MS Jan Heweliusz (IMO 7527904) byl polský roll-on/roll-off trajekt sloužící na trase Ystad–Svinoústí. Pojmenován byl podle polského astronoma Johanna Hevelia. Roku 1977 byl dokončen v norské loděnici Trosvik Verksted A/S. Jeho vlastníkem byla polská státní společnost Polish Ocean Lines (POL) a provozovatelem společnost Euroafrica Shipping Lines. Dne 14. ledna 1993 se v bouři východně od mysu Arkona převrátil a potopil. Zemřelo 56 z 65 osob na plaubě. Je to největší tragédie polské námořní dopravy v době míru.
Služba náhled|Jan Heweliusz v Ystadu v roce 1982
Provoz trajektu Jan Heweliusz byl spojen s řadou nehod a incidentů, takže loď měla špatnou pověst a přezdívku „plovoucí rakev“. V letech 1977–1992 to bylo celkem 26 různých událostí. Mimo jiné měl problémy se stabilitou. V listopadu 1977 se téměř převrátil a náklon dosáhl 35 stupňů. V březnu 1978 se situace opakovala. Tentokrát náklon dosáhl 27 stupňů. Roku 1978 se trajekt převrátil kvůli závadě na ventilech regulujících balastní nádrže. Dále se v srpnu 1982 naklonil během nakládky železničních vagónů a nákladních aut v přístavu Ystad. V září 1986 jej vážně poškodil požár. V jiných případech se srazil s dánským trajektem, najel na mělčinu, nebo po přetržení kotevních řetězů volně driftoval přístavem.
Potopení náhled|Do záchranných prací se zapojil i polský trajekt MS Jan Śniadecki
Dne 11. ledna 1993 trajekt Jan Heweliusz narazil do mola v Ystadu, přičemž byla poškozena rampa na zádi (nedostatečně těsnila). Navzdory úsilí posádky se poškození nepodařilo zcela odstranit. Dne 13. ledna 1993 ve 22:30 trajekt vyplul s tříapůlhodinovým zpožděním. Na palubě bylo 65 osob (29 členů posádky a 36 pasažérů), 29 nákladních aut a deset železničních vagónů. Mezi pasažéry byli především řidiči kamionů z ČSFR, Maďarska, Norska, Polska, Rakouska a Švédska. Posádka spěchala, protože na palubě byla zástupkyně ředitele společnosti POL, která měla druhý den ve Švédsku pracovní schůzku. Posádka vyplula navzdory špatné předpovědi počasí a zvolila kratší trasu dále od ostrova Rujána, kde byla loď více vystavena větru. Kvůli spěchu byl náklad nedostatečně zajištěn. Byla to 5087. plavba tohoto trajektu.
Ráno 14. ledna 1993 se trajekt Jan Heweliusz, plující z Ystadu do Svinoústí, dostal do orkánu (12. stupeň Beaufortova stupnice). Okolo čtvrté ráno se trajekt začal naklánět a nabírat vodu. Ve 4:30 kapitán vydal pokyn k opuštění lodi, ale evakuaci provázel chaos. Ochranné voděodolné obleky měli k dispozici pouze členové posádky, zatímco další potenciálně život zachraňující vybavení zůstávalo zamčené v boxu na můstku. Většina cestujících byla vyburcována ze spánku v pyžamech, takže není divu, že v mrazivých teplotách přežilo pouze devět členů posádky. Navíc posádka sice vyslala nouzový signál Mayday, ale nestihla uvést přesnou polohu. V 5:12 se Jan Heweliusz převrátil a potopil šestnáct mil východně od mysu Arkona.
Záchranné týmy vyslalo Dánsko, Německo a Polsko. V této operaci byly poprvé nasazeny polské záchranné vrtulníky W-3RM Anakonda. Zemřelo 56 osob, z toho 36 pasažérů a dvacet členů posádky. Devět přeživších vrtulníky dopravily do německých nemocnic. Moře mělo teplotu jen dva stupně nad nulou, takže trpěli silným podchlazením. Mezi oběťmi byli dva řidiči kamionů mezinárodní silniční dopravy z bývalé ČSFR: Václav Condl a Zdeněk Jurik. Těla kapitána trajektu Andrzeje Ułasiewicze a zmíněné zástupkyně ředitele POL potápěči objevili po třech týdnech na můstku potopeného trajektu.
Vyšetřování náhled|Pomník kafastrofy plavidla Jan Heweliusz
V květnu 1993 připravila polská Státní inspekce práce důkladnou zprávu o příčinách katastrofy, která vinu připsala téměř všem. Například Polsko ani tři roky po politické transformaci nepodepsalo mezinárodní dohody koordinující záchranné operace na moři se svými sousedy, provozovatel trajektu neřešil dlouholeté problémy plavidla s bezpečností. Tato zpráva byla před veřejností utajena a tři měsíce po katastrofě vládní představitelé na tiskové konferenci prohlásili, že jedinou příčinou byla vyšší moc – orkán. Dále trvali na tom, že trajekt byl způsobilý k plavbě a jeho posádka dobře vycvičená. Toto tvrzení se však setkalo s nedůvěrou veřejnosti a vyvolalo značnou kritiku. Později se stanovisko změnilo a za hlavního viníka byl Námořní komorou označen kapitán Andrzeje Ułasiewicze. Následovalo mnoho soudních sporů. Kapitán byl zproštěn viny a odpovědnost byla přesunuta na technický stav lodi a následně na jejího provozovatele. I toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
Dle Adama Zadworného měla vliv i nevhodná konstrukce trajektu, který měl oproti sesterské lodi MS Mikołaj Kopernik přidánu další palubu, což zhoršilo jeho stabilitu.
S nehodou je spojeno množství konspiračních terorií, například o přepravě zbraní na palubě trajektu.
Výskyt v kultuře Katastrofa se stala námětem pětidílné minisérie Heweliusz společnosti Netflix (2025, režisér Jan Holoubek).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Osobní lodě Kategorie:Polské lodě Kategorie:Námořní katastrofy Kategorie:Vraky lodí v Baltském moři Kategorie:Lodě potopené 1993