náhled|Dvě ženy v plzeňském kroji, čepec je doplněn o typickou okřídlenou holubinku
Plzeňsko je etnografická oblast zahrnující blízké okolí města Plzně a další subregiony jako Plasko, Radnicko, Rokycansko, Blovicko, Žinkovsko, Přešticko, Chotěšovsko, Nýřansko a Stříbrsko. Území Plzeňska bylo v 15. století silně poznamenáno husitským válkami a spory mezi místními městy, což vedlo k výrazné atomizaci. Ke vzniku jednotné lidové kultury došlo až na přelomu 18. a 19. století, v souvislosti s nastupující industrializací. Ta se vyznačovalo výrazným městským vlivem. Region byl tradičně jazykově smíšený, s českojazyčným i německojazyčným obyvatelstvem, a vyznačoval se vlivem významných klášterů: Teplé, Kladrub, Chotěšova a Plas.
Plzeňsko se vyznačovalo či stále vyznačuje zvláštním dialektem, hudbou a tancem (tanec „do kolečka“, minet) a hmotnou kulturou ovlivněnou městským stylem. Z hlediska lidové architektury je zvláštností takzvaný plzeňský zděný statek, který byl ovlivněn klasicismem a který se dochoval například Koterově, Božkově a Bolevci. Na západním a severním okraji regionu probíhá také hranice rozšíření hrázděného zdiva. Typické bylo i stavění májů a zvykoslovně bohatá svatba, oblíbenou zábavou byl masopustní „mlýn na báby“, na počátku 21. století stále prováděný v chodském Kolovči. Na Nýřansku a Stříbrsku, se mezi roztroušeným českým obyvatelstvem, obklopeným německou většinou, dlouho zachovávaly starší lidové formy jako tanec sulislavské kolečko nebo letniční průvody královniček.
Plzeňský kroj
Plzeňsko se vyznačovalo tradičním krojem, za jehož vrcholném období bývají považována léta 1830 až 1850. Pro ženský kroj byly typické široké sukně, až se pětadvaceti spodničkami, aby se šířkou vyrovnaly holubičce, pokrývce hlavy z čepce a velkých křídel.Velké dějiny zemí Koruny České namísto toho mluví o čepci doplněném holubinkou s křídly. Neprovdané dívky nosily takový čepec bez dýnka (vrchní části) a s rozepjatými křídly; vdané ženy měly čepec s dýnkem, takzvaný chocholatý, s křídly skloněnými k ramenům. V obou případech byla křídla bohatě vyšívaná. V druhé polovině 19. století byla holubička, mimo slavnostní příležitosti, nahrazena šátkem. Do obecného povědomí se dostala jako součást kostýmu Mařenky v opeře Prodaná nevěsta z roku 1869.
Odkazy
Poznámky
Reference
Kategorie:Etnografické regiony Česka Kategorie:Kultura v Plzeňském kraji