Telonemia (česky někdy překládáno jako telonemidi) jsou kmenem, případně třídou (jakožto Telonemea) resp. řádem (Telonemida) mikroskopických eukaryotních volně žijících jednobuněčných bičíkovců.

Morfologie Telonemidi mají mikroskopickou velikost, zpravidla nepřesahující 10 μm. Vyznačují se unikátní stavbou buňky s neobvyklým relativně složitým, vícevrstvým cytoskeletem a výskytem struktur, které jsou podobné strukturám typickým pro některé vnitřní taxony superskupiny SAR, jako jsou roztrojené vláknité výrůstky mastigonemy na jednom ze dvou bičíků (jako u stramenopilních řas), kortikální alveoly, typické pro Alveolata, či vláknité panožky (filopodia), typické pro Rhizaria. Jejich mitochondrie mají tubulární (trubicovité) kristy.

Ekologie a rozšíření Živí se fágotroficky, potravou jsou jim bakterie a drobný fytoplankton (pikoplankton až nanoplankton). Environmentální vzorky ukázaly jejich široké rozšíření ve vodních ekosystémech, včetně oligotrofních (potravně chudých). Jejich výskyt byl prokázán v Indickém, Severním ledovém i Jižním oceánu a jejich okrajových mořích, jakož i ve Středozemním a Baltském moři, a to včetně hlubokomořského výskytu. Sladkovodní výskyt byl prokázán v Norsku, Finsku, Francii, Kanadě, Japonsku i v Antarktidě.

Fylogenetické zařazení a taxonomická klasifikace

Historie popisu druhů Prvním popsaným druhem byla Telonema subtilis, objevená v roce 1913 mezi kulturami zelených řas a ruduch. Druhým byla Telonema antarcticum, popsaná teprve v roce 2005 a později z morfologických i fylogenomických důvodů přejmenovaná na Lateronema antarctica. Genomické analýzy totiž ukázaly, že jsou telonemidi tvořeni dvěma přirozenými podskupinami (dosud bez taxonomického pojmenování), pracovně označovanými jako TEL1, zahrnující T. subtilis, a TEL2, zahrnující L. antarcticum.

V roce 2022 bylo v kladu TEL1 popsáno 6 dalších druhů, třebaže multigenovými analýzami bylo toto zařazení spolehlivě potvrzeno zatím pouze u třech: Telonema subtilis, Arpakorses versatilis a Arpakorses idiomastiga; třemi dalšími jsou pak Telonema papanine, Telonema rivulare a Telonema tenere. V roce 2025 pak přibyl popis nových druhů Microkorses curacao, Hyaliora molinica a Telonema blandense.

Do kladu TEL2 dosud přidal objev z roku 2025 pouze jediný další druh, pracovně popsaný jako Telonemia sp. DSEL18.

Taxonomická klasifikace Hierarchie monotypických taxonů telonemidů se diverzifikuje až na úrovni rodů, podle stávajících fylogenetických multigenových analýz pravděpodobně rozčlenitelných do dvou kladů (bez taxonomického popisu): Kmen Telonemia třída Telonemea řád Telonemida čeleď Telonemidae klad „TEL1“: rod Arpakorses (přirozenost rodu některé studie nepotvrzují) Arpakorses idiomastiga Arpakorses versatilis rod Hyaliora Hyaliora molinica rod Microkorses Microkorses curacao rod Telonema Telonema blandense Telonema papanine Telonema rivulare Telonema subtile (původně popsaný jako Telonema subtilis ) Telonema tenere klad „TEL2“: rod Lateronema Lateronema antarctica (původně popsaný jako Telonema antarcticum ) incertae sedis Telonemia sp. DSEL18

Fylogenetické zařazení Fylogenetické postavení telonemidů bylo dlouho nejasné. První známý rod Telonema subtile byl například na základě morfologických hledisek zařazen do dnes již překonaného kmene Opalozoa, který zahrnoval tak rozdílné podskupiny jako apusomonády, jakobidy, katablefaridy apod., a byl tedy polyfyletickým seskupením.

Po jejich identifikaci jako samostatné skupiny byli telonemidi řazeni do blízkosti chromalveolátních skupin haptofyt či skrytěnek; Thomas Cavalier-Smith je například řadil v r. 2015 jako třídu dnes již zastaralého podkmene Corbihelia v rámci kmene Cryptista. Genomické analýzy je v současnosti (po roce 2020) zpravidla řadí jako sesterskou skupinu kladu SAR, tvořící s ním superskupinu TSAR, ale spolehlivě není vyloučeno ani jejich postavení jako sesterské případně vnitřní skupiny superskupiny Haptista, případně blízké Hemimastigophora nebo Provora (je nutné připomenout, že v posledních dvou eventualitách vznikly podporující studie ještě před identifikací superskupiny Disparia, podložené novými genomickými daty, a s její definicí nejsou slučitelnéDisparia podle definice zahrnují Hemimastigophora a Provora, ale zároveň nezahrnují Telonemia).

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Protisté Kategorie:Chromalveolata