Malborghetto Valbruna (slovinsky: Naborjet-Ovčja ves; německy: Malborgeth-Wolfsbach; furlansky: Malborghet-Valbrune) je comune v provincii Udine v regionu Furlansko-Julské Benátsko v severovýchodní Itálii.
Geografie náhled|vlevo|Farní kostel. Malborghetto-Valbruna se nachází asi 100 kilometrů severozápadně od Terstu a asi 50 kilometrů severovýchodně od hlavního města provincie Udine, na hranicích s Rakouskem. Je to jedna ze tří obcí v údolí Val Canale řeky Fella, mezi Tarvisiem na východě a Pontebbou na západě.
Na severu tvoří hřeben Karnských Alp hranici s rakouskou spolkovou zemí Korutany a obcemi Hermagor-Pressegger See, Sankt Stefan im Gailtal, Feistritz an der Gail a Hohenthurn. Na jihu obec odděluje masiv Jôf di Montasio v Julských Alpách od italských obcí Chiusaforte a Dogna.
Kromě osad Malborghetto a Valbruna patří k obci také frazioni (čtvrti) Bagni di Lusnizza (Lusniz/Lužnice/Lusnitz), Santa Caterina (Sante Catarine/Šenkatríja/St. Kathrein) a Ugovizza (Ugovize/Ukve/Uggowitz) a také lokalita Cucco (Cuc/Kúk/Kuk). Nádraží Ugovizza-Valbruna je zastávkou na železniční trati Pontebbana z Udine do Tarvisia, která procházela do roku 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. Valbruna má také přístup k dálnici A23 Alpe-Adria, která vede od rakouských hranic, a k dálnici A2 Süd Autobahn do Udine, která je součástí evropské silnice E55.
Historie Po staletí sídlili v údolí Val Canale lidé mluvící německy, románsky (italsky a furlansky) i slovansky (slovinsky), přičemž od roku 1077 vládl v této oblasti korutanský vévoda Liutold z Eppensteinu, zatímco německý král Jindřich IV. postoupil sousední území Veronského markrabství na jihu Aquilejskému patriarchátu. Zatímco území Aquileie bylo postupně dobýváno Benátskou republikou a do roku 1433 začleněno do Domini di Terraferma, osada tehdy nazývaná Buonborgeth byla součástí korutanského panství v držení knížecích biskupů z Bambergu. Vesnice, která byla ekonomicky významná díky ložiskům železné rudy a stříbra ve Valbruně a také díky lesnictví, získala své současné jméno male (zlo) kvůli neustálým hraničním sporům se Serenissimou.
náhled|vlevo|Pevnost Hensel. Rakouští Habsburkové, korutánští vévodové od roku 1335, nechali postavit pohraniční pevnost v Malborgethu, kterou v roce 1616 obsadila Benátská republika, v roce 1797 francouzské revoluční jednotky pod vedením generála André Massény během války první koalice a v roce 1805 opět francouzské císařské síly pod vedením Napoleonova nevlastního syna Evžena de Beauharnaise. Během války páté koalice v roce 1809 byla pevnost znovu napadena Beauharnaisovými jednotkami a od 14. do 17. května ji bránil rakouský kontingent pod velením kapitána Friedricha Hensela. Nakonec podlehli Francouzům, ale zamezili jejich účasti v bitvě u Aspern a Esslingu 21. května, kde rakouský arcivévoda Karel dokázal odrazit Napoleonovy jednotky. Pevnost Malborgeth byla pojmenována Fort Hensel na počest kapitána, který stejně jako většina jeho vojáků padl v boji.
náhled|vpravo|Malborghetto, benátský palác. Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska byly Malborghetto a Canal Valley podle Saintgermainské smlouvy a Londýnské dohody z roku 1915 přiděleny Italskému království. V rámci dohody o Jižním Tyrolsku z roku 1939 mezi Itálií a nacistickým Německem byla většina německy mluvícího obyvatelstva přesídlena do Korutan.
V roce 2003 bylo Malborghetto-Valbruna zařazeno na seznam obcí, kde byla slovinské menšině přiznána zvláštní ochrana. V roce 2017 bylo Karlovi Habsbursko-Lotrinskému, hlavě rodu Habsburků, uděleno čestné občanství Malborghetta.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce ve Furlansku-Julském Benátsku