Evangelický kostel v Plesné v okrese Cheb je protestantská modlitebna. Od roku 2022 je chráněn jako kulturní památka.
Historie sboru Obyvatelstvo města Plesná bylo do roku 1945 téměř výhradně německé.
V Plesné a okolí se řada tajných nekatolíků přihlásila k augspurskému vyznání hned po vydání Tolerančního patentu, nebylo jich však dost na ustavení samostatného sboru. Sbor byl ustaven až v roce 1834 a vikář a učitel Johannes Tobias Unger z Prahy stal zdejším prvním evangelickým pastorem. a byl přifařen ke sborům ašského výběžku.
Po vzniku Československa sbor vstoupil do Německé evangelické církve, která byla roku 1945 zrušena. Po odsunu německého obyvatelstva vznikla kazatelská stanice sboru Českobratrské církve evangelické v Chebu, která funguje dodnes, bohoslužby se v Plesné konají jen příležitostně.
Původní dřevěný kostel První bohoslužba se uskutečnila 4. května 1834 v nově postavené provizorní modlitebně místními nazývaná (prkenný kostel) či (nouzový kostel). Byla to obdélná dřevěná stavba s třemi okny po obou stranách krytá šindelovou střechou. Věž byla k modlitebně přistavena až v roce 1839 a současně byla modlitebna osazena dvěma zvony odlitými zvonařem Wenzlem Pernerem v Plzni. Dřevěná stavba rychle chátrala, musil být postaven nový kostel.
Po dokončení stavby nového kostela byl starý dřevěný zbořen a na jeho místě byl v roce 1884 při 50. výročí osamostatnění sboru v Plesné odhalen pomník od chebského sochaře Karla Wilferta st.
Současný kostel Novorenesanční kostel postavil v letech 1847–1849 chebský stavitel Adam Haberzettl (1816–1871) podle plánů inženýra Karla Pražáka (1803–1869). Stavba byla zahájena 13. července 1846, 19. dubna 1847 bylo slavnostně položen základní kámen, slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 16. prosince 1849.
Kostel je jednolodní stavba s obdélným půdorysem s trojbokým presbytářem a hranolovou věží. Loď kostela s valbovou střechou má po obou stranách vysoká obdélná okna členěná tabulkami zakončenými půlkruhovitě.
Na jihozápadní straně je vysoká hranolová věž s jehlancovou střechou a hlavním vstupem s půlkruhovým portálem v přízemí a nápisem na portálu . Ve vyšších patrech věže jsou půlkruhová okna a nad nimi pole se zbytky ciferníků hodin.
Stavba je zakončena mohutnou korunní římsou s dekorativním vlysem. Rámovány jsou také dveře a okna. Kolem celé stavby je kamenný sokl. Při stavebních úpravách v roce 1929 byla zhotovena nová teracová podlaha a kostel byl elektrifikován.
V sálu kostela je barokní oltář s obrazy Krista na hoře Olivetské a Poslední večeře. Varhany jsou původní.
Na začátku šedesátých let 20. století byly provedeny opravy a 4. října 1964 byl kostel slavnostně znovuotevřen. Stavbu kostela jako jednu z prvních staveb na českém území finančně podpořil německý spolek Gustav Adolf Werk, finanční náklady stavby činily 9625 zlatých.
Památková hodnota Kostel patřící k nejstarším protestantským kostelům v západních Čechách je hodnotná sakrální stavba v neorenesančním stylu. Exteriér i interiér kostela navazuje na evangelické kostely z německojazyčných oblastí, v nichž v interiéru dominuje dvoupatrová empora ve tvaru písmene U. Kostel stojící na vyvýšeném místě v severozápadní části města tvořící výraznou pohledovou dominantu se dochoval v původním stavu včetně dveří, oken a hodnotného vnitřního vybavení.
Reference
Literatura ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v Čechách a na Moravě. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2002. 269 s. ISBN 978-80-87098-19-6. MALINOVÁ, Helena. Nové nemovité kulturní památky v Karlovarském kraji. Památky, 2023, č. 2, s. 159-168. . Dostupné také z: https://pamatky.npu.cz/pdfs/pam/2023/03/17.pdf
Plesná Kategorie:Novorenesanční kostely v okrese Cheb Kategorie:Kostely z 19. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Cheb Kategorie:Plesná (okres Cheb)