Lochotínský pavilon na čp. 61 na Karlovarské ulici na Severním Předměstí v Plzni je bývalou empírovou lázeňskou budovou pocházející z roku 1833. Vystavěn byl na objednávku purkmistra Martina Kopeckého, otce myšlenky zbudování Lochotínských lázní. Od 25. října 1963 je kulturní památkou.
Historie Povědomí o léčivých účincích pramene v Lochotínském parku nebylo mezi Plzeňany rozšířené. Jedním z mála, kteří je znaly, byl lékař Bernard Říha (1740–1794), který nechal v parku vysadit první čtyři stromy. Myšlenky využití pramene k léčebným lázeňským účelům se chopil až plzeňský purkmistr Martin Kopecký ve 30. letech 19. století. Roku 1832 založil Akciovou okrašlovací společnost pro vybudování lázní, skrze kterou odkoupil pozemky pro jejich výstavbu. Otevřeny byly už o dvě léta později v roce 1834. Rašelina pro procedury se do nich dovážela z boleveckých lesů. Město s lázněmi spojovala dostavníková linka. Roku 1849 odkoupil lázně Měšťanský pivovar v Plzni, který park z původních 5 ha rozšířil na úctyhodných 71,2 ha a o jenž pečoval až do znárodnění podniku v roce 1945. Dokonce najímal jednoho zahradníka, který se o celý lázeňský park staral. Lázeňský komplex se pro pivovar stal lukrativním odbytištěm plzeňského piva.
Samotná empírová budova pavilonu byla vystavěna na vrcholu svažitého terénu parku v roce 1833 pro vanové léčebné koupele a následně po zrušení lázní sloužila jako Síň přátelství k odpočinku hostů. Jeho architektem byl s největší pravděpodobností František Filous. Roku 1919 byla propůjčena tělovýchovné jednotě Košutka, která do ní přestěhovala svou tělocvičnu. V 60. letech 20. století se v ní nacházely dílny národního podniku Výroba. Dle tehdejších památkových úřadů měla být budova napříště adaptována na výstavní či muzejní prostory, k čemuž však nikdy nedošlo. O její záchranu se velkou měrou zasloužil Ladislav Lábek.
Roku 1983 postihl objekt ničivý požár. Znovuotevřen byl až 9. března 1988 pod patronací Parku kultury a oddechu. Stal se místem konání kulturních akcí a komorních koncertů Kruhu přátel hudby. Charakter využití se však změnil záhy po Sametové revoluce, kdy začal sloužit jako noční klub. Roku 2007 byl městem podán návrh na obnovu památky. Ta byla dokončena v roce 2015, kdy byla zbylým lázeňským objektům navrácena původní podoba.
Roku 2024 bylo rozhodnuto o dalším postupu památkové revitalizace objektu, při níž má být napříště odstraněna nepůvodní betonová terasa a nahrazena vhodnějším řešením. Rekonstruován má být i interiér budovy. Nejednotnost panovala v otázce dalšího využití pavilonu: ZOO Plzeň do něj chtěla umístit expozici vodního světa, jiní by v něm rádi viděli multifunkční kulturní centrum se vzpomínkovým místem na osobnost Bedřicha Smetany, spravovaným Divadlem Josefa Kajetána Tyla. Jisté je, že celková rekonstrukce vyjde na sumu kolem 40 milionů korun a bude trvat minimálně dva roky.
Pavilon je veden jako bohoslužebné místo Římskokatolické farnosti Plzeň-Severní předměstí.
náhled|vlevo|Vyobrazení pavilonu na akciovém papíru lochotínských lázní z roku 1834 (soukromá sbírka Rüdigera K. Wenga)
Popis Samostatně stojící lázeňský pavilon je rozdělen na centrální budova a dvě navazující křídla. Každá z budov má pět okenních os a valbovou střechu. Prostřední (centrální) budova převyšuje přiléhající křídla a její fasáda je profilována pilastry s toskánskými hlavicemi, jež nesou hřmotné kladí a hranolovými konzolemi podepřenou římsu, obíhající celou stavbu, a mezi nimiž se nacházejí půlkruhem zakončená vysoká okna s žaluziemi. Uvnitř se nachází velký plochostropý sál s fabiony. Jak na jižní tak severní straně je situován vchod s půlkruhovým nadsvětlíkem s dřevěnou zasklenou mříží v empírovém stylu. Přiléhající boční křídla jsou profilována lisénovými rámy. Mají obdélná okna s dřevěnými žaluziemi, na severní straně doplněná o plochá ostění a půlkruhové nadsvětlíky s paprsčitou zasklenou mříží ze dřeva. V jejich interiéru se v každém z traktů nacházelo po pěti kabinách na léčebné procedury. Před severním průčelím se nachází novodobá betonová terasa z roku 1989, narušující původní historickou koncepci objektu.
Odkazy
Reference
Související články Lázně v Česku Seznam kulturních památek v Plzni-Severním Předměstí
Literatura
Poznámky
Kategorie:Domy v Plzni Kategorie:Kulturní památky v Plzni Kategorie:Empírové domy v Česku Kategorie:Lázně v Česku Kategorie:Postaveno v Česku 1833