XXI. sjezd Československé sociální demokracie se konal ve dnech 14.–16. listopadu 1947. Jednalo se o poslední sjezd před násilným sloučením s Komunistickou stranou Československa v roce 1948.
Pozadí Parlamentní volby v roce 1946 již byly podřízeny Košickému vládnímu programu a všechny strany musely být zapsány na jednotné kandidátce Národní fronty. Ve volbách získala ČSSD 12,1% hlasů a 37 mandátů. Naopak KSČ získala přes 40 procent hlasů a první místo, přičemž vznikla první vláda Klementa Gottwalda. V té získala ČSSD tři křesla, včetně náměstka ministerského předsedy. I přesto se v sociálnědemokratických kruzích začalo objevovat volání po revizi programu. Hlavním tématem, ke kterému se upírala pozornost delegátů před i během sjezdu, byla volba předsedy. Mezi protikandidáty Zdeňka Fierlingera byli zmiňovaní například Ivan Dérer nebo Vojta Beneš, následně se však stal kompromisním kandidátem Bohumil Laušman. Do posledních chvil však nebylo jisté, kdo volbu vyhraje.ULRYCH, Lukáš. Vývoj českého sociálnědemokratického hnutí, jeho struktury a programu od svého počátku po novodobé obnovení. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filosofie, 2015. Dostupné online BLAŽEK, Petr. Na rozcestí. Brněnský sjezd ČSSD v listopadu 1947. In FAJMON, Hynek; BALÍK, Stanislav; HLOUŠKOVÁ, Kateřina. Dusivé objetí: Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. s. 153-161.
Sjezd Sjezd se konal ve dnech 14. až 16. listopadu 1947. Zahájil jej předseda strany Zdeněk Fierlinger a předseda sjezdu Bohumil Laušman.Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 1947(265), s. . Dostupné online Zazněly také zdravice od zahraničních hostů, včetně již tradiční Labouristické strany. První den byly předneseny referáty o členské základně a o sjednocení se slovenskými sociálními demokratyVOŠAHLÍKOVÁ, Pavla. Československá sociální demokracie a Národní fronta. Praha: Academia, 1985, s. 78, Dostupné online Druhý den přednesli referáty i staří členové strany (Vojta Beneš, Ivan Dérer, Alfréd Meissner), kteří zdůrazňovali zejména nutnost kontinuity s předválečnou sociální demokracií.
Největší pozornost sjezdu se však soustředila na volbu vedení, která měla proběhnout třetí den. Hlavními kandidáty na předsedu strany byl Bohumil Laušman jako zastánce umírněných sociálních demokratů a Fierlinger jako prodloužená ruka komunistů. Zvítězil Laušman s 283 hlasy oproti Fierligerovým 182, třetí kandidát Oldřich John přesvědčil 2 delegáty a jeden hlas byl neplatný.BROŽ, Jan. Boj o sociální demokracii ve druhé polovině roku 1947. Bakalářská práce. Praha: Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze, 2012. Dostupné online
Zahraniční hostéSociální demokracie roste a sílí, Čin: list české sociálně-demokratické strany dělnické pro osvobozené části Moravy. V Brně: Česká sociálně-demokratická strana dělnická, 1947(266), s. 3. Dostupné online
Fernand Larock – šéfredaktor Le Peuple, zástupce belgické delegace Kazimír Rusinek – předseda PPS a ministr práce, zástupce polské delegace Julius Deutsch – za rakouskou socialistickou stranu Rickard Lindström– předseda poslaneckého klubu sociálně demokratické strany ve Švédsku Gustav Pedersen– místopředseda norské sněmovny Walther Bringolf – švýcarský delegát Árpád Szakasits – za maďarské sociální demokraty Koos Vorrink – poslanec Nizozemského parlamentu Mavev – zástupce bulharské sociální demokracie Piccio – italský zástupce
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Sjezdy SOCDEM Kategorie:Události roku 1947