Rorýs hnědohrdlý (Streptoprocne rutila) je druh ptáka z podčeledi amerických rorýsů (Cypseloidinae). Vyskytuje se útržkovitě na rozsáhlém území neotropické oblasti ve vysokých nadmořských výškách. Hnízdiště se nacházejí v blízkosti vody.
Popis, výskyt, způsob života vlevo|náhled|Na ilustraci z roku 1860 se nalézá spolu se samcem samice bez barevného límce Rorýs hnědohrdlý patří mezi středně velké rorýse. S délkou těla 13 cm a hmotností 21 – 26 g je jeden z nejmenších zástupců rodu Streptoprocne. Vyznačuje se širokým ocasem s mělkou vidlicí a relativně širokými křídly. Délka ocasu je u samců 45 mm a u samic 43 mm. Jediným dalším druhem rorýse, který má také červené peří, je Streptoprocne phelpsi, který obývá tepui na severu Jižní Ameriky. Ve východní a severní Venezuele se jejich areály rozšíření překrývají a ptáci se při identifikaci v terénu snadno zamění.
Peří je převážně černohnědé, od středu hrdla k hrudi je peří oranžovočervené. Toto zbarvení pokračuje až k šíji a tvoří charakteristický límec. Tento obojek je na slunci dobře viditelný. Límec chybí nedospělým jedincům, u samic se vyvíjí déle, u některých dospělých samic může obojek zcela chybět. Samice s neúplně vyvinutým zbarvením límce jsou běžné. náhled|Hnízdo se zřetelným podílem bláta Rorýs hnědohrdlý se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe v nadmořských výškách do 3400 m. Jihoamerický areál rozšíření je téměř výhradně omezen na Andy. Rozloha areálu rozšíření se odhaduje na 10 700 000 km². Jihoamerické populace jsou považovány za stálé. Migrace probíhají v severní části středoamerické části, většina pozorovaných migrací však pravděpodobně zahrnuje pouze přesun z vysokých nadmořských výšek do nižších poloh. Neexistují žádné důkazy o tom, že by středoamerické populace přezimovaly v Jižní Americe.
Rorýs hnědohrdlý se vyskytuje v různých horských oblastech a shání potravu jak v zalesněných oblastech, tak v bezlesém vysokohorském pásmu. Vyskytuje se i nad lidskými sídlišti. Tento druh se často vyskytuje v blízkosti vodopádů. Rorýsi hnědohrdlí jsou společenští a často se vyskytují společně i s jinými druhy rorýsů, zejména s rorýsem bělokrkým (Streptoprocne zonaris), se kterým nejen hledá potravu, ale také společně hřaduje.
V Andách nejsou hejna o počtech 100 – 300 jedinců neobvyklá. Rorýsi hnědohrdlí ve srovnání s většinou ostatních rorýsů loví hmyz ve vyšších nadmořských výškách a ve smíšených hejnech bylo pozorováno, že loví nad ostatními druhy.
Pro tento druh, jako pro všechny zástupce podčeledi Cypseloidinae, je typické hnízdění v blízkosti vody, obvykle mezi půl metrem a třemi metry od hladiny, kde vlhkost nikdy neklesne pod 95 procent. Existují však i jiná hnízdiště, na Trinidadu bylo nalezeno hnízdo na mořském útesu.
Rorýsi hnědohrdlí vykazují monogamní chování. Do hnízda z mechu a bláta kladou dvě vejce.
Systematika Tento druh popsal v roce 1817 francouzský ornitolog Louis Jean Pierre Vieillot a zařadil ho mezi vlaštovky. Lesson v roce 1831 a Peters v roce 1940 ho zařadili do rodu Chaetura. V roce 1956 ho David Lack zařadil do rodu Cypseloides. V roce 1992 bylo navrženo jeho zařazení do rodu Streptoprocne a tento návrh Mezinárodní ornitologická unie podpořila.
Reference
Související články Rorýsovití Cypseloidinae Streptoprocne
Externí odkazy
Kategorie:Rorýsovití