Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (FF MU) je akademická knihovna a hlavní informační pracoviště Filozofické fakulty MU v Brně. Sídlí v areálu fakulty na ulici Arna Nováka. Budova knihovny, navržená architekty Ladislavem Kubou a Tomášem Pilařem, byla uvedena do provozu v roce 2002 a za architektonické i interiérové řešení získala řadu odborných ocenění, mimo jiné Grand Prix Obce architektů (2002), Interiér roku (2002) a ocenění Ministerstva průmyslu a obchodu. V roce 2024 získala knihovna ocenění Bibliotheca inspirans za péči o své zaměstnance.

Historie Od dílčích knihoven k centralizaci (do roku 1960) Do roku 1949 převládal na vysokých školách v tehdejším Československu model dílčích knihoven, zejména seminárních, ústavních a katedrových. S rostoucími nároky na dostupnost a koordinaci fondů začala Státní školská správa prosazovat vznik ústředních knihoven a knihovních středisek. Na Filozofické fakultě MU bylo knihovní středisko zřízeno roku 1952 jako počátek systematické centralizace služeb. V roce 1958 fakulta evidovala 40 dílčích knihoven, zahrnujících také odkazové (například knihovna literárního kritika a historika Arna Nováka) a specializované fondy s prvotisky (inkunábulemi) a starými texty. Současně se rozvíjela instruktážní činnost pro studenty prvních ročníků zaměřená na služby knihovny a práci s odbornou literaturou.

Ustavení ústřední knihovny a provozní rozvoj (60.–70. léta 20. století) Plán proměny knihovního střediska na ústřední knihovnu existoval již v polovině 50. let 20. století v souvislosti s připravovanou přístavbou knihovny. V roce 1960 fakulta požádala Ministerstvo školství a kultury o transformaci střediska na ústřední knihovnu s odůvodněním, že již fakticky plní její funkce. Žádosti bylo vyhověno. V novostavbě byly knihovně přiděleny prostory o výměře přibližně 650 m² včetně komunikací a zázemí. Původně zamýšlené dvoupodlažní řešení bylo redukováno na jedno podlaží a druhé připadlo rektorátu. Dne 2. března 1961 byla slavnostně otevřena studovna se 40 studijními místy a referenčním fondem přibližně 2 500 svazků. V této fázi se činnost knihovny soustředila zejména na převod fondů z dílčích knihoven do centrálního pracoviště. Provozní struktura se opírala o úsek zpracování fondů a úsek služeb čtenářům včetně ochrany fondu. V roce 1973 byla do knihovny začleněna agenda výměny publikací a sklad publikací FF.

Prostorová krize a nedokončená centralizace (70.–90. léta 20. století) Od 70. let byly klíčovou překážkou rozvoje knihovny skladovací kapacity. Prostorová nedostatečnost omezovala jak ukládání přírůstků, tak plánovaný převod fondů z dílčích pracovišť, a původní koncepce úplné centralizace proto zůstala nedokončena. Zvažovaná opatření zahrnovala omezení v úseku zpracování starších fondů, průběžné dislokace části literatury nebo přidělení dalších prostor. Žádná z variant však nepředstavovala dlouhodobě udržitelné řešení. Postupně se proto prosadila potřeba přístavby nebo výstavby nové knihovní budovy.

Nová budova (1997–2005) V polovině 90. let byly předloženy koncepce reagující na nevyhovující podmínky poskytování knihovnických služeb, včetně rozvoje informačních technologií a výrazného navýšení kapacity studijních míst ze 40 na 400. V roce 1997 byla vypsána veřejná architektonická soutěž, následujícího roku v ní zvítězil návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Stavební práce byly zahájeny v roce 2000 a trvaly jeden rok. Slavnostní otevření nové budovy ústřední knihovny FF MU se konalo 14. května 2002 a bylo spojeno s odhalením plastiky Michala Gabriela Kmen ve fakultním parčíku. Budova knihovny po svém otevření sloužila také knihovně FSS MU, která se v červenci roku 2005 přesunula do zrekonstruované budovy Fakulty sociálních studií na ulici Joštova 10.

Vedení knihovny Po zřízení knihovního střediska v roce 1952 stál v jeho čele od května 1955 JUDr. Stanislav Zháněl, který v něm působil do roku 1961. Na jeho činnost ve vedení knihovny navázal historik, dramatik a prozaik Miloš Rejnuš, do té doby odborný dokumentátor. Od roku 1968 bylo s vedením ústřední knihovny spojeno jméno filologa PhDr. Libora Štukavce. V porevoluční etapě rozvoje ústřední knihovny byla významnou osobností v jejím vedení knihovědkyně PhDr. Pavla Kánská, která knihovnu řídila od roku 1995.MASARYKOVA UNIVERZITA. Filozofická fakulta. Ženy na FF MU v minulosti a dnes [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2019 [cit. 18. 1. 2026]. Dostupné z: https://100.phil.muni.cz/media/3294295/zeny_na_ff_panely_final01.pdf V současnosti je vedoucí knihovny PhDr. Markéta Bočková.

Objekt knihovny náhled|400x400pixelů|Vnitřní prostory knihovny Objekt Ústřední knihovny FF MU je situován ve vnitrobloku s heterogenní zástavbou 19. a 20. století. Doplňuje areál filozofické fakulty a vymezuje rozhraní mezi akademickým a obytným prostředím bloku. Architekti zvolili koncept minimalistického, přísně geometrického objektu, který záměrně kontrastuje s okolní historickou zástavbou, ale díky svému čistému stylu na sebe nepoutá přílišnou pozornost.

Exteriér a interiér Nejvýraznějším prvkem stavby je její obvodový plášť tvořený svislými dubovými lamelami na ocelové konstrukci. Tato polopropustná struktura funguje jako slunolam, který brání přehřívání studoven. Celá stavba je provedena z přiznaného monolitického betonu, což podtrhuje její střídmý charakter a soudobý minimalismus. Vnitřnímu prostoru dominuje elegantní kruhové schodiště, které prochází celou budovou a je shora prosvětleno světlíkem. Na tento centrální prostor navazují velkorysé studovny navržené s důrazem na flexibilitu, díky rozvodům v podlahách lze uspořádání studijních míst v budoucnu měnit. V podzemním podlaží se nachází sklad s kompaktními regály a administrativní zázemí, které je přirozeně prosvětleno pomocí tzv. anglického dvorku.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Kategorie:Knihovny Masarykovy univerzity