Kostel Saint-Robert je bývalý klášterní kostel nalézající se ve francouzské obci Saint-Robert v departementu Corrèze v regionu Nová Akvitánie. Stejně jako většina klášterních budov v této oblasti, i tento klášter s kostelem prošel po období rozkvětu v 11. a 12. století obdobím úpadku během stoleté války a později i hugenotských válek, během nichž došlo k nevratnému poškození budov kláštera a úpadku náboženského života.
Historie V roce 1043 založil svatý Robert de Turlande benediktinské opatství de La Chaise-Dieu.
Kolem roku 1079 nebo 1080 bylo založeno převorství v obci Saint-Robert, které bylo závislé na opatství La Chaise-Dieu. Založení tohoto převorství je připisováno vikomtům z Combornu. Světská moc převorství byla pod ochranou vikomtů z Limoges.
První písemná zmínka o kostele se nachází v kopiáři převorství Aureil z doby okolo roku 1100.
Transept pochází pravděpodobně z 11. století. Zbytek kostela byl pravděpodobně postaven mezi lety 1120 a 1140.
Ve 14. století se zdejší klášter spojil s převorstvím v Port-Dieu a samostatný mnišský život zde již nebyl.
Během stoleté války došlo k opevnění presbytáře kostela a následně pravděpodobně v roce 1586 ke zkáze kostelní lodi.
14. listopadu 1720 pověřil správce provincie dva odborníky, aby vypracovali odhad nákladů na opravu kostela.
Po roce 1791 sloužil kostel jako sklad, kde se skladovalo ořechové dřevo „pro výrobu pažeb pušek, které měly být zpracovány ve zbrojovce v Tulle“. Zdi byly zpevněny.
Když bylo v roce 1827 vyklizeno prostranství před kostelem, byly objeveny stopy po lodi a základny sloupů a hlavic.
Architekt Geniez v roce 1842 vypracoval odhad nákladů na restaurování kostela.
Kostel byl na žádost Prospera Mériméeho v roce 1843 zařazen na seznam historických památek francouzského ministerstva kultury.
Komise pro historické památky požádala architekta Paula Abadieho, aby provedl restaurátorské práce. Ten však projevil malý zájem.
V roce 1885 byl architekt Anatole de Baudot pověřen restaurováním kostela. Vlastní restaurování kostela bylo zahájeno v roce 1888.
V letech 1895 až 1902 v nich pokračoval architekt Henri Chaine. Od roku 1906 bylo restaurováno jižní rameno transeptu.
Popis Z klášterního kostela v Saint-Robert se dochovala pouze jeho východní část. Hlavní loď zmizela během náboženských válek.
Zatímco transept pochází z 11. století, apsida byla postavena ve 12. století. Chór je velmi rozvinutý s chórovým ochozem se třemi paprskovitými kaplemi a dvěma orientovanými apsidami postavenými na transeptu. Šířka vnější zdi ochozu byla dána šířkou dřevěné lodi. Mniši si přáli vysoký chór. Aby byla zajištěna stabilita klenby, byl chór navržen jako úzký a nad ním byla postavena empora otevřená do apsidy díky pěti oknům. Chór má délku 14 metrů. Tato značná délka umožnila dlouhé stěny mezi kaplemi, kde byla umístěna velká okna. Naproti každému sloupu chóru byly na vnější stěně umístěny sloupy.
Tento typ transeptu s paprskovitými kaplemi se vyskytuje v několika kostelech v bývalém regionu Limousin, například u kolegiátního kostela v Le Dorat nebo opatství v Beaulieu-sur-Dordogne.
Aby bylo možné postavit klenbu transeptu a zvonici nad křížením, musely být přidány silné pilíře, které je podepíraly. Stavba apsid transeptu vedla k jeho zesílení.
Dochovalo se asi 60 sloupových hlavic z původní výzdoby kostela, z nichž 51 je stále na svém místě. Porovnání sochařské výzdoby na hlavicích sloupů s těmi v kolegiátním kostele v Le Dorat umožňuje odhadnout datum výstavby kostelní lodi na dobu kolem roku 1130.
Po zřícení kostelní lodi byla postavena zeď, která uzavřela transept směrem k lodi.
Galerie
Literatura Jean Maury - Limousin roman - pp. 34 - Editions Zodiaque - La Pierre-qui-Vire - 1959 Évelyne Proust - Saint-Robert, l'église Saint-Robert - pp. 299-304 dans Congrès Archéologique de France - 163e session - Corrèze - 2005 - Société Française d'Archéologie - Paris - 2007
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Historické památky v Nové Akvitánii Kategorie:Románské kostely ve Francii Kategorie:Stavby v departementu Corrèze