náhled|Hlavní ikonostas chrámu Proměnění Páně Krechivský monastýr (též Krechivský monastýr svatého Mikuláše řádu baziliánů, ) je monastýr řádu svatého Basila Velikého ukrajinské řeckokatolické církve v obci Krechiv ve Lvovské oblasti. Založen byl v roce 1612 jako pravoslavný. Celý areál je ukrajinskou architektonickou památkou národního významu.
Historie Za zakladatele Krechivského monastýru jsou považováni mniši Kyjevskopečerské lávry Joel (zemřel v roce 1638) a Silvestr, kteří se v devadesátých letech 16. století usadili v jeskyni vytesané do skály, dvanáct kilometrů od města Žovkva. Postupem času se počet mnichů zvyšoval a s podporou magnáta Stanislava Žolkijevského postavili poblíž jeskyně kostel sv. Petra a Pavla, později kostel Proměnění Páně a kostel Nejsvětější Trojice. Byla zde také postavena zvonice a mnišské cely. Monastýr měl svou vlastní zázračnou ikonu Panny Marie, kterou mnichům darovala lvovská rodina Krasovských.
Monastýr byl během své historie mnohokrát zničen: nejprve Tatary v roce 1659, v roce 1670 mnichy zasáhl mor a o dva roky později jej znovu napadli Tataři – ale tehdy se monastýr ubránil. Obránce vedli Petro Dorošenko a Ivan Mazepa. Na začátku 18. století monastýr obdržel štědré dary od cara Petra I., který se v oblasti setkal s polským králem Augustem II., aby dojednali společné akce proti Švédům v nadcházející severní válce.
V roce 1721 se Krechivský monastýr stal řeckokatolickým. Od té doby jeho náboženský význam ještě více vzrostl. Byl přestavěn z dřevěného na cihlový. Objevila se severní vstupní brána, zvonice a horní část budovy monastýru. Mezi lety 1721 a 1751 byl postaven nový cihlový kostel sv. Mikuláše. Na začátku devadesátých let 20. století byl znovu vysvěcen jako kostel Proměnění Páně. Monastýr byl proslulý svými zázračnými ikonami.
Po druhé světové válce zde sídlil sirotčinec. V roce 1949 sovětské úřady monastýr definitivně uzavřely a zřídily zde zemědělskou školu a sklad. V roce 1990 byl areál monastýru vrácen baziliánům.
Popis Ohrazený areál monastýru má v půdorysu tvar nepravidelného pětiúhelníku. Hlavním chrámem monastýru byl původně dřevěný kostel Proměnění Páně.
Hlavním chrámem monastýru je kamenný kostel Proměnění Páně Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1721–1737 na místě rozebraného dřevěného kostela Nejsvětější Trojice. Chrám byl několikrát rekonstruován a opravován. Nad jeho centrální částí se tyčí helmovitá kupole. Kupule podobného tvaru korunuje apsidu. Hlavní vchod je označen skromným portálem s reliéfním obrazem svatého Mikuláše. Na vnitřní výzdobě chrámu pracovala řada vynikajících ukrajinských mistrů 18. století. Většina těchto vynikajících děl ukrajinského umění se nedochovala, kvůli likvidaci monastýru bolševiky v roce 1949.
Tři budovy cel, pocházející z různých dob, tvoří v půdorysu obrys ve tvaru písmene T. Nejstarší budova, která se táhla podél východního rozpětí pevnostních hradeb a sousedí s apsidou kostela Proměnění Páně Nejsvětější Trojice, byla postavena v roce 1755. Jejím pokračováním je druhá budova monastýru postavená v letech 1775–1780. V letech 1898–1902 byla podle návrhu architekta I. Višnevského postavena třetí budova, která stávala podél jihozápadní zdi.
Zachovaly se rytiny Dionysia Sienkiewicze z let 1699 a 1705 s detailním vyobrazením a umístěním všech budov monastýru se čtyřmi kostely, celami, nárožními věžemi a mohutnou zvonicí.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sakrální stavby na Ukrajině Kategorie:Kulturní památky Kategorie:Lvovská oblast Kategorie:Halič