XVII. sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické se konal ve dnech 26.–29. října 1933 v Praze.
Pozadí ČSDSD byla od 7. prosince 1929 součástí druhé vlády Františka Udržala, kde zastávala tři ministerstva (ministerstvo školství, ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo pro zásobování lidu). V Československu vrcholila hospodářská krize i krize nezaměstnanosti. V lednu 1933 se pokusila část České obce fašistické o puč v Židenicích, koncem ledna pak Německý prezident Paul von Hindenburg jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem.
Sjezd náhled|Smetanova síň Obecního domu, kde se sjezd konal Sedmnáctý sjezd se konal ve dnech 26. až 29. října 1933 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Noviny Rudá Rovnost popsali atmosféru sjezdu jako podobnou roku 1920, kdy sociální demokracie stála před novými výzvami a nejistotou.Sjezd sebevědomí a odvahy, Rudá Rovnost: týdeník komunistické oposice v ČSR. Brno: Ladislav Vacarda, 1933(44), s. 1. Dostupné online Začal v 9:35 dopoledne dopoledne zpěvem Internacionály pěveckým spolkem Typografia a úvodním proslovem Antonína Hampla. Poté proběhlo odeslání zdravice ze sjezdu prezidentu Masarykovi a projev solidarity s německými dělníky po nástupu Hitlera k moci. Poté proběhly krátké projevy zahraničních hostů. Odpoledne byly přečteny zprávy o činnosti strany (Antonín Remeš), zpráva o politické situaci a činnosti v Národním shromáždění (Alfréd Meissner). Druhý den proběhly referáty (na sjezdu předložili lidé kolem časopisu Dělnická osvěta tzv. Memorandum sedmnácti)ULRYCH, Lukáš. Vývoj českého sociálnědemokratického hnutí, jeho struktury a programu od svého počátku po novodobé obnovení. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filosofie, 2015. Dostupné online a třetí den hlasování o rezolucích. Sjezd se usnesl na těchto rezolucích:
Reaguje na nástup fašismu v Německu (nástup Hitlera) a Rakousku (nástup Dolfusse), který vnímá jako přímé ohrožení míru a demokracie. Strana deklaruje svou připravenost bránit československou republiku všemi prostředky a volá po úzké spolupráci s národními socialisty. Odmítá neřízený kapitalismus i extrémy v podobě deflace či nekontrolované inflace a prosazuje přechod k plánovitému hospodářství. Požaduje zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně, státní investice do veřejných prací pro snížení nezaměstnanosti a posílení obchodních styků se spojenci. Zdůrazňuje, že cíle socialismu lze naplnit pouze skrze mezinárodní spolupráci dělnické třídy. Vyjadřuje plnou podporu aktivitám Internacionály a solidaritu se sesterskými stranami v jiných zemích. Vyzývá k maximální podpoře nadcházející dělnické olympiády v roce 1934, která má být masovou demonstrací síly a jednoty pracujících. Akce nemá být jen sportovní událostí, ale hlavně politickým vyjádřením věrnosti demokracii a odporu k totalitě. Požaduje nápravu zákonů z roku 1927, které omezily pravomoci obcí a okresů, a volá po jejich opětovné demokratizaci. Klíčovým bodem je návrh na oddlužení samospráv pomocí státních půjček a vytvoření stabilního systému jejich financování. Sjezd oficiálně ukládá vedení strany, aby prosazovalo právní uznání Sovětského Ruska a upevňovalo hospodářské vazby v rámci Malé dohody. Zároveň vyjadřuje hlubokou solidaritu se všemi socialisty, kteří jsou ve světě pronásledováni nedemokratickými režimy.
Následovala volba vedení strany. Do Ústředního výkonného výboru byli zvoleni
Odkazy
Reference
Kategorie:Sjezdy SOCDEM Kategorie:Události v Praze 1 Kategorie:Události roku 1933