–1896), c. k. komoří
V různých sférách veřejného života se uplatnili i jeho mladší bratři, Josef Arnošt (1808–1892) byl právníkem a prezidentem zemského soudu v Brně, nejmladší bratr Arnošt Egon (1816–1889) byl poslancem říšské rady. Ze sourozenců nejvíce vynikl kardinál Bedřich z Fürstenberka (1813–1892), dlouholetý arcibiskup v Olomouci (1853–1892). Všichni tři bratři byli také poslanci moravského zemského sněmu.MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Matice moravská, Brno, 2012; s. 199–203 ISBN 978-80-7325-272-4
Odkazy Reference
Literatura POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2017, Brandýs nad Labem, 2016; 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9 Externí odkazy Johann Egon Fürstenberg na webu Rakouského parlamentu
Jan Egon Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Narození 21. března Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1879 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži